Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 2.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Hřebenem Súlovských skal na Žibrid

Hřebenem Súlovských skal na Žibrid

Turistické trasy v Súlovských skalách

19.10.2012 | Karel Hartl

Súľovské vrchy patří do Fatransko - tatranské oblasti a dělí se na tři podcelky - Súľovské skaly, Skalky a Manínska vrchovina. Vyznačují se mimořádnou pestrostí povrchových Společné foto Lenky a Káji tvarů - labyrintem bizarních skalních jehel, věží, viklanů či bran. A právě do podcelku Súľovské skaly, který patří mezi nejkouzelnější místa slovenských hor, se dnes vydáme.

Túra nás zavede z obce Súľov-Hradná naučným chodníkem k symbolu Súlovských skal Gotické bráně a ke zbytkům Súlovského hradu (652 m). Pod výrazným skalnatým vrcholem Brada (816 m) a přes zalesněný vrchol Roháč (803 m) pak dojdeme do Roháčskeho sedla.

Čtěte také: Súlovské skály v babím létě

Ze sedla budeme pokračovat hlavním hřebenem Súlovských skal přes Kečku (822 m), neustále nahoru a dolů, do sedla Patúch. A nakonec vystoupíme na nejvyšší vrchol Súlovských skal Žibrid (867 m), vrátíme se zpět do sedla Patúch a odtud sestoupíme do obce Súľov-Hradná, kde se náš okruh uzavře.

Cesta do Súlova

Skončila další docela úspěšná, i když zčásti promaroděná, cyklistická sezóna a je tu opět podzim. A s ním i první hory. Moc se těšíme! Na rozchození vybírám nedaleké Súľovské vrchy, ve kterých jsme byli s Lenkou naposledy v červnu při úspěšném bikemaratónu Súľovské skaly…

Její nezaměnitelný lomený oblouk připomínající gotický sloh

V sobotu 6. října 2012 vyjíždíme s kamarády z Hranic o čtvrt na sedm ráno směr Súľov-Hradná. Nakonec nás jede rovných deset, akorát na dvě auta. Cesta netrvá dlouho, máme to přes Bumbálku jen nějakých 100 km. V Pováží se sice drží mlha, ale jinak to vypadá na pěkný slunečný den. Ve tři čtvrtě na osm jsme na místě, na parkovišti Súľov, teploměr v autě ukazuje 6 °C.

Ze Súlova ke Gotické bráně a na Súlovský hrad

V osm ráno vstupujeme do překrásného prostředí Súlovských skal a hned po čtvrt hodině chůze se ocitáme u 13 m vysoké Gotické brány. Její nezaměnitelný lomený oblouk připomínající gotický sloh jí dal i jméno. Dříve Lomenou bránu obhlížíme snad ze všech stran. Sledujeme také rozpouštějící se mlhu v Súlovské kotlině.

Na mohutném skalním bradle se nacházejí zbytky Súlovského hradu Vertikální rozdíl mezi dolním a horním hradem...

Po krátkém zastavení, někteří už se díky slunci svlékají, pokračujeme zelenou značkou a současně i naučným chodníkem na Súľovský hrad (652 m). No hrad, spíše několik pozůstatků zdiva… Tady nastává okamžik pravdy.

Při výstupu na horní hrad musíme prolézt ne příliš velkým otvorem. Všichni prolézáme i s batohy, jen Olda raději nechává batoh u žebříku před hradem. Odměna stojí za to, z nejvyššího bodu hradu se otevírá skvělý kruhový výhled! Za hřebenem Hoľazne vykukuje bratrská dvojice Manínů, Povážske podolie je sice skryté v mlze, nad mlhou se však rýsuje hřeben Javorníků. Súlovským skalám na severovýchodě dominuje nádherný dvojvrchol Brada, na jihovýchodě pak hřeben Kečky a Žibrid. Za Žibridem lze v dáli rozpoznat i skalnatý zobák malofatranského Kľaku (1 352 m).

Štefánikova vyhlídka, Brada, Opásaná a Roháč

Po krátkém odpočinku, o půl desáté dopoledne, ze Súlovského hradu prudce sestupujeme několika serpentinami na rozcestí Lúka pod hradom. Přes noc tady někdo bivakoval, ještě na zemi leží karimatky a spacáky.

Severovýchodní panorama ze Súlovského hradu, uprostřed Brada Roháč, Kečka, Žibrid a Dubica ze Štefánikovy vyhlídky

Měníme zelené značení za červené, opouštíme naučnou stezku a stoupáme do Sedla pod Bradou. To už začínáme potkávat i nějaké turisty. Kousek za Štefánikovou vyhlídkou čtyři z nás na chvíli odbočují se značené cesty, to abychom prozkoumali pátý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Brada (816 m). Na samotný skalnatý vrchol, dříve nazývaný Patriková, se však běžný turista nedostane. I od vrcholových skalisek jsou však vidět malofatranské vápencové klenoty Malý a Veľký Rozsutec (1 344 m a 1 610 m).

Vracíme se zpět na značku, kde na nás ostatní čekají. Netrvá dlouho a stojíme na vyhlídce Opásaná. Cestou na rozcestí Roháč-Čiakov potkáváme velmi čilé důchodce z Klubu slovenských turistů. Strašně nás pobavily jejich hlášky typu: "Ale tady ještě není česká hranice…", "Mládež vyrazila do hor…" či "Tak mladý a už palice…"

Nádherný dvojvrchol Brada... Na vyhlídce Kostol

Opět měníme barvu značení, vracíme se k zelené, které už po většinu dne zůstaneme věrni. Uděluji rady dvěma Slovákům kudy se dostanou ke Gotické bráně, jiní zase potřebují poradit, kde najdou červenou značku… Na chvíli přeci jen ještě opouštíme zelené značení, to když po žluté značce odbočujeme na osmý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Roháč (803 m). Ten je porostlý vzrostlým bukovým lesem, takže z něj není vůbec nic vidět.

Vyhlídky Kostol, Šarkania diera a Roháčske sedlo

Na vrcholu Roháč není tedy důvod se zdržovat a těsně po jedenácté dopoledne míříme na vyhlídku Kostol. Tady mne vítá skupina Slováků a hned se ptá: "Kde máš bike…" Odpovídám: "Doma, že odpočívám po sezóně…"

Z vyhlídky lze shlédnout mj. téměř celý hřeben Lúčanské Malé Fatry s nejvyšším vrcholem Velkou lúkou (1 476 m) či část Strážovských vrchů na čele se zubatou homolí Strážov (1 213 m). Cestou na vyhlídku Šarkania diera nás skupinka Slovenek v dobré náladě důrazně žádá: "Ne, že nám obsadíte lavičky v altánku v sedle, objednaly jsme si je už včera…"

Malebná Súlovská kotlina obklopená Súlovskými skalami Bratrská dvojice Velký a Malý Manín, v popředí Súlovský hrad

Na vyhlídce se opět naskýtá úžasný pohled do Súlovské kotliny se spojenou obcí Súľov-Hradná obklopenou prstencem Súlovských skal zbarvujících se do podzimních barev. Z vyhlídky to už není daleko do dnes poněkud přelidněného Roháčskeho sedla (692 m). V červnu, když tudy vedl bikemeraton Súľovské skaly, tady nebyla ani noha. Usedáme trochu stranou ke zdejšímu ohništi, kde jsou dokonce připraveny pruty na opékání a užíváme si polední siestu.

Hřebenem Kečky do sedla Patúch

Přesně v pravé poledne opouštíme Roháčske sedlo a hřebenem neustále nahoru a dolů míříme na čtvrtý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Kečku (822 m), starším názvem Kačku. Každou chvíli se objevují nějaké ty skály, ze kterých se naskýtají fantastické pohledy do zdejších skalních měst. Na Kečce se zastavujeme asi po hodině chůze ze sedla.

Podzim se hlásí nazadržitelně o slovo a zbarvuje listí do nejrůznějších teplých barev Pohled z Kečky do Súlovské kotliny, na Hoľazne a schovávající se Maníny Nejvyšším vrcholem Malé Fatry je Velký Kriváň

Za Kečkou procházíme několika místy s výhledy na opačnou stranu na Kysuckou vrchovinu, Malou Fatru rozdělenou řekou Váh na dva podcelky - Krivánskou a Lúčanskou Fatru a Žilinskou kotlinu s krajským městem Žilinou. Krivánskou Fatru s nejvyšším vrcholem Veľký Kriváň (1 709 m) máme jako na dlani, před ní pak, na hřebenu vrcholu Cibuľník (633 m), hrad Lietava, který patří k největším Mapa hradním zříceninám na Slovensku. Na vrcholu Veľká lúka v Lúčanské Fatře dnes probíhá tradiční akce Trekingu - XXIX. setkání na vrcholech, tak alespoň máváme…

Při focení se opožďuji a neustále se míjím se dvěma Slovenkami a jen zaslechnu: "Jak vůbec mohla vzniknout taková nádhera…" O kousek dál se mne ptají: "Nevíte, kdy už konečně bude sedlo, to už je nekonečné…" A mají pravdu! Člověk si myslí, že bude sedlo a objeví se další kopec. Odpovím tedy: "To nemůže dlouho trvat, všechno jednou končí…" A moc se nemýlím, zbývá poslední kopec, za ním už definitivně klesáme do sedla Patúch (621 m).

Výstup na Žibrid

V sedle se dělíme na dvě skupiny - ta slabší schází rovnou do Súlova k autům, silnější jde ještě na Žibrid. Ve tři čtvrtě na tři odpoledne už tedy jen v pěti lidech začínáme stoupat na nejvyšší vrchol Súlovských skal Žibrid (867 m). Všichni kromě Lenky si zkracujeme výstup nejkratší, ale o to strmější, variantou volně lesem.

Zeleně značený chodník nad sedlem Patúch Ze skalisek pod vrcholem Žibrid se otevírají pěkné výhledy na jih a západ

Kousek pod vrcholem navštěvujeme skaliska s dech beroucím výhledem na jih a západ. Pod námi pozorujeme pasoucí se stádo ovcí. Je odtud možná hezčí rozhled než ze samotného vrcholu.

Po ani ne půl hodině ze sedla stojíme na druhém nejvyšším vrcholu Súlovských vrchů Žibrid. Na jihu až jihozápadě pozorujeme velkou část značně vertikálně členitých Strážovských vrchů, směrem na západ nejvyšší horu Súlovských vrchů Veľký Manín (891 m) a na severozápadě za hřebenem Javorníků nesměle vykukují Kněhyně (1 256 m), Smrk (1 276 m), nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysá hora (1 323 m) a Travný (1 203 m).

Úchvatné panorama Súlovských skal od Žibridu, v pozadí Javorníky Druhý nejvyšší vrchol Súlovských vrchů Žibrid a Dubica

Naposledy něco dobrého zakusujeme, fotíme se a zapisujeme do vrcholové knihy. Na odchodu se zdravíme s bikerem ze Žiliny, který právě dorazil. Zpět do sedla Patúch sestupujeme všichni po značce, máme otlačené prsty v pohorách a ten nejdelší sestup dne nás teprve čeká. Dnes máme nastoupáno 1 550 výškových metrů a tak to i zůstane.

Ze sedla Patúch zpět do Súľova

Biker byl ve sjezdu ze Žibridu rychlejší a dojíždí nás v sedle Patúch. V sedle naposledy měníme barvu značky za žlutou a ve čtyři hodiny odpoledne se loučíme s hlavním hřebenem Súlovských skal. Spolu s cyklotrasou pohodlně klesáme střídavě lesem a loukami, za zády s horou Žibrid, do obce Súľov-Hradná. Po hodině pochodu a celkových cca 24 km uzavíráme na parkovišti Súľov, kde na nás čekají naši kamarádi, putování Súlovskými skalami.

  • Trasa: Súľov (360 m) - Gotická brána - Súľovský hrad (652 m) - Lúka pod hradom - Sedlo pod Bradou - Štefánikova vyhliadka - Brada (816 m) - Opásaná - Roháč-Čiakov - Roháč (803 m) - Kostol - Šarkania diera - Roháčske sedlo (692 m)- Kečka (822 m) - sedlo Patúch (621 m) - Žibrid (867 m) - sedlo Patúch - Súľov
  • Obtížnost túry: střední
  • Délka túry: 7 hodin
  • Celková délka túry: 9 hodin
  • Vzdálenost: cca 24 km
  • Převýšení: 1 550 m
  • Galerie fotek: http://hartlkaja.rajce.idnes.cz
  • Mapy: Súľovské vrchy 1:50 000 č. 157 VKÚ Harmanec, Turistický atlas Slovensko 1:50 000 č. listu 49, 50 a 84 VKÚ Harmanec

Další související články:

+ Turistika v Súlovských skalách - přes Kečku ze Súlova do Súlova
+ Súľovské vrchy, tipy na výlet
+ Hurá do Súľovských skal
+ Za modrou oblohou do Súlovských vrchů
+ Dubnový výstup na Malý Manín (812 m), Súľovské vrchy
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Pohodová hřebenovka Malé Fatry, Fatransko-turčanský Karpattrek (8)
Hory Divokou stopou Rodop (2), pastýřský kraj - Prespanský hřeben
Hory Trek hřebenem Velké Fatry na Malou Fatru, Fatransko-turčanský Karpattrek (7)
Reklama
Témata našich článků…
Slovenský ráj Barborka Sněžka Krkonoše, ubytování Karlštejn Téryho chata Říp Beskydy, ubytování Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Černé jezero Pieniny Šumava Velká Fatra Hukvaldy Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist