Pěnice vlašská (Sylvia nissoria). Atlas ptáků v ČR

Pěnice vlašská dorůstá délky 16 až 17 cm, je tak největší z našich pěnic. Hmotnost činí 19 až 32 g a rozpětí křídel 23 až 27 cm. Základní zbarvení tohoto čiperného ptáčka je šedé, na hřbetě tmavší, hrdlo, prsa i boky jsou světle šedé, u samců s výrazným tmavým a hustým příčným vlnkováním, které známe především u dravých ptáků. Toto vlnkování je méně zřetelné u samiček a mladých ptáků. Samičky mají i světlejší hlavu a méně výrazné duhovky, které jsou u dospělých samečků výrazně světle žluté.

Tento neposedný ptáček patří ke stěhovavým druhům. Po zimě k nám přilétá na konci dubna či počátkem května. To se hned samečci začnou ozývat svým zvučným "čerrr err čekček trr vípsíp". Zpěvem, především vábným "čerrr", přivolávají samičky. Po poměrně krátké době nás však opět opouštějí a odlétají na svá zimoviště ve východní Africe a nebo na Blízkém Východě či v Egyptě. Zpravidla se na cestu vydávají během srpna, ke konci prázdnin. Během svého pobytu tak u nás stihnou jedinou snůšku.

Svá hnízda si pěnice stavějí v sušších a hustých křovinách, v trnkách či šípkoví, nejčastěji na lesních okrajích a v remízcích, ale i při březích rybníků a říček, nebo na křovinatých stráních stepního charakteru. Mají totiž rádi otevřenou krajinu. Hnízda ledabyle spletená z tuhých stébel trav, kořínků a chlupů umně skrývají v hustém křoví a nebo na stromech, spíše při zemi.

Samička v červnu do hnízda snáší 4 až 5 vajíček, která s velkou láskou zahřívá po dobu asi dvou týdnů. Občas je při sezení vystřídána samečkem. Mláďata se rodí holá a slepá, prohlédnou až 3. nebo 4. dny po vylíhnutí. Péči o vylíhlé potomstvo zajišťují oba rodiče. Mladí ptáci hnízdo opouštějí docela brzy, již po pouhých 11 až 12 dnech. Po nějakou dobu jsou ještě přikrmována rodiči i mimo hnízdo. Ptáci pohlavně dospívají na konci prvního roku života, ve volné přírodě se dožívají tří až pěti let, nejstarší odchycený kroužkovaný jedinec měl 10 let.

Na jídelníčku pěnice vlašské je především hmyz, jeho larvy i vajíčka, pavouci a další podobná "havěť", koncem léta si ale tito hmyzožraví ptáci rádi přilepší i dužnatými bobulemi. Ty menší, jako třeba bobule černého bezu, polykají vcelku, větší nejprve rozklovou. Pěnice vlašské obývají rozsáhlý areál Evropy, Asie a Afriky, od Pyrenejí až po Mongolsko a řeku Ob. V Evropě podle ornitologů žije okolo 460 tisíc hnízdních párů, v České republice okolo šesti tisíc párů (údaj z roku 2003).