Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 6.3.2016 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Sopky a vulkanismus

Sopky a vulkanismus

Sopky, ohnivé divadlo

1.2.2008 | Otakar Brandos, ilustrační foto Juraj Kaman

Vulkanismus je jedním z nejúchvatnějších a nejdramatičtějších projevů aktivity žhavého zemského nitra. Podle moderních teorií za pozemský vulkanismus vděčíme (mimo jiné) pohybu litosférických desek (zjednodušeně řečeno pohybu kontinentů), Liparské Ostrovy jejichž zlomy umožňují pronikání žhavé magmy a plynů ze žhavého zemského nitra (zjednodušeně řečeno, neboť obecně vulkanismem rozumíme pohyb lávy nejen na povrchu zemské kůry, ale i hluboko pod ní).

Vnitřní energie naší planety již několik miliard let pohání geologické procesy, které zabezpečují prodloužení jejího geologického mládí, ve srovnání s jinými terrestrickými (Zemi podobnými) planetami.

Sopečné činnosti pravděpodobně vděčíme za to, že můžeme psát či číst tyto řádky, tedy za vznik života. Sopky nejenže pomáhaly spoluutvářet prvotní atmosféru, ale také uvolňovaly v horninách vázanou vodu a tím vytváření oceánů.

Čtěte také: Sopečné erupce, typy a klasifikace sopečných erupcí

V neposlední řadě vulkanická alchymistická dílna mohla pomoci vytvořit složitější organické molekuly, ze kterých se pak mohly vytvořit první živé organismy. Tato problematika ale překračuje rámec tohoto článku, takže se vrátíme k samotnému vulkanismu.

Vulkány můžeme pozorovat v určitých pásech (zónách), které sledují tektonické zlomy. Nejrozsáhlejšími a nejproduktivnějšími zónami jsou oceánské hřbety, které se táhnou pod hladinami všech světových oceánů.

Podmořské hřbety jsou neobyčejně aktivní, ročně vyprodukují asi 10 krát více materiálu než všechny sopky na souši a pod mořem. A to jsme o jejich existenci neměli ještě před nedávném ani tušení, neboť podmořské výlevy lávy jsou zvenčí prakticky nepozorovatelné (magma se po mořském dně rozlévá doslova neslyšně, neboť velký tlak vodního sloupce neumožňuje plynům z lávy unikat). Jen několik vulkanických ostrovů - např. Island, Jáva aj. demonstrují, o jak mohutnou aktivitu musí jít.

Ostrovní oblouky představují opak oceánských hřbetů. Zde se litosférické desky (jak pevninské tak oceánské) setkávají a konvergují. Tak např. Tichý oceán je lemován pásy sopek jak na ostrovech - od Aleut, přes Kamčatku, Kurily, Japonsko, Filipíny Fidži a Nový Zéland - tak na pevninách - Severní a Jižní Americe. Podobné oblouky vytvářejí i ostrovy Indonésie aj.

Popis takovýchto vulkánů je však mnohem složitější, neboť láva se nevytváří pouze z hornin pod zemskou kůrou, ale i z hornin, které jsou při pohybech litosférických desek stahovány ze zemského povrchu. Každá sopka má pak svůj vlastní "rodokmen" a může být i značně nevyzpytatelná, stejně jako chemické složení lávy, které vyvrhují.

Lipari

Sopečné "krby" leží v hloubkách okolo 150 kilometrů, avšak "krby" sopek oblastí tzv. "horkých skvrn" (Havajské ostrovy) leží v ještě mnohem větších hloubkách - vlastně nejde ani o krby a sopky by v těchto oblastech teoreticky ani neměly být. Erupce těchto sopek jsou velice klidné, dochází jen k neexplozívním výlevům řídké lávy, která obsahuje méně kyselých hornin a prchavých složek.

Problematika sopek a vulkanismu je velice složitá a ani názory geologů nejsou na ni zcela jednotné. Proto si v dalším textu uveďme to, na čem se již vulkanologové dokázali shodnout.

Dělení vulkánů (můžeme se setkat ale i s jinými klasifikacemi)

  • Stratovulkány - navrstvené vulkanické kužely tvořené lávovými proudy a uloženinami
  • Kužely
    • troskové pyroklastické (lapily a bomby)
    • pemzové
    • tufové a popelové
  • Dómy
    • exogenní (opakované výlevy)
    • intruzívní (plytký průnik vizkózní lávy)
    • extruzívní (kupolovité nahromadění vizkózních láv v ústích kráterů)
  • Jehly - tvořené uloženinami rychle tuhnoucích láv (vytlačené kupy a kužely)
  • Štítové vulkány

Dělení je pochopitelně ještě jemnější, ale pro naše účely je toto zcela dostačující. Erupce sopek se mohou opakovat s větší či menší pravidelností a lze je rozdělit na:

  • explozivní (pyroklastický materiál)
  • efuzívní (lávové proudy)
  • smíšené

K vulkanickým projevům patří ale i vývěry horkých vod či plynů. Minerální prameny se mohou vylévat a nebo vystřikovat (gejzíry). Výrony plynů jsou také jedním z indikátorů vulkanické aktivity a může jít o:

  • fumaroly - teplota plynů činí 100 až 800 °C. Vyskytují se v okolí činných sopek
  • solfatary - teplota plynů se pohybuje kolem 100 °C, vyskytují se v oblastech s dřívější vulkanickou činností
  • mofety - relativně chladné plyny, oblasti s velmi dávnou vulkanickou činností

Na závěr si uveďme některé pozoruhodné rekordy:

  • Absolutně nejvyšší sopka je Mauna Kea na Havajských ostrovech - a činí 9 100 metrů (kolem 5 000 metrů pod mořem)
  • Největší magmatický krb má Mauna Loa (opět Havajské ostrovy)
  • Nejmladší známá sopka se zrodila v roce 1943 v Mexiku (Pericutín)
  • Nejvyšším stratovulkánem je Chimborazo (6 310 m)
  • Nejpravidelněji vybuchující sopkou je Fournaise na Reunionu - asi 1 × za dva roky
  • Nejvyšší teplota lávy je 1 200 °C
  • Největší žhavé mračno se vytvořilo na sopce Mont Pelée na Martinique v roce 1902, které totálně zničilo třicetitisícové město Saint Pierre
  • Nejvíce sopek leží na dně Tichého oceánu, kde je známo přes 10 tisíc sopek vyšších jednoho kilometru
  • Dnes známe asi 850 činných sopek, v minulosti bylo toto číslo mnohonásobně vyšší
  • Nejvyšší vyhaslou sopkou je Aconcagua (6 960 m), nejvyšší sopkou o jejíž činnosti existují historické záznamy je Antofalla (6 450 m)
  • Největší plocha pokryta lávovým popelem je na Novém Zélandě v okolí sopky Tuapo (asi 16 tis. km2)

Dva nejsilnější výbuchy v historické době proběhly v roce 1815 na ostrově Sumbawa, kdy sopka Tambora vyvrhla přes 180 km3 materiálu a roku 1883, kdy explodovala známá Krakatoa, jejíž výbuch předčil 26× nejsilnější vodíkovou pumu. Pravděpodobně nejsilnější známý výbuch nastal v 17. století př. n. l. na ostrově Santorion, kdy exploze sopky Théra byla snad ještě 5× silnější než v případě sopky Tambora.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist