Zdejší karbonátové horniny, na jejichž pestrém povrchu formovaném fluviokrasovými procesy vznikla celá řada povrchových i podpovrchových krasových forem (jen na úbočích Manínů je známo na 40 jeskyní), vznikaly na dně poměrně mělkého moře Tethys. Druhohorní moře, které bylo součástí obrovské geosynklinály Tethys, oplývalo neobyčejně bohatým podmořským životem. Svědčí o tom nálezy otisků a zkamenělin amonitů a belemnitů, ulitníků rodu Gryphea a řady dalších.
Manínska tiesňava je nejužší soutěska (kaňon) Slovenska, kterým vede silnice. V nejužším místě, které má pouhých 3,7 metru, jsou vybudovány dřevěné mosty. Ty překlenují tok Manínského potoka, který zde vytvořil obří evorzní hrnce. Cesta tímto kaňonem byla prostřílena teprve v roce 1933. Do té doby formani, kteří tudy projížděli, museli své povozy rozebírat a spolu s nákladem je přenášet nejužším místem na druhou stranu.
Na jihozápadním okraji soutěsky je pramen dobré železité kyselky. Nacházejí se zde také významné, ale těžké lezecké terény. Prostě lezecké trasy vyšších stupňů obtížnosti. O jejich náročnosti svědčí množství plaket a křížů na symbolickém hřbitově na tzv. Rozprávkové lúčke (Pohádková loučka). Manínska tiesňava je větším sourozencem blízké Kostolecké tiesňavy, která je známá svým mohutným skalním převisem zvaným Strecha Slovenska.
Čtěte také: Z Rajce do Vrchteplé a na Velký Manín, 3denní vandrování po skalách a…
Z důvodu výskytu vzácných rostlinných a živočišných druhů, jakožto i z důvodu ochrany významných geomorfologických tvarů byla Manínska tiesňava v roce 1967 vyhlášena přírodní rezervací. Dnešní výměra Národní přírodní rezervace Manínska tisňava činí 117,63 hektarů s ochranným pásmem 70,49 hektarů. Zajímavosti je zde inverzní zvrat vegetačních pásem, kdy na stinných místech v nízkých polohách jsou nacházeny horské druhy rostlin a naopak na výslunných místech v horských polohách se objevují druhy teplomilné.
Přírodní rezervace Manínska tiesňava je součástí CHKO Strážovské vrchy, která z jádrové oblasti ve Strážovských vrších zasahuje i do sousedního pohoří Súlovské vrchy. Snad proto se na internetu velice často uvádí, že Súlovské vrchy jsou součástí Strážovských vrchů. Ne, nejsou. Tak jako např. Javorníky nebo Hostýnsko-vsetínská hornatina nejsou součástí Moravskoslezských Beskyd, přestože do nich zasahuje CHKO Beskydy…
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.