Prvohory, druhohory a geologická období (éry), epochy Země: starohory až kenozoikum
Geologická období: prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory (kenozoikum)
Geologové rozčlenili geologickou minulost planety Země do řady časových (geologických) období podle událostí, které se v tomto období staly. Vznikla tak přehledná stratigrafická tabulka od nejmladšího geologického útvaru (čtvrtohory) až po ten nejstarší (hadaikum).
První takovéto rozdělení geologických období vzniklo v roce 1760 zásluhou G. Arduinona. Jeho stratigrafické členění, které původně znalo jen čtyři základní období (primární, sekundární, terciérní a kvartérní) se s přibývajícími poznatky nauk o Zemi se rozrostlo o další období (éry), které byly zároveň na časové ose podrobněji rozčleněny do period a epoch.
Avšak od roku 2004 platí nové stratigrafické členění, kdy byly čtvrtohory a třetihory sloučeny do geologické éry zvané kenozoikum. Více v přehledné tabulce na další stránce.
Členění geologických dějin Země, geologická období
| Útvar | Epocha | Stáří (v miliónech let) | Flóra a fauna |
| Čtvrtohory (kvartér) | holocén | 0 - 2,59 | vývoj současných rostlin a člověka |
| pleistocén | |||
| Třetihory (terciér, kenozoikum) | neogén | 2,59 - 23,3 | vývoj nahosemnných a krytosemenných rostlin, éra savců |
| paleogén | 23,3 - 65,6 | ||
| Druhohory (mezozoikum) | křída | 65,6 - 145 | přesličky, plavuně a kapradiny, éra dinosaurů, první ptáci a primitivní savci |
| jura | 145 - 199.6 | ||
| trias | 199,6 - 252 | ||
| Prvohory (paleozoikum) | perm | 252 - 298 | stromové kapradiny, plavuně a přesličky, trilobiti, hlavonožci, hmyz, první ryby, plazi a obojživelníci |
| karbon | 298 - 356 | ||
| devon | 356 - 419 | rozšíření života na souš, první rostliny a suchozemští živočichové | |
| silur | 419 - 443 | ||
| ordovik | 443 - 485 | ||
| kambrium | 485 - 542 | ||
| Starohory (proterozoikum, mladší prekambrium) | 542 - 2 500 | anaerobní bakterie, sinice a řasy | |
| Prahory (archaikum, starší prekambrium) | 2 500 - 4 000 | bakterie, sinice, první řasy | |
| Předgeologické období (hadaikum) | 4 000 - 4 600 | chemický vývoj oceánů a atmosféry |
Čtvrtohory (kvartér)
Čtvrtohory neboli kvartér jsou nejmladším geologickým útvarem planety Země. Čtvrtohory představují posledních 2,59 miliónů let, což ve srovnání s celkovým stářím naší planety činícím asi 4,6 miliardy let, je opravdu jen nepatrný zlomek. Pouhých asi 0,56 promile celkového stáří planety, která za tu dobu prošla nepředstavitelnými změnami. Ať již povrchu a nebo atmosféry …více.
Třetihory (terciér)
Třetihory (terciér) byly jednou ze sedmi geologických ér v dějinách planety Země. Spolu s mladšími čtvrtohorami a staršími obdobími, kterými jsou druhohory, prvohory, starohory, prahory a hadaikum. To platilo až do roku 2004, kdy Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) pojem třetihory zrušila a třetihorní periody paleogén a neogén společně se čtvrtohorami zařadila do éry kenozoika …více.
Druhohory (mezozoikum)
Druhohory (mezozoikum, 252 - 65,6 mil. let) je geologickou érou mezi prvohorami a kenozoikem (třetihory a čtvrtohory). Druhohory byly érou trvající asi 186 miliónů let a dělící se na tři periody (oddělení) - trias (252 - 199,6 mil. let), juru (199,6 - 145 mil. let) a křídu (145 - 65,6 mil. let), přičemž přesné časové vymezení jak éry tak všech tří period se v odborné literatuře liší až o milióny let …více
Prvohory (paleozoikum)
Prvohory (paleozoikum) je geologická éra navazující na éru starohor a předcházející druhohorám. Prvohory trvající asi 290 miliónů let (542 - 252 mil. let) se dělí na šest period - kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm, přičemž kambrium, ordovik, silur a devon se řadí do starších (spodních) prvohor a periody karbon a perm do mladších (svrchních) prvohor …více
Starohory
Starohory (proterozoikum, z řeckého protero "dřívější" a zoic "život") jsou obdobím prekambria datované mezi 2,5 miliardami až 542 milióny let, během kterého vznikají jádra dnešních kontinentů. V důsledku orogeneze vzniká na přelomu středních a svrchních starohor (1,3 miliardy let) první známé superkontinenty zvané Ur či Kenorland (2,8 miliardy let), Columbia či Nuna (2,1 - 1,8 miliardy let), Rodinia (1,2 miliardy - 750 miliónů let) a Pannotia před asi 600 milióny let (ten je stále předmětem debat geologů). Rodinia (Pannotia?) se před asi 750 milióny let rozpadá na Laurentii, Východní a Západní Gondwanu, Sibiř, Baltiku, Kongo, Patagonii a Západní Arábii …více.
Další související články:
+ Doba ledová aneb glaciál. Víte kolik bylo dob ledových v českých horách a slovenských Karpatech?+ Solární konstanta - konstanta, která je proměnná
+ Kary a trogy, ledovce (3)
+ Západní Karpaty, základní informace a členění
+ Česká polární stanice na ostrově Jamese Rosse
+ Mezinárodní polární rok - IPY
+ Fatrikum (veporikum), krížňanský příkrov