Krahujec obecný (Accipiter nisus), slovensky jastrab krahulec. Atlas ptáků Česka a Slovenska

Krahujec obecný (Accipiter nisus; Linné, 1758)

Krahujec obecný (Accipiter nisus), slovensky jastrab krahulec, nepatří mezi nijak hojné ptáky. Krahujec obecný dorůstá velikosti holuba, který se velice dobře adaptoval i na městské prostředí. Stavbou těla i tvarem zobáku připomínají krahujci jestřába lesního (Accipiter gentilis) a nebo ostříže lesního (Falco subbuteo). Vždyť nakonec krahujce obecného řadíme do čeledi jestřábovitých (Accipitridae).

Krahujec obecný nejčastěji hnízdí v menších lesích. Své hnízdo si staví při kmeni z chvojí a proutí. S oblibou ale obsazuje i stará hnízda vran a nebo holubů. Výjimečně zahnízdí i ve městech, například hned u naší redakce… Hnízdí poměrně pozdě, až začátkem června, kdy se ozývá jeho zlověstné "gigigig" nebo "gyí gyí gyí". To mezi drobným ptactvem, které je jeho pravidelnou kořistí, budí doslova paniku. Není divu, že jej vlaštovky apod. druhy doslova pronásledují, kdykoliv se ukáže.

Krahujec obecný, který ve svém hnízdě zpravidla vychovává čtyři až šest mláďat, loví v okruhu dvou až pěti kilometrů. Za kořistí se odváží i do měst. Zpravidla loví drobné druhy, na které se vrhá obrovskou rychlostí. Doslova jako střela. Troufá si i na větší druhy jako je skřivan, špaček aj. V zimě si prý troufne i na sojku a nebo koroptve!

Čtěte také: Sýkora koňadra, stará známá z krmítek a naše největší sýkorka

Rozpětí křídel krahujce obecného dosahuje 55 až 70 cm, hmotnost od 140 po 320 g. Podobně jako u řady dalších dravců jsou samice větší než samci. Samci i samice mají svrchní peří tmavé šedého odstínu. S tím kontrastuje světlé peří s hustým černým pruhováním na hrudi a břiše. S olemováním oranžového nádechu. Krahujci mají silně zahnutý zobák a dlouhé končetiny žluté barvy.

Areál rozšíření krahujce obecného je značný. Pokrývá Evropu a severní Afriku, Asii. Přesto počty tohoto dravce nejsou nijak vysoké. Asi proto, že jej člověk díky jeho jídelníčku považoval odpradávna za škodnou a intenzivně je lovil. V ČR je dnes krahujec obecný chráněn jako silně ohrožený druh. V přírodě se tento druh obvykle dožívá 3 až 4 let. Nejstarší známý jedinec se ale dožil 15 let.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.