Racek stříbřitý je jen jedním druhem z našich velkých racků, kteří si jsou docela podobní a zejména u hnědě zbarvených mláďat jen těžko rozlišitelní. Podobným druhem je racek bouřní (Larus canus), který však nemá tmavou skvrnu na konci a na spodu zobáku, jeho oči jsou tušově černé na rozdíl od živých žlutočerných očí racka stříbřitého. Dalšími podobnými druhy jsou ještě racek mořský (Larus marinus) a nebo jen zřídka protahující racek žlutonohý (Larus fuscus).
Hřbet a svrchní strana křídel jsou popelavě šedé, světle šedé a nebo břidlicově šedé (dospělí ptáci po 4. roce života), hlava, krk a spodek těla sněhově bílé, nohy žluté až zelenkavě žluté, u severních populací masově růžové. Zobák je silný, na konci a vespod s tmavou skvrnou. Právě tyto skvrnky patří k dobrým rozlišovacím znakům. Tento přizpůsobivý a společenský pták, který se ozývá pronikavým "kauu, kauu", osídlil nejen Evropu a velkou část Asie až po Mongolsko, potkat jej můžeme i v Severní Americe.
Tito tažní ptáci jsou velice dobrými letci, vždyť během tahů uletí tisíce kilometrů. Bravurně zvládají plachtění v stoupavých vzdušných proudech. Během svého života, kdy se ve volné přírodě dožívají až 30 let (nejstarší kroužkovaný pták se dožil 36 let), nalétají tolik kilometrů, že by to stačilo na několik obletů zeměkoule.
Racek stříbřitý hnízdí jednotlivě, avšak blízko sebe, hnízda jsou od sebe někdy vzdálena jen několik málo metrů. Jak během hnízdění, tak během letních měsíců se sdružují do početnějších hejn. Hnízdí na skalách, střechách, ale i u jezer a velkých rybníků. Samička snáší v dubnu / květnu až červnu do hnízda dvě až čtyři skvrnitá vejce, na kterých pak sedí asi čtyři týdny. Po vylíhnutí mláďata brzy opouštějí rodné hnízdo, avšak zdržují se v jeho blízkosti. Nechávají se krmit natrávenou potravou, kterou jim dospělí vyvrhují na zem. Podobně jako racek chechtavý (Larus ridibundus) tak patří k nekrmivým druhům, dospělci mláďatům na hnízdišti pouze potravu předkládají. Letu jsou mladí racci schopni po 36. až 40. dni života.
Na jídelníčku racka stříbřitého je kde co, sežerou doslova vše. I u nás lze tyto ptáky spatřit na skládkách, kde se přikrmují na odpadcích. Na jejich jídelníčku je velký hmyz, červi, plži, drobní savci, dokáží vyplenit i hnízda jiných ptačích druhů, na mořském pobřeží sbírají lastury a další mořské bezobratlé. U nás se racek stříbřitý zdržuje celoročně, především na Karvinsku a v CHKO Poodří, pravděpodobně ale u nás nehnízdí.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.