Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 20.9.2024
Treking > Karpaty > Ledovcová jezera v Jižních Karpatech v Rumunsku v pohořích Retezat, Paring, Fagaraš

Ledovcová jezera v Jižních Karpatech v Rumunsku v pohořích Retezat, Paring, Fagaraš

Ledovcová jezera v Jižních Karpatech - Rumunsko

28.1.2013 | Otakar Brandos a Ladislav Cetkovský

Jižní Karpaty se od své sousedky - Východních Karpat liší nejen svým charakterem a větší průměrnou nadmořskou výškou, ale také vysokým počtem jezer (ples), která známe od nás například z Vysokých Tater, a která jsou vesměs ledovcového původu.

Největší pleso Jižních Karpat, Bucura v pohoří Retezat

Zatímco ve Východních Karpatech jezera ledovcového původu téměř nenalezneme (a když, tak malá), tak v Jižních Karpatech je jich naopak velice hodně. Svými rozlohami sice nedosahují parametrů tatranských ledovcových ples, přesto jsou velice atraktivní a stávají se častým cílem turistů. Nejvíce jezer se koncentruje v pohořích Retezat, Paring a Fagaraš.

Čtěte také: Karpaty, největší horské pásmo Evropy

Absolutně největším jezerem celých Jižních Karpat (a rumunských Karpat vůbec) je jezero Bucura v pohoří Retezat. Bucura dosahuje rozlohy 8,86 ha a hlouby až 15,7 m. Nachází se v nadmořské výšce 2 041 m. Ve srovnání s Tatrami je tak největší rumunské ledovcové jezero poměrně malé.

Největší ledovcové jezero Jižních Karpat

Pokud by jezero Bucura leželo ve slovenské části Tater, dosáhlo by pátou příčku pomyslného žebříčku a předběhlo by například Popradské pleso s rozlohou 6,88 ha. V žebříčku celých Tater by se ale umístilo až na 10. příčce hned za Vyšným Bielovodským Bielym plesem (9,56 ha). V rámci celých Karpat však 10. příčka pro jezero Bucura není zase až tak špatná.

Kolik ledovcových jezer je v Jižních Karpatech?

V Jižních Karpatech je zadokumentováno 120 jezer ledovcového původu. Největším z nich je Bucura. Celkem 27 jezer přesahuje svou plochou jeden hektar, všechna ostatní jsou menší jednoho hektaru a některé z malých jezer dokonce občas vysychají.

Nejvýše položeným jezerem v Jižních Karpatech je jezero Lacul Mioarelor ležící v nadmořské výšce 2 282 m v pohoří Fagaraš. Toto jezero dosahuje rozlohy 0,15 ha, maximální hloubka činí 0,4 m a objem vody činí pouze 316 m3.

Druhým nejvýše položeným jezerem je jezero Tăul Agătat v pohoří Retezat ležící v nadmořské výšce 2 260 m. Jeho plocha činí pouhých 0,49 ha při maximální hloubce 4,3 a objemu 10 348 m3.

A nakonec třetí příčku nejvýše položených jezer Jižních Karpat obsadilo další malé jezero Zănagutele Galesului I ležící v nadmořské výšce 2 240 m. Rozloha tohoto jezera, které rovněž leží v pohoří Retezat, činí jen 0,08 ha a maximální hloubka dosahuje pouhého čvrt metru. Celkový objem vody činí necelých 120 m3. Nejhlubším jezerem rumunských Karpat je jezero Zanoaga s 29 metry hloubky.

Následující tabulka uvádí přehled největších jezer Jižních Karpat, jejichž rozloha je větší než jeden hektar:

Poř. Jezero Pohoří Rozloha Hloubka Nadm. výška Objem (m3)
1. Bucura Retezat 8,86 ha 15,7 m 2 041 m 625 096
2. Zanoaga Retezat 6,51 ha 29,0 m 1 997 m 693 152
3. Bîlea Fagaraš 4,65 ha 11,4 m 2 041 m 240 737
4. Lacul Negru Retezat 4,05 ha 24,8 m 2 036 m 446 480
5. Tăul fără Fund Paring 3,76 ha 17,6 m 1 978 m 300 800
6. Gales Retezat 3,68 ha 20,5 m 2 040 m 378 420
7. Iezerul Mare Cindrel 3,41 ha 13,3 m 1 998 m 118 293
8. Slăveiul Retezat 3,28 ha 6,1 m 2 015 m 90 729
9. Ana Retezat 3,14 ha 11,6 m 1 930 m 169 125
10. Cîlcescu Paring 3,02 ha 9,3 m 1 924 m 110 661
11. Podragu Mare Fagaraš 2,86 ha 15,5 m 2 171 m 189 030
12. Custura Mare Retezat 2,78 ha 9 m 2 226 m 109 170
13. Gemenele Retezat 2,48 ha 5,3 m 1 920 m 67 284
14. Tăul Tapului Retezat 2,28 ha 5,9 m 2 160 m 65 506
15. Urlea Fagaraš 2,02 ha 4,1 m 2 170 m 55 725
16. Zănoaga Mică I Retezat 1,91 ha 5,2 m 1 948 m 100 188
17. Capra Fagaraš 1,83 ha 8 m 2 230 m 73 600
18. Ghimpelui Retezat 1,73 ha 4,2 m 2 116 m 41 185
19. Avrig Fagaraš 1,48 ha 4,5 m 2 011 m 41 410
20. Pietrele Albe Tarcu 1,41 ha 1 m 1 790 m 8 200
21. Lia Retezat 1,33 ha 4,3 m 1 910 m 15 926
22. Galbenu II Fagaraš 1,21 ha 8 m 2 195 m 58 756
23. Jghebuorasa Fagaraš 1,20 ha 0,8 m 1 956 m 6 380
24. Oglinda Mîndrei Paring 1,12 ha 8,3 m 2 148 m 39 448
25. Bistra I Petreanu 1,05 ha 6,5 m 1 920 m 35 970
26. Netis I Petreanu 1,05 ha 3,5 m 1 880 m 16 125
27. Stănisoara Retezat 1,00 ha 0,8 m 1 990 m 2 200

I za vznik jezer v Jižních Karpatech vděčíme dobám ledovým. Výrazný ledovcový reliéf řady nejvyšších pohoří skutečně modelovaly ledovce, které v době maximálního čtvrtohorního zalednění pokrývaly v Jižních Karpatech plochu asi 307 km2. Po ústupu po sobě ledovce zanechaly typický glaciální reliéf s kary, morénami a typickými ledovcovými údolími zvanými trogy. Dna četných dolin pak vyplnila jezera.

Popisovaná jezera tak vznikla díky působení glaciální eroze. I tady rozlišujeme dva základní typy jezer - karová a morénová. V pohořích Retezat a Paring jsou dna dolin vyplněna "náhrdelníky" jezer, zatímco v pohořích Fagaraš, Sebes či Godeanu jsou jezera většinou osamocená.

V Jižních Karpatech jsou nejčastější karová (hloubená) jezera, která obvykle dosahují velkých hloubek. Jsou to například jezera Zanoaga, Custura Mare, Cilcescu, Bilea, Podragu Mare aj.

Na severním křídle Jižních Karpat pak převládají morénová (hrazená) jezera, která vznikla za morénami (valy) z erodovaného materiálu, který ledovce tlačily před sebou. Typickými morénovými jezery jsou Lacul Negru, Gemenele, Iezerul Sureanului, Iezerul Cindrel aj. Celková plocha ledovcových jezer Jižních Karpat činí jen 104 ha a pouze 27 z nich převyšuje svou rozlohou jeden hektar.


Zobrazit místo Pohoří Retezat, rumunské Karpaty na větší mapě

Nejvíce ledovcových jezer nacházíme ve výškách okolo 2 000 m. Tato jezera charakterizuje přebytková hydrologická bilance. Voda ledovcových jezer je doplňována jednak přítoky (v několika málo případech) a srážkovou vodou ze sběrného bazénu jezer.

Z celkového průměrného ročního srážkového úhrnu připadá 58 % na sníh, který se hromadí v průběhu chladného období roku a jenž při jarním tání vyvolává prudké zvýšení vodní hladiny. Naprostá většina jezer (95%) jsou jezera odtoková, přebytečné vody z nich jsou odváděny říčkami.

Teplota vody ledovcových jezer je úzce spjata s klimatickými podmínkami ve vysokohorském prostředí a nejvýrazněji se mění v závislosti na roční době. V chladném období roku, které trvá 7 - 8 měsíců, jsou všechna jezera zamrzlá. Proces postupného ohřívání vod trvá 4 - 5 měsíců (od května do září) a teplota vody u hladiny může dosáhnout 6 °C - 17 °C.

Salinita vod ledovcových jezer je velice nízká a obvykle koncentrace solí nepřesahuje 50 mg/l. V jezerních vodách je rozpuštěno větší množství kyslíku a oxidu uhličitého, jejich koncentrace kolísá v závislosti na teplotě. Nejvyšší koncentrace kyslíku dosahují v letních měsících hodnot 9 - 13 mg/l, zatímco koncentrace CO2 klesá na 4 - 6 mg/l. Díky tomuto se podařilo v minulosti několik jezer v Paringu a Retezatu uměle zarybnit lososovitými rybami.

Použitá literatura

[1] I. Pisota, Lacurile Glaciare Din Carpatii Meridionali; Editura Academiei republice socialiste Romania, Bukurešť 1971

Další související články:

+ Ledovcová jezera v pohoří Retezat, po stopách ledovců v Rumunsku
+ Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924 (6)
+ Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924 (5)
+ Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924 (4)
+ Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924 (3)
+ Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924 (2)
+ Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924 (1)
Reklama
Výběr článků
Hory Přes dominanty Tišnovské kotliny, v kraji mezi Květnicí a Čebínkou
Hory Kojšovská hoľa - princezná hôľ
Hory Bloudím dobře, bloudím (ne)rád aneb podařilo se i vám zakufrovat?
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Pravčická brána Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Maroko Lysá hora Měsíc Slunce Hrad Čachtice Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Jarní souhvězdí Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Opruzeniny, nepříjemný společník na letních trecích - prevence a léčba

Vzniku opruzenin můžete částečně předcházet vhodnou volbou spodního prádla. Volné trenýrky či boxerky, vlněné triko či nealergenní termotriko jsou jednou z podmínek. Ty budou vaší kůži zbavovat přebytečné vlhkosti a potu a umožňují snadné větrání. Prostě platí, že…

Turistická obuv, jak si vybrat vhodné turistické boty

Pohory

Pro VHT a pobyt v exponovaném terénu se používají pohorky. Ač dnes už tento název plně nevyjadřuje všechny možnosti použití. Jsou…

Populární treky
1. Trek na sněžnicích Velká Fatra na sněžnicích, přes Lysec a Javorinu na Borišov aneb trek kolem Belianské doliny
2. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
3. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
4. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
5. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist