Jižní Karpaty, ledovcová jezera v pohoří Retezat

Jižní Karpaty, po stopách ledovců na Retezatu v Rumunsku

Pohoří Retezat drží jeden primát - má ze všech pohoří v Jižních Karpatech nejvíce ledovcových jezer (ples). V pohoří Retezat napočítáme rovnou stovku jezer. Z toho je ale jen 58 jezer stálých. Řada ples (ledovcových jezer) je občasně vysychajících. Jezera jsou rozptýlena po ledovcových kotlích ve výškách 1 700 - 2 300 metrů.

Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Retezatu své nesmazatelné stopy. Ledovce proměnily síť již existujících údolí z období před zaledněním a pokryly plochu okolo 54 km². Jezera, která se dnes nacházejí v původně zaledněném areálu mají v úhrnu jen 0,57 km². Tedy asi jen 1 % z původně zaledněné plochy v pohoří Retezat.

Čtěte také: Ledovcová jezera v Jižních Karpatech

Vznik ledovcových jezer je úzce spjat s glaciální erozí a nahromaděním sutin. Nejvíce jezer v pohoří Retezat leží za ledovcovými prahy. Velká část jezer je karových, nechybí tady ale ani jezera morénová či smíšená. Podobně jako například v pohořích Paring, Fagaraš a nebo u nás ve Vysokých Tatrách.

Plocha ledovcových dolin Retezatu se pohybuje v rozmezí od 70 po 750 ha a délka od 3 do 8 km. Plocha jezer je ve srovnání s plochou dolin malá. Pohybuje se od 0,7 ha po 15,6 ha (jezera v údolí říčky Bucura). Jezera větších rozměrů jsou, na rozdíl třeba od Vysokých Tater, rozptýlena po dolinách na jižních úbočích pohoří.

10 největších ledovcových jezer v pohoří Retezat

V závislosti na tom, jak postupoval proces ledovcové eroze a hromadění erozního materiálu se postupně v pohoří Retezat vytvořilo několik limnologických celků ohraničených rozvodími nejvyšších vrcholů v pohoří - Virful Mare (2 455 m), Papuša (2 502 m), Peleaga (2 509 m), Virful Bucura (2 438 m) a Retezat (2 485 m). Tyto celky se nalézají v povodích říček Barbat, Nucsoara, Zlatnia, Judele, Bucura a dalších.

Komplex jezer v povodí říčky Barbat

Limnologický komplex říčky Barbat leží ve východní části pohoří Retezat. Nachází se tady celkem 7 ledovcových jezer. Nacházejí se v pramenných oblastech ve výškách nad 2 000 metrů, plochy nepřekračují 3 hektary a hloubky 9 metrů.

Největším jezerem tohoto komplexu je Custura Mare ležící v hlubokém ledovcovém kotli v nadmořské výšce 2 226 m. Dosahuje rozlohy 2,78 ha a hloubky 9 m. V těsném sousedství leží Custura Mica s rozlohou jen 0,78 ha a hloubkou 7,3 m. Na posledním ledovcovém prahu se ještě nachází malé jezírko Custurii s hloubkou do 0,5 m, které je však ve stádiu zániku.

Dalším z velkých jezer komplexu říčky Barbat je jezero Tapului. Leží na levé straně údolí v nadmořské výšce 2 160 m. Jezero Tapului má plochu 2,28 ha a hloubku 5,9 m. Jezero má protáhlý tvar a malý ostrůvek. Pod horou Papuša leží malé jezero Papuša s rozlohou pouhých 0,29 ha a hloubkou 2,9 m.

Následuje jezero Custurii s rozlohou 0,25 ha a hloubkou 0,5 m a malá jezírka Ciumfu Mare a Ciumfu Mic, která však nebyla dosud proměřena.

Komplex říčky Nucsoara

Jezerní komplex v povodí říčky Nucsoara tvoří rozvětvená síť ledovcových kotlů na severní straně hřebene východní části pohoří Retezat zhruba mezi horami Virful Mare a Virful Retezat. Nachází se tady na 16 ledovcových jezer různého původu, plochy i hloubky.

Co do velikosti a hloubky drží prim jezero Gales, které leží ve velkém ledovcovém kotli ve výšce 2 040 metrů nad mořem. Jezero Gales je nepravidelného tvaru se suťovými kužely na jižním okraji. Jezero Gales dosahuje rozlohy 3,68 ha a hloubky 20,5 m. Gales je tak třetím nejhlubším ledovcovým jezerem v Jižních Karpatech. O něco výše (2 236 m - 2 240 m) leží ještě další tři ledovcová jezera. Či spíše jezírka s rozlohou od 0,03 do 0,1 ha, která jsou nazvána Zanogutele Galesului I až III, která se postupně zanášejí.

Jezera ve Valea Rea

V údolí Rea leží celkem 5 ledovcových jezer ve výškách nad 2 000 metrů. Jedná se ale o malá plesa. Největším z nich je jezero Valea Rea I o rozloze 0,79 ha a hloubce 4,1 m. Poměrně velkým je i jezero Pietrele, které však i napříč rozloze 0,4 ha dosahuje max. hloubky 0,9 m. Pietrele je totiž v pokročilém stádiu zániku s velkým množstvím bahna a dalšího organického i anorganického materiálu na dně.

Jezera v povodí bystřiny Zlatnica

Oblast s ledovcovými jezery v povodí bystřiny Zlatnica je tvořen několika ledovcovými kotli a souběžnými ledovcovými údolími s řadou jezer, jejichž plocha však dosahuje max. 4 ha a hloubka 24,8 m (jezero Negru).

Mezi největší jezera (plesa) této oblasti patří Stirbul ležící v ledovcovém kotli Stirbul - Gemenele obklopeném vrcholy Bucura, Judele, Birlea) v nadmořské výšce 2 082 m. Jeho plocha činí 0,95 ha a hloubka 8,7 m.

Jezero Gemenele má protáhlý tvar a tak trochu připomíná tvrdou schránku škeble rybničné. Jezero Gemenele dosahuje rozlohy 2,48 ha a hloubky asi 5,3 m. Jezero (Lacul) Negru je jezerem docela unikátním. Ani ne tak svou rozlohou 4,05 ha či polohou na úpatí hory Birlea s břehy posetými velkými skalisky a balvany, ale svou hloubkou ano. Lacul Negru totiž dosahuje hloubky 24,8 m a je tak druhým nejhlubším ledovcovým jezerem v Jižních Karpatech.

Poslední z velkých jezer této části Retezatu se uhnízdilo v nejvyšším patře mohutného ledovcového kotle v nadmořské výšce 1948 m. Jedná se o Lacul Zanoaga Mica I s rozlohou 1,91 ha a hloubkou 12,4 m. Okolí silně protáhlého jezera je porostlé kosodřevinou. V okolí je několik dalších malých jezer - Secat (0,12 ha, 0,1 m), Curligur (0,24 ha, 0,2 m), Radeš I (0,31 ha, 0,6 m) a Radeš II (0,32 ha, 3,35 m), Caprelor (0,36 ha, 1,1 m), Iezilor (0,24 ha, 2 m) a Zanoaga Mica II (0,45 ha), avšak ta dosahují malých rozměrů a některá dokonce občas vysychají.

Komplex jezer v povodí říčky Judele

Tento komplex ledovcových jezer se nachází v jihozápadní části pohoří Retezat v prstenci karových údolí s terasovitě položenými prahy. Jezera zde dostala svá jména podle tvaru či polohy a nebo stupně vývoje.

Největším jezerem této skupiny je Lacul Zanoaga s plochou 6,51 ha, které leží v nadmořské výšce 1 997 m. Přestože se nejedná o největší ledovcové jezero Retezatu ani Jižních Karpat, drží jeden primát - je to nejhlubší ledovcové jezero. Dosahuje hloubky 29 metrů. Přesto se jedná jen asi o polovinu hloubky nejhlubšího jezera slovenské části Vysokých Tater - Velkého Hincova plesa (53 m). Nejhlubším ledovcovým jezerem (plesem) v celých Karpatech je pak s hloubkou 79 m Wielki Staw Polski v polský části Tater.

Z dalších jezer této oblasti si zmínku zasluhují jezera Zanoguta (0,13 ha, 0,55 m), Spurcat (0,06 ha, 0,3 m), Judele (0,84 ha, 4,05 m) Ascuns (0,38 ha, 1,7 m), Urít (0,42 ha, 0,9 m) a Rasucit (0,82 ha, 4,2 m).

Komplex doliny Bucura

A na závěr to nejlepší. Č spíše největší. Konečně se dostáváme k jezerům říčky a doliny Bucura, kde leží největší ledovcové jezero nejen pohoří Retezat, ale celých Jižních Karpat - Lacul Bucura. Jezero (pleso) Bucura má rozlohu 8,86 ha a hloubku až 15,7 m. Jeho hladina se leskne v nadmořské výšce 2 041 m.

V okolí jezera Bucura se nachází množství dalších poměrně velkých ledovcových jezer. Jsou to jezera Agatat (0,49 ha, 4,3 m), Portii (0,11 ha, 2,3 m), Florica (0,8 ha, 2,2 m), Viorica (0,94 ha, 5,7 m), Lia (1,33 ha, 4,3 m) a konečně druhé největší jezero této oblasti zvané Ana. To má rozlohu 3,14 ha a hloubku až 11,6 m.

Malý Retezat

Zvláštní zmínku si zaslouží Malý Retezat, oblast v povodí říčky Buta. Nachází se tady sice jedno jediné jezero, ale bez něj by náš výčet byl neúplný. Jedná se o jezero Buta s hloubkou 4,45 m.

U jezera Buta svou virtuální pouť po ledovcových jezerech Retezatu ukončíme s pozvánkou na příště, kdy se poohlédneme po ledovcových jezerech pohoří Fagaraš, které je nejvyšším pohořím Rumunska a druhým nejvyšším pohořím v celých Karpatech. Hned po Tatrách. A na závěr již jen tabulka 10 největších ples pohoří Retezat.

• Zdroj: I. Pišota, Lacurile Glaciare Din Carpatii Meridionali, studiu hidrologic; 1971 Bukurešť

Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Dvoudenní túra Hostýnskými vrchy s bivakem pod…

Dvoudenní přechod západní částí Hostýnských vrchů sice nepatří do kategorie himalájských výkonů, přesto jako…

Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…

Další související články: