Šídlo pestré (Aeshna mixta) z čeledi šídlovití. Vážky v ČeskuŠídlo pestré - obyvatel rybníků, močálů a rašelinišť10.8.2016 | Otakar Brandos
Šídlo pestré (Aeshna mixta) z čeledi šídlovití (Aeshnidae) se kresbou podobá šídlu modrému (Aeshna cyanea). Šídlo pestré je však menší. Délka jeho těla dosahuje max. 60 mm a rozpětí křídel 80 mm oproti 110 mm u šídla modrého. V rámci rodu šídla (Aeshnidea) jde tedy spíše o menší druh. Šídlo pestré má hnědou až černohnědou hruď s krátkými a úzkými antehumerálními pruhy a s nápadnými žlutými postranními pásky. U šídla pestrého je nápadný pohlavní dimorfismus. Zatímco sameček má na tmavém zadečku velké světle modré a naopak malé žluté skvrny, samička má hruď i zadeček s výraznými žlutozelenými skvrnami. Oči samců jsou modře hnědé až modré, u samic zelenohnědé. Háčky zakončené nohy jsou černé. Háčky umožňují bezpečné přichycení ke stéblům trav apod. podkladu. Plamky na průhledných předních i zadních křídlech jsou černé barvy. Čtěte také: Šídlo modré: Neobyčejně krásné, ale také hojné šídlo Šídlo pestré si oblíbilo okolí rybníků a jezer, spatřit jej ale můžeme i v okolí močálů a rašelinišť. Přednost dává stojatým a mělkým vodám s bohatými rákosovými porosty. Tekoucím vodám se obvykle vyhýbá. Podobně jako šídlo modré je i šídlo pestré vynikající letec, takže jej často můžeme spatřit i velice daleko od vodních ploch. S dospělci šídla pestrého se můžeme v naší přírodě setkat od konce července do listopadu. Od nížin až po pahorkatiny. Horským oblastem se vyhýbá. Šídlo pestré nenalezneme ale jen v České republice. Areál rozšíření pokrývá celou střední Evropu. Jde o méně častý druh. I samečci šídla pestrého vykazují teritoriální chování, takže v dané lokalitě nalezneme vždy jen pár dospělců. Samečci patrolují po svém teritoriu a odhánějí konkurenty. Na stébla trav usedají docela neochotně. Naštěstí ale alespoň na chvíli "postojí" ve vzduchu na jednom místě, takže se přece jen dají vyfotografovat. Avšak i přesto jsem se při pořizování asi desítky fotografií něco nastál v rákosí… Samička klade vajíčka obvykle do vody. Vajíčka přezimují a mladé nymfy se líhnou až v následujícím roce. Ty pak ještě jednou přezimují a teprve následujícího jara dokončují proměnu. Nymfy, stejně jako dospělci, jsou dravé. Živí se různými druhy bezobratlých. Dospělci loví mouchy, ale i menší druhy šidélek a dalšího hmyzu s měkkým tělem.
Gran Sasso d´Italia a výstup na Pizzo Cefalone, 3denní…
Gran Sasso d´Italia. Nádherné vápencové pohoří, nejvyšší pohoří v Apeninách. Gran Sasso se zvedá nad známým městečkem…
Cesta SNP: Devín - Dukla - Nová Sedlica (11)
Ráno vstávam spolu so slnkom. Rozlepujem oči a prvé čo uzriem je asi 30 slimákov nalezených medzi obe vrstvy…
Corno Grande neboli Velký roh, túra na nejvyšší horu v Apeninách…
Hora Corno Grande (2 912 m, v některých mapách 2 914 m) je nejvyšší horou celých Apenin. Corno Grande…
Góry Bialskie: Neznámé sudetské pohoří v sedle kola
Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce… Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Šidélko kopovité: Obyvatel slatí, rašelinišť a rybníků+ Šidélko brvonohé, jediný zástupce čeledi šidélkovití v ČR + Vážka ploská (Libellula depressa), obyvatel stojatých a pomalu tekoucích vod + Vážka žlutavá, obyvatel mokřadů a rybníků |
|