V Rumunsku jsou Jižní Karpaty nazývány Carpatii Meridionali. Pojetí Jižních Karpat v Rumunsku je však trochu jiné, než v pojetí české, slovenské či polské kartografie. Rumuni dělí Jižní Karpaty našeho pojetí na Jižní Karpaty (Carpatii Meridionali) a Západní Karpaty (Carpatii Occidentali) či Carpatii de Apus.
V pojetí naší kartografie však Carpatii de Apus nemají se Západními Karpatami nic společného. Jedná se jen o Rumunské Západní Karpaty, které jsou však součástí Jižních Karpat. Jedná se o skupinu Bihoru se známými a českými turisty hojně navštěvovanými Apusenami.
Nejvyšším vrcholem Jižních Karpat je Moldoveanul (2 544 m) v pohoří Fagaraš. Moldoveanul je 16. nejvyšším vrcholem celých Karpat, po 15 vrcholech ležících ve Vysokých Tatrách, podcelku Východních Tater. Z toho logicky plyne, že Fagaraš je druhým nejvyšším pohořím celých Karpat.
Čtěte také: Bradlové pásmo, Karpaty
Jižní Karpaty na severovýchodě sousedí s Východními Karpatami. Hranice mezi nimi
prochází přibližně sedlem Predeal na spojnici průmyslového města
Brašov a údolím řeky Prahova. Avšak podle Čížka se hranice Jižních
Karpat posunuje až do údolí řeky Dimbovita. Na západě se pak Jižní
Karpaty stýkají na linii řek Cerna a Timis s Rumunskými Západními Karpatami. Ty jsou
však podle naší geografie součástí Jižních Karpat.
Pro Jižní Karpaty je charakteristická příkrovová stavba. Zcela tady chybí flyšové pásmo, tolik typické zejména pro Východní Karpaty, ale částečně také pro Karpaty Západní. Rovněž tady nenalezneme vulkanická pohoří, která jsou typická zejména pro vnitřní část Západních Karpat. Nejvyššími pohořími Jižních Karpat jsou již zmíněný Fagaraš, dále Retezat, Piatra Craiului, Bucegi, Iezer Papuša, Paring, Capatini, Tarcu, Godeanu aj.
Do masívu Karpat se ve střední části lačně zakusuje Panonská pánev budovaná převážně mořskými sedimenty dosahujícími mocnosti 2 - 3 km. Panonská pánev je postupně zanášena říčními naplaveninami a sprašemi. Má sice charakter nížiny, ostrůvkovitě však tady vystupují vrchoviny a pahorkatiny.
Další významnou pánví je vnitrokarpatská Transylvánská plošina sevřená hřebeny Východních a Jižních Karpat. Ta je někdy také nazývána Transylvánská vysočina. Je budována převážně pískovci a jílovci, místy vystupují na povrch druhohorní sedimenty (vápence a dolomity). Průměrná výška Transylvánské plošiny (vysočiny) se pohybuje v rozmezí 500 až 600 m.
Srbské Karpaty
Srbské Karpaty si zaslouží samostatný odstavec. Srbské Karpaty se rozkládají jižně od toku Dunaje na území dnešní Jugoslávie. Ohraničeny jsou pohořími Suva planina, Stara Planina a Svrljiške planine, která jsou součástí Balkánského systému. K němu řadí Srbské Karpaty i většina autorů, jen někteří považují Srbské Karpaty za součást Karpat. Ponecháme tak řazení Srbských Karpat dalšímu vývoji a uvidíme…
V samotné Jugoslávii (Srbsku) jsou "naše" Srbské Karpaty nazývány Východosrbské rudohoří. Srbské Karpaty (Východosrbské rudohoří) dosahují výšek přes 1 000 m, nejvyšší jejich částí je Rtanj planina s nejvyšším vrcholem Rtanj (1 560 m). Dalšími částmi jsou Krš (1 156 m), Delijovan (1 138 m), Beljanica (1 336 m), Kučaj, Ozren a Devica.
- Také viz www.karpaty.net
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.