Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 16.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Saturn, planeta s prstencem

Saturn, planeta s prstencem

Planeta s prstenci - průměr, vzdálenost, hustota a hmotnost Saturnu, úniková rychlost

14.8.2007 | Otakar Brandos, foto NASA/JPL

Planeta Saturn je druhá největší planeta Sluneční soustavy. Planeta Saturn patří k nezaměnitelným objektům. Především díky svému prstenci, který dodává Saturnu těžko opakovatelné vzezření. Planetu Saturn dalekohledem poprvé pozoroval Galileo Galilei v roce 1610, jemuž se prstence jevily jako dvě slabší hvězdy na okrajích planety. Jejich správný popis však podal až Ch. Huygens v roce 1655.

Saturn

Planeta Saturn je 95násobně hmotnější než naše Země, dosahuje průměru asi 120 536 kilometrů (±4 km) a obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 9,54 AU, tedy asi 1 427 mil. km, což je zhruba desetinásobek vzdálenosti, ve které obíhá Slunce planeta Země. Průměrná oběžná rychlost činí 9,66 km/s. Oběžná dráha Saturnu je mírně eliptická, sklon k ekliptice je naopak značně vysoký a činí asi 26,7°.

Planeta dostala pojmenování po římském bohu Saturnovi. Na noční obloze je planeta snadno pozorovatelná pouhým okem. I proto byla známá hvězdářům starověku.

Planeta Saturn patří k plynným obrům, pro které je charakteristická neexistence pevného povrchu. Planeta má hustou a velice dynamickou atmosféru, která postupně přechází v plášť. Planeta Saturn je značně zploštělá, rovníkový průměr (120 536 km) je asi o 10 % větší než polární (108 728 km).

Jádro planety Saturn

Přestože není Saturn ani největší, ani nejhmotnější planetou Sluneční soustavy, přesto drží jeden primát. Je planetou nejméně hustou. Jeho průměrná hustota dosahuje pouhých 705 kg × m-3. Je tedy řidší než voda, na které by Saturn plaval… Přesto by v nitru planety měla dosahovat hustota látky hodnot až okolo 20 000 kg × m-3 při tlaku až 24 × 106 Mpa. Teplota jádra, které je z kovového hélia a vodíku, je odhadována na 12 000 K.

Saturn se skládá převážně z vodíku (90 %), zbytek pak z hélia, metanu, amoniaku a dalších plynů a má, podobně jako Jupiter, vnitřní zdroj tepla, neboť vyzařuje zhruba 1,78× více energie, než kolik jí přijímá ze Slunce. Mechanismus tepelného přebytku je připisován gravitační kontrakci (tzv. Kelvinova - Helmholtzova nestabilita).

Saturnova atmosféra

Povrch planety Saturn má vysokou odrazivost, albedo činí 0,76. Podobně jako Slunce nerotuje Saturn jako tuhé těleso, ale rychlost rotace se v různých pásmech mění. Rotace Saturnu je tedy diferenciální. Doba rotace na rovníku je 10 h 14 min, v šířkách do 20° 10 h 17,5 min, do 40° činí doba rotace 10 h 37 min a v šířkách okolo 57° činí doba rotace dokonce 11 h 7,5 min.

Saturnovy měsíce

Teplota atmosféry Saturnu je poměrně nízká dosahuje asi –150 °C. Přesto je atmosféra Saturnu neobyčejně dynamická, proudění v atmosféře dosahuje rychlostí až 1 800 km × h-1, což je asi pětkrát více než na největší planetě Sluneční soustavy – Jupiteru. Atmosférické proudění planety Saturn má východní směr a předbíhá rotaci planety. V opačném (západním)směru vanou pouze větry v severních geografických šířkách.

V atmosféře Saturnu můžeme pozorovat světlé a tmavé pruhy. Zbarvení je dáno rozdílným chemickým zbarvením a různou tloušťkou oblačné vrstvy. Dalšími nápadnými atmosférickými jevy jsou světlé skvrny, které jsou vytvářeny silnými konvektivními proudy v Saturnově atmosféře. V roce 1994 pozoroval HST silné bouřkové víry.

Saturn v celé své kráse

Nejsilnější bouřkový vír se nacházel těsně nad rovníkem a generoval jej silný výron teplých plynů z nižších vrstev Saturnovy atmosféry, přičemž bílé mraky byly vytvářeny krystalky amoniaku. O deste let později byly detekovány na Saturnu silné rádiové emise, jejichž zdrojem byly silné elektrické výboje. Tato mohutná atmosférická porucha nazývána Dračí bouře se nachází v pásu nazvaném Alej bouřek.

Magnetické pole planety Saturn a polární záře

Magnetické pole planety Saturn prvně změřila kosmická sonda Pioneer 11 v roce 1979. Magnetické pole Saturnu je nejslabší mezi magnetickými poli všech joviálních planet. Jeho intenzita dosahuje pouze 21×10-6 T. Magnetické pole má dipólový charakter a magnetická osa je prakticky vodorovná s rotační osou planety. Magnetické pole je s velkou pravděpodobností indukováno magnetohydrodynamicky.

Saturn s prstenci

Magnetické pole Saturnu vytváří ohromný torus, uvnitř kterého obíhají všechny prstence i většina měsíců. Pole sahá do vzdálenosti asi 1,1 mil. km. Díky tomu lze na Saturnu pozorovat polární záře. Nabité částice slunečního větru vnikají podél magnetických siločar do horních vrstev atmosféry, kde ionizací plynů a následnou rekombinací způsobují polární záře, které jsou dobře pozorovatelné v UV oblasti spektra. Ve viditelné oblasti spektra nebyly dosud pozorovány. Polární záře vznikají ve výšce až 1 600 km nad oblačnou vrstvou Saturnu.

Saturnovy měsíce a prstence

Saturn má rovněž neobyčejně bohatý systém měsíců, který popisujeme v samostatném článku. Podobně jako systém Saturnových prstenců.

Planeta Saturn, fyzické charakteristiky

Střední vzdálenost od Slunce 1 427 mil. km (9,539 AU)
Perihelium 1 349 467 375 km
Afelium 1 503 983 449 km
Sklon oběžné dráhy k ekliptice 2,5°
Sklon rovníku k rovině oběžné dráhy 26,7°
Excentricita dráhy 0,055 6
Rovníkový průměr 120 536 km
Sploštění Saturnu 0,097
Hmotnost 5,684 6 × 1026 kg (95,17 hmotností Země)
Doba rotace 10 h 14 min
Střední hustota 705 kg × m-3
Gravitační zrychlení na povrchu 10,55 m × s-2
Úniková rychlost z povrchu 37 km × s-1
Albedo 0,76


Detail prstenců Saturnu Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Saturn, nové prstence a nové měsíce
+ Měsíce planety Saturn
+ Mapa Saturnových prstenců
+ Prstence, svět prstenců planety Saturn
+ Cassiniho dělení, fantastický snímek Saturnových prstenců
+ Změna barvy Saturnova hexagonu, sezónní změny na severním pólu Saturnu
+ Podpovrchový oceán na Saturnově měsíci Dione. Rodina těles s oceány se rozrůstá
+ Saturnův měsíc Mimas. Ukrývá ledové jádro nebo oceán?
+ Cassini vyslal unikátní snímky Encelada
+ Enceladus, nové tygří pruhy na Saturnově měsíci
+ Co způsobuje ledové gejzíry na Enceladu?
+ Saturnův měsíc Enceladus, svět dvou odlišných hemisfér
+ Phoebe, Saturnův měsíc z Kuiperova pásu?
+ Japetus, Saturnův měsíc dvou tváří
+ Hyperion, podivný Saturnův měsíc
+ Měsíc Pan: Nejbližší Saturnův měsíc vypadá jako nepodařený knedlík
+ Saturnův měsíc Titan. Kolébka života?
+ Monstrózní mrak nad jižním pólem Titanu, sonda Cassini vyfotila ledovou bouři na Saturnově měsíci
+ Na Titanu více uhlovodíků než na Zemi?
+ Cassini se připravuje na velké finále, neúnavná kosmická sonda zamíří k Saturnu
Dech beroucí pohled na Dione, další snímky Saturnova ledového měsíce
+ Atmosféra a prstence planety Saturn, pohled shora
+ Polibek na rozloučenou při průletu Cassini kolem Titanu: Blíží se dramatický závěr mise…
+ Rozlučková mozaika planety Saturn: Když se Cassini loučila s nejkrásnější…
+ 20 největších měsíců Sluneční soustavy: Který měsíc je největší a který naopak nejmenší?
+ Výzkum Saturnu pokračuje
Nejčtenější
Reklama
Témata našich článků…
Sluneční vítr Barborka Sněžka Krkonoše, ubytování Polární záře Téryho chata Říp Beskydy, ubytování Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Kost Sovinec Karlštejn Hukvaldy Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist