Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Rozhledny Památky Jeskyně Vrcholy
Treking.cz
Poslední aktualizace: 12.10.2017 , , svátek má
Treking > Pohoří > Súlovské vrchy
Hledej chatu

Súlovské vrchy

Turistika a turistické trasy, skály, hrady, přírodní poměry, fauna a flóra, turistické chaty a útulny, levné ubytování v Súlovských skalách

10.9.2008 | Otakar Brandos

Súlovské vrchy (slov. Súľovske vrchy). Troufám si je přiřadit k nejkrásnějším a nejromantičtějším koutům Slovenska. Alespoň jejich jádro, které je tvořeno Súlovskými skálami, které jsou eldorádem nejen turistů a romantiků, ale i horolezců.

  • rozloha pohoří Súlovské vrchy - 193 km2
  • nejvyšší hora Súlovských vrchů - Veľký Manín (891 m)
  • rok vyhlášení CHKO Strážovské vrchy - 1989 (CHKO zasahuje do dvou celků)
  • rozloha CHKO Strážovské vrchy - 309,8 km2

Súlovské vrchy, ubytování

CHATA RELAX CHATKA SEVERÁK
Chata Relax Turistická chata Relax
013 52 Súľov - Hradná

Detail ubytování …
Chatka Severák Veľký Manín
Súľovské vrchy

Detail ubytování …
Cena 12 EUR se snídaní Cena 0 EUR
CHATA SÚĽOV PŘÍSTŘEŠEK SKALKY
Chata Súľov Chata Súľov
013 52 Súľov - Hradná

Detail ubytování …
Přístřešek Skalky Skalky
Súlovské vrchy

Detail ubytování …
Cena od 10 EUR Cena 0 EUR

Súlovské vrchy, vymezení pohoří

Súlovské vrchy se nacházejí v severozápadní části Slovenska zhruba jižně od města Žilina. Na severu a severozápadě jsou řekou Váh, osou geomorfologického celku Považské Súľovské skály podolie, odděleny od Javorníků a Bílých Karpat, na jihu sousedí se Strážovskými vrchy, od nichž jsou odděleny Domanižskou kotlinoua na východě jsou odděleny Žilinskou kotlinou od Malé Fatry.

Súlovské vrchy, geomorfologické členění pohoří

Súlovské vrchy se dělí na několik samostatných podcelků. Jsou to Súlovské skaly, Skalky a Manínska vrchovina. Přitom výškově jsou na tom jednotlivé podcelky zhruba stejně. Nejvyšším vrcholem Súlovských skal je Žibrid (867 m), nejvyšším vrcholem Skalek jsou Skalky (778 m) a u Manínské vrchoviny je to Veľký Manín (891 m). Ten je zároveň nejvyšším vrcholem celého pohoří.

celek podcelek okrsek
Súľovské vrchy Súľovské skály Súľovská kotlina
Skalky -
Manínska vrchovina Maníny

Súlovské vrchy patří do Fatransko - tatranské oblasti. Vyznačují se mimořádnou Skalní jehla pestrostí povrchových tvarů. Věže, bizarní útvary, viklany, ale také skalní brány, kterých tady nalezneme nejméně šest - Skalná vráta, Malá brána, Kamenný polmesiac, Gotická brána, Obrovská brána a Brána v Hlbocké dolině.

Súlovské vrchy, geologická stavba a reliéf pohoří

Súlovské vrchy se svým charakterem podobají sousedním Strážovským vrchům, ale mají i mnoho odlišného. To je dáno jejich geologickým složením. Manínskou vrchovinu budují převážně karbonátové horniny z mladších druhohor. Vznikly tady četné bradlové útvary, které se vypínají nad poměrně hladce modelovanou pahorkatinou. Na rozdíl od Manínske vrchoviny jsou Skalky, další z podcelků Súlovských vrchů, budovány vápenci a dolomitickými vápenci križňanského a chočského příkrovu.

Poslední část - Súlovské skály - jsou budovány třetihorními vápencovými slepenci, které jsou opravdu nezaměnitelnou horninou. A to natolik, že se mu říká súlovský slepenec. Ve starších třetihorách přinášely tehdejší řeky ohlazené valouny, které se ukládaly v jejich ústích. Dnes jsou tyto kameny pospojovány vápnitým tmelem.

Gotická brána

O mimořádné hodnotě tohoto krajinného celku svědčí i skutečnost, že již v roce 1929 byla na jejich území vyhlášena přírodní rezervace. Novelizována byla v roce 1973. Dnes má tato přírodní rezervace rozlohu 543 hektarů. Podstatná část Súlovských vrchů je vedle toho součástí Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy.

Súlovské vrchy, mapa s body zájmu


Zobrazit místo Súľovské vrchy na větší mapě

Vodstvo Súlovských vrchů

Vodopis Súlovských vrchů je poměrně jednoduchý. Celé pohoří patří do povodí řeky Váh, tedy k úmoří Černého moře. Východní svahy jsou odvodňovány říčkou Rajčanka, která se ale v Žilině stejně vlévá do Váhu. Vody jsou tak nejprve odváděny k severu, nakonec se ale velkým obloukem stáčejí nazpět k jihu.

Hlbocký vodopád

Nejvýznamnějšími přítoky této říčky jsou Svinianka a Čierňanka. Západní svahy jsou odvodňovány přímo řekou Váh. Nejvýznamnějšími přítoky jsou říčky Hradnianka, Manínsky potok a Domanižanka. Za zmínku stojí ovšem i četné minerální prameny. Ať již v blízkosti Považské Teplé a nebo v Rajeckých Teplicích. Blíže se k minerálním pramenům vrátíme v místopisném seznamu a v popisech túr.

Súlovské vrchy, klimatické podmínky

Převážná část Súlovských vrchů patří do teplé klimatické oblasti, pouze nejvyšší polohy do oblasti chladné. Průměrná roční teplota dosahuje 7 °C, nejvyšší polohy pouze 5 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje obvykle v rozmezí 700 až 1 000 mm, přičemž Turistický průvodce nejvíce srážek připadá na červen (100 až 120 mm) a nejméně na únor (45 až 59 mm).

Počet dní se sněhovou pokrývkou se pohybuje v rozmezí 80 až 120 ročně. Průměrný počet letních dní (s teplotami nad 25 °C) činí 20 až 30. Pokud jde o směr proudění větrů, převažují větry západních a severozápadních směrů. V létě je častá oblačnost z tepla, která způsobuje vznik bouřek. Takovýchto dní s bouřkou je v Súlovských skalách průměrně 25 až 30 za rok. Naopak ideálně jasných dnů je obvykle do 50 za rok.

Súlovské vrchy, fauna a flóra

Fauna a flóra Súlovských vrchů jsou neobyčejně rozmanité. Navíc typickým je prolínání nížinných a horských druhů, ať již rostlinných a nebo živočišných.

Ptáci Súlovských vrchů

Typickým živočichem, se kterým se tady lze setkat je výr velký (Bubo bubo), který je ale velice vzácný a je tady registrováno pouze několik hnízdních párů. Je to také největší ze sov, která žije v našich zeměpisných šířkách a neodlétá ani na zimu. Rozpětí křídel této sovy dosahuje až 160 centimetrů. Jejím nápadným znakem jsou "uši", kde má na hlavě typická odstávající pírka.

Výr je zdatný lovec. Neuchvacuje však svou kořist v letu, ale na zemi či na stromech. Loví prakticky vše živé, ať již jsou to ryby či hadi, ptáci jako vrána či divoká kachna a nebo drobní savci jako veverka, divoký králík a nebo dokonce ježek. Na lov se vydává mezi západem a východem slunce; vyžaduje poměrně velký lovecký revír, což i jeden z důvodů, proč je populace této sovy tak nízká.

Petrklíče Koniklec slovenský

Výr obvykle hnízdí ve skalách na skalních římsách či převisech, rád vyhledává opuštěná hnízda dravců. Objevit jej lze ale občas i na zemi mezi kořeny stromů. V hnízdě jsou obvykle dvě mláďata.

Dalším z ptáků obývajících tuto oblast je poměrně hojná káně lesní (Buteo buteo), která patří k poměrně hojným druhům. Tento dravec je velice užitečným, neboť jeho hlavní potravou jsou hraboši, myši, ale občas uloví i žábu, hada či větší druhy hmyzu. Dospělý jedinec dosahuje rozpětí křídel až jednoho metru.

Z dalších druhů dravců se ještě musím zmínit o poštolce obecné (Falco tinnunculus), která rovněž patří k poměrně hojným druhům. Hlavní potravou tohoto sokolovitého dravce jsou opět myši a hraboši, ale občas loví i kobylky a další druhy většího hmyzu. Poštolku poznáme podle typického třepotavého letu, kdy na jednom místě číhá na kořist a pak se střemhlav jako kámen snáší k zemi za kořistí.

Súlovské skály ze Súlovského hradu

Ze sov si tady ještě uveďme puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého (Asio otus), které patří k poměrně hojným druhům.

Savci Súlovských vrchů

Ze savců určitě stojí za zmínku muflon obecný (Ovis musimon), kterého lze při troše štěstí spatřit v jižní části Súlovských vrchů v masívu Velkého Manína. Nutno ale připomenout, že se jedná o uměle vysazený druh, který byl introdukován ze Středomoří. Jeho početní stavy je dnes nutno regulovat řízeným odstřelem. Dosahuje délky až 135 cm, výšky v kohoutku až 88 cm. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 25 až 40 kg u samic a 35 až 55 kg u samců. Pro samce jsou charakteristické silně zahnuté rohy.

I přes tyto úctyhodné rozměry se jedná o nejmenší druh mezi divokými ovcemi. Původní domovinou muflona je středomoří, především Korsika a Sardinie. Tady je přizpůsoben k životu na poměrně vegetačně chudých horských svazích. Mufloni žijí obvykle ve větších houfech, které jsou vedeny starými samicemi. Samci žijí obvykle samotářsky.

Hmyzožravci

Další poměrně bohatou skupinou savců je řád hmyzožravců (Insectivora). Tento řád je v oblasti Súlovských vrchů zastoupen takovými druhy jako je ježek západní (Erinaceus europaeus), bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon), rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus) aj.

Např. bělozubka bělobřichá dosahuje hmotnosti pouhých 6 až 15 gramů, přesto na loukách, okrajích polí a lesů dokáže spořádat neuvěřitelné množství hmyzu. Vystupuje i do těch nejvyšších partií Súlovských vrchů. Je zařazen do kategorie chráněných druhů. Ještě nižší hmotnosti dosahuje rejsek malý. Se svými 7,5 gramy a asi 6 centimetry je opravdu miniaturním hmyzožravcem.

Netopýři v Súlovských vrších

Jako poslední skupinu si tady uvedeme řád letounů (Chiroptera), který se dělí na dva podřády - kaloně (Megachiroptera) a netopýry (Microchiroptera). Přitom netopýři se dělí do 18 čeledí, z nichž nás ale v této publikaci budou zajímat pouze tři: vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae) a tadaritovití (Molossidae). Většina netopýrů žije v početných společenstvech.

Súlovské skály

Z nejčastěji zde se vyskytujících druhů jsou to vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), který je nejmenším z čeledí vrápencovitých. Jeho hmotnost dosahuje max. 10 gramů. Obývá především řídké lesy a kulturní krajinu, kde nachází dostatek potravy. Dalším druhem, tentokráte z čeledi netopýrovitých, je netopýr brvitý (Myotis emarginatus), dosahující hmotnosti opět okolo 10 gramů. Opět dává přednost řídkému lesu a kulturní krajině s remízky.

Setkat se tady lze ale i s netopýrem ušatým (Plecotus auritus), netopýrem večerním (Eptesicus serotinus), netopýrem rezavým (Nyctalus noctula) a dalšímu druhy. Do říše bezobratlých se můžete vypravit v příslušné kapitole u Považského Inovce, kde je věnována obsáhlejší stať této živočišné třídě.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Súlovské vrchy, turistika a turistické trasy

Sůlovské vrchy, turistické cíle a přírodní zajímavosti

Aktuální počasí
Reklama
Témata našich článků…
Ďumbier Sluneční erupce Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Loket Barborka Klíč Jeseníky, ubytování Poledník Pramen Labe Maroko Radhošť Měsíc Hrad Beckov Slunce Kost Hyperony Polární záře Hukvaldy Fáze Měsíce Hincovo pleso Gerlach
Reklama
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Putování od hradu k hradu na Považském Inovci
 13.12.2017 1 příspěvek
Nalžovské Hory, lesní park
 08.12.2017 1 příspěvek
Black hill outdoor Forester, recenzia
 08.12.2017 1 příspěvek
Co s sebou na hory na túry
 07.12.2017 2 příspěvky
Vodopád na Černákovci, Levočské vrchy
 06.12.2017 1 příspěvek
Lugauer v Ennstalských Alpách
 04.12.2017 1 příspěvek
Žena z Ostravy, 34 let,štíhlé postavy, 170cm hledá
 04.12.2017 1 příspěvek
Jeseníky, zimní přechod Hrubého Jeseníku
 28.11.2017 1 příspěvek
Chata pod Bukovcem v Jizerských horách
 27.11.2017 15 příspěvků
Novy Jičín a okolí - žena,32/178. Ahoj...nevěřím s
 23.11.2017 1 příspěvek
Horolezectví a doping? Použití kyslíku
 22.11.2017 6 příspěvků
Smrk, túra na horu v Beskydech
 21.11.2017 7 příspěvků
České středohoří a sopečné vrcholy
 21.11.2017 5 příspěvků
České středohoří, turistika
 20.11.2017 4 příspěvky
Chata Frícka, Slanské vrchy
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist