Pohoří Antiatlas dosahuje výšky 2 531 m. Nejvyšší horou pohoří je vrchol nazvaný Adrar-a-Aklim. Maximální výškou tak téměř dosahuje výšky Vysokých Tater. Větší část se pak výškově podobá spíše Velké Fatře a při okrajích spíše Českomoravské vrchovině. Některé zdroje přiřazují k Antiatlasu nesprávně i vulkanické pásmo Jebel Sirwá (Džebel Sirúa) s nejvyšším vrcholem stejného jména vysokým 3 304 m.
To ale jen výškou. Charakterem jde o naprosto odlišné horské pásmo, jehož podobu je opravdu těžko si představit. Antiatlas je velice pustým pohořím, které tvoří část hercynského vrásného podkladu Sahary, jenž bylo později prostoupeno vyvřelými horninami. Díky tomu se v pohoří objevují velice staré horniny s množstvím minerálů a zkamenělin.
Čtěte také: Gorges du Todra, jedna z největších přírodních zajímavostí Maroka
Většina Antiatlasu je skutečně mimořádně suchá a nehostinná. Však je také hrází mezi Atlasem a Saharou, hrází suchých saharských větrů vanoucích z pouště. Jen v údolích kolem nečetných řek lze spatřit zeleň. A v nejzápadnější částí přimykající se k Atlantskému oceánu, které jsou skrápěny nevydatnými dešti. Roční úhrn srážek nepřekračuje 200 mm.
Větší část vlhkosti do nejzápadnějších částí Antiatlasu však přinášejí mlhy. I to
ale stačí na to, aby se zde dařilo neobyčejně pestré sukulentní vegetaci a arganovníkům,
trnitých stromů. Z jader plodů argánie trnité (Argania spinosa) se získává velice
kvalitní hydrogenovaný olej s množstvím esenciálních mastných kyselin aj. prospěšných
látek. Však také vedle kosmetických účelů se tento olej využívá v tradiční marocké kuchyni.
Berbeři využívají každé kapky vody pro svá chudá políčka i pro své kozy. A právě odsud, především z oblasti kolem městečka Taroudant, pocházejí jedny z nejatraktivnějších fotografií. Právě tady cestovatelé fotografují kozy pasoucí se v korunách arganovníků. Podobně jako tomu bylo v některých oblastech Sýrie, která je dnes těžce zkoušená nekonečným konfliktem.
Nádherné scenérie lze obdivovat cestou z Tiznítu do Guelmimu. Silnice překonává hřeben Antiatlasu přes sedlo Tizi Mighert (1 057 m). Podobně lze nalézt úžasná místa kolem řeky Dráa, která je lemována berberskými vesničkami a desítkami nádherných kaseb. Včetně té v pouštním městě Ouarzazat zvané Taourirt, která je jednou z marockých památek UNESCO.
Antiatlas i jeho podhůří jsou mimořádně zajímavou, fotogenickou a doslova fascinující oblastí. Během svých asi pěti (pro mne skutečně nezapomenutelných) návštěv jsem měl však možnost poznat jen nepatrnou část tohoto magického světa a řada nádherných míst mi zůstala skryta.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.