Výstup na Vârful Bucura (2 431 m)

Túra za výhledy na Vârful Bucura na největší ledovcové jezero Jižních Karpat

Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná a mimořádně členitá hradba rozeklaných skalních štítů zhruba ve směru východ - západ. Od roku 1935 je Retezat národním parkem. Jeho dnešní výměra činí asi 54 400 hektarů. Nejvyšší horou je Peleaga (2 508 m) a největším jezerem Lacul Bucura (8,86 ha). Retezat se tak může pyšnit řadou zajímavostí a prvenství. Jen výškové prvenství mu ale o fous uteklo. V Rumunsku je až třetím nejvyšším pohořím…

Do oblasti jezera Bucura se dá dostat od jihu dolinou (Culmea) Slaveiu a nebo od severu dolinou Stinisoara. My si k výstupu na hlavní hřeben Retezatu vybrali druhou, tedy severní variantu. Tranzitem se přesouváme přes obec Nucsoara a kolem chaty Cascada na malé parkoviště na hranici Národního parku Retezat (Parcul national Retezat).

Chata Pietrele

Pročteme pár informačních tabulí, omrkneme orientační mapku a zamíříme do doliny Stinisoara k chatě (Cabana) Pietrele (asi 1 480 m) a dále do doliny po modrém kříži a následně modrém trojúhelníku. Na rumunské značení si chce rychle zvyknout, protože se od toho našeho liší. Rumuni (stejně jako Maďaři) používají nikoliv pásové značky, na které jsme zvyklí u nás, ale značky tvarové. Takže pozor na střídání nejen barev, ale i tvarů. Abyste místo po modrém trojúhelníku nešlapali vzhůru po modrém kříži.

Čtěte také: Ledovcová jezera Jižních Karpat, Rumunsko a pohoří Retezat, Paring…

Cesta vede hustým jehličnatým lesem s občasnými průhledy do horních pater doliny. Brzy jsme na horní hranici lesa. Stoupání se zmírňuje a dolina se otevírá našim zvědavým pohledům. Les střídají šťavnatě zelené rozkvetlé louky a porosty kosodřeviny. Retezat mi v těchto místech silně připomíná naše (slovenské) Roháče.

Po naši pravici se táhne hřeben s vrchy Lolaia Nord (2 180 m) a Lolaia Sud (2 275). Ten vybíhá z impozantního vrcholu (Virful) Retezat (2 482 m). Míjíme první trsy nádherně kvetoucích pěnišníků, jejichž fialově růžové květy jsou vidět již z velké dálky. Po levici se zvedá další z bočních hřebenů Retezatu s nápadným vrchem Stinisoara (2 194 m). Zda-li dal pojmenování dolině tento vrchol a nebo naopak tento vrchol dal pojmenování dolině nevím. Ale vím, že dolině i vrchu je to naprosto jedno…

Jezero Stinisoara

Dolina Stinisoara je opravdu nádherná. Překonáváme řadu prahů, za kterými se vždy znova a znova objevují nové a nezvyklé výhledy. Konečně jsme se přiblížili k hlavnímu hřebeni pohoří a jsme pouhých 10 výškových metrů pod hranicí 2 000 metrů nad mořem. Docházíme ke břehu malého ledovcového jezera.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Na pěkné loučce u jezera (plesa) Stinisoara chvíli spočineme a uděláme si malý piknik. Jezero je to poměrně neveliké, dosahuje rozlohy jen jednoho hektaru a maximální hloubky 0,8 m. Odhadovaný objem vody v jezeře, které je 27. největším ledovcovým jezerem v Jižních Karpatech, činí jen 2 200 m³.

Po krátkém relaxu se pouštíme do posledního ostrého stoupání. V několika serpentinách se dostáváme do širokého sedla v hlavním hřebeni Retezatu mezi horami Retezat (2 482 m) a Bucura (2 431 m), která je naším dalším cílem. Široký vyšlapaný chodník svědčí o tom, že hřebenovka pohoří Retezat patří k poměrně frekventovaným.

Vârful Bucura

Po skalnato-travnatém hřebeni se dostáváme na Vârful Bucura (2 431 m), nejvyšší bod dnešní túry. Kocháme se fantastickými výhledy. Před námi jako blaničtí rytíři v plné zbroji defiluje moře okolních vrchů. Také letecké pohledy do hlubokých dolin nejsou k zahození. A právě po naší pravici se nachází jedna z dolin, která se může pochlubit jedním primátem. Nejen v pohoří Retezat, nýbrž v celých Jižních Karpatech a vlastně i v celém Rumunsku.

O co jde? V závěru doliny Slaveiu se leskne tmavě modré oko jezera, jehož hladinu čeří silný vítr, jenž lomcuje našimi maličkostmi i tady na hřebeni. Jedná se o jezero Bucura, které je největším ledovcovým jezerem v Jižních Karpatech. Leží v nadmořské výšce 2 041 m a dosahuje rozlohy 8,86 ha. Maximální hloubka jezera činí 15,7 m a objem vody asi 625 000 m³.

Jezero Bucura si nakonec nevede špatně ani v rámci celých Karpat. Ve Vysokých Tatrách se sice nacházejí jezera větší, přesto by ale i tady Bucura skončila na 10. příčce pomyslného žebříčku rozloh karpatských ledovcových jezer. Hned za Bílým plesem v Bielovodské dolině, které dosahuje rozlohy 9,56 ha.

Sestup dolinou Pietrele

Počasí se konečně definitivně rozhodlo, na kterou stranu se překlopí. Dopoledne chvílí svítilo sluníčko a chvíli se honily těžké dešťové mraky jako před bouřkou. Nakonec ale Svatý Petr zvolil pro nás příjemnější variantu - bude hezky. Proto z hřebene nespěcháme a kocháme se výhledy na moře hor s pro nás naprosto cizími názvy. Všem vrchům ale kraluje blízká Peleaga (2 508 m), nejvyšší hora pohoří. Té zdatně sekunduje Papuša Mare (2 504 m). Opravdu bomba.

Přestože Retezat dosahuje výšek Vysokých Tater, zdejší štíty nedosahují takové strmosti jako její západní příbuzné. I hřebenovka je mnohem snazší. V nejtěžších úsecích se svým charakterem blíží hřebenovce v Roháčích. Suťové svahy s hustými porosty kosodřeviny jsou takovým mixem Vysokých (Východních) Tater a Západních Tater.

Nakonec ale přece jen musíme dolů. Scházíme do širokého sedla a definitivně se loučíme s hlavním hřebenem. Sestupujeme do otevřené a značně kamenité doliny Pietrele. Kolem malého jezera Pietrele pokračujeme k malé chatě Gentiana na horní hranici lesa a dále k tranzitu, kde tato nádherná túra končí. Dnešní den jsme prožili opravdu naplno.

• Délka trasy: 16 km
• Převýšení: asi 1 100 m
• Obtížnost: středně těžká jednodenní túra

Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…

Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších…

Jak jsem nechtěla na Králický Sněžník, zimní výšlap z polské strany

Protože loňská zima byla na sníh přece jen bohatší než ta letošní, vyvstalo přede mnou jednu únorovou sobotu…

Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor

Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…

Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino

Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu…