Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 24.5.2024
Treking > Treky, turistika > Z pohádkového hradu Šomoška na nejvyšší horu Karanč (725 m)

Z pohádkového hradu Šomoška na nejvyšší horu Karanč (725 m)

Dvoudenní trek po hradech a sopkách v Cerové vrchovině za vůně kvetoucích akátů (1)

15.5.2024 | Otakar Brandos
Šomoška a Šalgó vára

Cerová vrchovina (Cserhát) je kouzelné pohoří na slovensko-maďarských hranicích, jižně od města Fiľakovo. Jedná se o poměrně nevysoké pohoří, nejvyšší hora Karanč měří pouhých 725 metrů. Ale protože tyto hory vyrůstají z nížin s výškou necelých 200 metrů, působí hřebeny docela impozantním dojmem. Rozloha pohoří je 443 km2, v roce 1989 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast o rozloze asi 168 km2. V roce 2010 se oblast Novohrad - Nógrád stala prvním geoparkem Slovenska a Maďarska.

Na dvoudenní okruh kouzelnou Cerovou vrchovinou přes nejvyšší horu Karanč a známou pevnost Salgó vára vyrážíme z hradu Šomoška (505 m), snad nejkouzelnějšího hradu na Slovensku. Parkuji na maďarské straně přímo pod hradem, však se tady za dva dny opět vrátíme. Večer byl chladný a zachmuřený, po obloze pluly těžké šedivé mraky. Ale již v noci svítily hvězdy a ráno je jako malované, slunečné.

Lomy Mačacia, rozhledna na Mačacej

V dáli na jihu vidíme hradbu pohoří Mátra a o poznání blíže Záříci hrad (Salgó vára), který je také naším cílem. Ale až zítra, dnes míříme na opačnou stranu. Zprvu severním směrem, kde se na obzoru ježí zasněžené skalní štíty Vysokých Tater (ano, z Šomošky jsou za dobré viditelnosti skutečně vidět Tatry) a poté k západu.

První zastávku děláme jen malý kousek pod hradem u Kamenných varhan. Tyto čedičové varhany byly odkryty při lámání kamene během výstavby hradu. Šomoška skutečně stojí na vrcholu dávno vyhaslé sopky, která byla aktivní před nějakými čtyřmi milióny lety. Pěti až šestiboká sloupcovitá odlučnost je typická pro pomalu chladnoucí bazaltové lávy. Navíc zdejší obloukovitě ohnutá forma sloupců patří k evropským unikátům.

Panorama z Šomošky Kamenné varhany

O kousek níže se rozkládá velké kamenné moře, kolem kterého scházíme k rozcestí Bukovinský potok (410 m). Z něj naopak budeme stoupat k bývalým lomům na Mačacej, před kterými nás vítá plně naložený důlní vozík usazený na fragmentu kolejnic. První z rozhleden již nestojí, asi ji zdolal brouk a nebo houba, naštěstí druhá z rozhleden, která stojí na horní hraně lomu, stále svému účelu slouží. No však si výhledů z ní užijeme do sytosti. Jsou úchvatné.

Výhledy na Šomošku s hradem Šalgó jsou jedinečné, člověku jdou až vypadnout oči z důlků. Já se na tu nádheru nedokáži ani po letech vynadívat. Pokud chcete poznat nové kraje, malebné hory se zachovalými lesy a málo dotčenou přírodou, s hrady a sopkami, pak neváhejte, Cerová vrchovina je tím pravým cílem. Lomy na Mačacej odkryly lávový příkrov sopky Medveš, která soptila před asi 2,6 milióny lety. Po mohutných výbuších se z kráteru tehdejší sopky vylila horká láva, která pokryla rozsáhlé území. Tento lávový příkrov patří k největším v Evropě.

Šiatorská Bukovinka

Z rozhledny na Mačacej míříme do obce Šiatorská Bukovinka. Procházíme hustými lesy s právě kvetoucími akáty, které vydávají vše prostupující omamnou vůni. Tato opojná vůně kvetoucích akátů nás bude provázet po celou dobu pobytu v Cerové vrchovině. Cestou fotím kytky, motýly, brouky. Asi nejcennějšími úlovky jsou hnědásek jitrocelový a kozlíček černý. Lesy střídají květnaté louky, ze kterých se otevírá hezký výhled na hraniční hřeben s vrchem Šiator (660 m). Občas na nás vykoukne i blízká Šomoška.

Přes rozcestí Šiatorská Bukovinka (310 m) se dostáváme do středu obce. Je 9. května a tady již zrají třešně. Neuvěřitelné, zralé třešně, v našich končinách, na začátku května… Neodbočujeme vpravo po turistické trasy, ale pokračujeme rovně k hlavní cestě. Máme totiž namířeno k Restauraci na terase, kde již mají otevřeno a navařeno. Polévka docela bodla, pivo bylo také fajn.

Mižera a Karanč / Karancs

Další naše kroky vedou kousek po hlavní cestě, na které se opět napojíme na turistickou značku. Na rozcestí Šiatorská Bukovinka, škola (275 m) cestu opouštíme a míříme kolem nefunkčního nádraží a železnice po červené značce na Karanč.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Míjíme informační tabuli, kterou by rozhodně neměli číst zastánci uhlíkové hypotézy a ti, kteří trpí hypochondrickým klimatickým žalem… Mohli by se totiž dočíst, že tato krajina nejmladších slovenských sopek je někdy nazývána "Pompeje pravěku", kdy sopky pohřbily a sopečný popel do dnešních dnů zachoval stopy po tehdejší subtropické flóře. Pno jen si to představte, subtropy v našich geografických šířkách. To by bruselské politbyro určitě nikdy neschválilo… "Divné" je, že planeta tehdy neshořela…

Po široké lesní cestě zvolna stoupáme. Užíváme si výhledů, či spíše průhledů skrze kvetoucí akáty na vrch Šiator, který je na západním úbočí zbrázděn velkým kamenolomem. Z dálky viditelná jizva obnažila to, co bylo věky ukryto pod povrchem. O kus dále se objevují nádherné louky, pastviny obehnané elektrickým ohradníkem. A s jezírkem co by napajedlem. A přes ně výhledy na impozantní hrad Šalgó, který bude našim zítřejším cílem.

Rozhledna na Karanči

Míjíme rozpadající se chatu Karanč, která patřila PZ (poľovnícke združenie) Fiľakovo. Dnes je z ní ale ruina. Od rozcestí Mižera (450 m), na kterém se zleva připojuje k naší červené žlutá turistická značka, to stoupá o poznání ostřeji. Nakonec stejně potřebujeme nabrat nadmořskou výšku. Následuje hezký výhled na Šiator a do Maďarska, Šomoška ale zůstává skryta za hřebenem.

No konečně. Jsme u pramene sv. Margity. Vydatný a upravený pramen nezklame ani v parném létě. Jsou zde Boží muka a turistické posezení. Spočineme, doplníme vodu, opláchneme se. Dnes to bude poslední zdroj vody. O malý kousek výše se dostáváme na hřeben a zároveň na státní hranici. Jsme v sedle Karanč (617 m), ze kterého nám už na vrchol zbývá pouhá stovka výškových metrů. Vezmeme to rovnou po hranici, ať už jsme na vrcholu nejvyšší hory pohoří.

Výhled z rozhledny Karanč Výhled z rozhledny Karanč

Karanč / Karancs (725 m) je sice zarostlý, ale protože jen pár metrů pod vrcholem stojí krásná rozhledna, užijeme si výhledů opravdu měrou vrchovatou. A že je na co koukat. Cerová vrchovina, Mátra, nejvyšší pohoří Maďarska s horou Kékeš (1 014 m), pohoří Börzsöny a v dáli na jihu nekonečné maďarské roviny ostře kontrastující s jižním okrajem Karpatského oblouku. Na severu pak Poľana, Slovenské rudohoří s řadou pohoří, ale také Nízké Tatry a Tatry. Věru mimořádně malebná a pestrá krajina. Když k tomu připočteme ještě hrady Šomoška a Salgó vára, tak již tomu nechybí vůbec nic.

Masív Karanče je budován pískovci, které se usazovaly na dně teplého a mělkého moře před 25 až 30 milióny roky. Později, někdy před 15 až 16 milióny lety, se do těchto starších vrstev vtlačila horká láva, která však utuhla pod povrchem. Jedná se tak u lakolit, nikoliv sopku, kterých je v okolí Karanče povícero. Je to taková "Milešovka" Cerové vrchoviny. Milešovka je také nejvyšší horou pohoří, byť se toto jmenuje České středohoří, a také je "pouhým" lakolitem a nikoliv sopkou, jako je tomu u řady nižších sousedek.

Západ Slunce z Karanče

Jak jsme dnes nikoho nepotkali, tak se z opačné strany "přiřítila" velká skupina školáků. Někteří z nich toho mají dost, melou z posledního. Ten nejslabší kus "uhynul" těsně pod rozhlednou. Nevím, zda-li jeho bezvládné tělo odtáhli spolužáci do lesa, a nebo zda-li ožil, ale při večerním návratu na Karanč a na západ Slunce, už tam onen nebožák neležel. Někteří lidé dnes již holt nic nevydrží, jedno zda-li Maďar, Slovák nebo Čech…

Kápolna-hegy a západ Slunce z Karanče

Je tu trochu těsno, takže se přesuneme o kus dále, na Malý Karanč (v některých mapách) aneb na vrch Kápolna-hegy (688 m). Je zde kaple sv. Margity (Szent Margit-kápolna), kterou patrně nechala vystavět Margita jako dík za záchranu jejího otce, krále Bély IV. po prohrané bitvě s Tatary v roce 1241. Již od dob Arpádovců je tak vrch Kápolna-hegy poutní horou. Nakonec i my tady strávíme noc plnou hvězd a také netopýrů. Před tím se ale ještě jednou podíváme na Karanč a na rozhlednu, abychom si užili nejen výhledů, ale také západu Slunce. Dnes máme našlapáno asi 20 km při převýšení přes 700 metrů.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
16.05.2024, 06:51 Aleš | Šomoška
15.05.2024, 18:39 Borek | Nedá sa mi to nenapísať.


Reklama
Steblová skala Úplněk Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Východ Slunce Bouda Jelenka Nízké Tatry, ubytování Bezděz Házmburk Venušiny misky Šomoška Elbrus Apogeum Téryho chata Mohelenská step Orlické hory, ubytování Spacáky Mont Blanc Mléčná dráha Štefánička Šútovský vodopád Zubštejn Karlštejn Kamenná chata Ďurková Uran Jarní prázdniny Ledňáček Wildspitze Hrad Lichnice Veveří Pozitron Batohy Cumulonimbus Trekové boty
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist