Klobouk o průměru 30 až 100 mm je zprvu tupě kuželovitý až vejčitý, později nízce sklenutý až plochý, lysý, někdy s útržky plachetky, za vlhka hedvábitě lesklý, lepkavý, oranžový, žlutavě okrový až šafránově žlutý, často se světlejším nažloutlým okrajem, hygrofáníí, po okrajích znatelně rýhovaný, hladký. Asi 7 mm vysoké lupeny jsou husté, volné, zprvu čistě bílé, později krémové, na ostří vločkaté a tmavší se žlutavým nádechem, při okraji klobouku zaoblené.
Válcovitý, k bázi mírně rozšířený třeň vyrůstající z bílé, volné, odsedlé, blanité pochvy, má délku 80 až 150 mm, některé houby až 200 mm, v průměru 8 až 20 mm. Bez prstence, bílý, později světle krémový, nažloutlý až světle oranžový s prstencovitě uspořádanými, nepravidelnými řadami vloček, šupinek s oranžově žíhaným povrchem, plný a pevný, u starších plodnic v horní polovině dutý, vylomitelný.
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku hnědavě oranžová, tenká a křehká, na řezu nemění barvu. Má příjemnou houbovou vůni a neutrální chuť, je však potřebná delší tepelná úprava. Pro houbaře však nemá muchomůrka šafránová větší význam, neboť je jen tence masitá a poměrně zřídkavá. Hladké, kulovité výtrusy mají rozměry 8 až 11 µm, výtrusný prach je bílý.
Muchomůrka šafránová roste od června do října / listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, od nížin až po horské polohy, nejhojnější je však v pahorkatinách a podhorském stupni. Upřednostňuje světlejší lokality a kyselejší půdy. Roste v mykorhize s řadou listnatých i jehličnatých stromů. Houbu lze zaměnit za podobnou, drobnější muchomůrku plavou (Amanita fulva), která má však lysý třeň a zbarvení je prosté oranžových odstínů, tolik typických právě pro muchomůrku šafránovou, ale i za jiné drobnější bezprstenné muchomůrky.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.