Templštejn byl templářský hrad u Jamolic

Templářský hrad nad řekou Jihlava, dějiny templářského hradu

Templštejn. Mohutný hrad na strmé skále nad řekou Jihlava vystavěl, jak již název napovídá, tajemný řád templářů. Ten z hradu Templštejn učinil sídlo své komendy na konci 13. století. První známá písemná zmínka o Templštejně pochází z roku 1281, kdy byl hrad sídlem komtura Dětřicha. Řádoví bratři však do této oblasti přišli již v polovině 13. století.

Na Templštejn, zvaný rovněž Templštýn či na Brněnsku Templák, mám vzpomínky z doby, kdy jsem jako rakeťák strávil v blízkém VVP Jamolice dva a půl měsíce na vojenském cvičení. Již mnohokráte jsem se od té doby na hrad Templštejn, jenž byl cílem mých podvečerních procházek z VVP Jamolice, chystal, ale dostal jsem se sem opět až letos.

Z konce 12. století pochází jádro hradu s malým palácem, který byl obehnán velice mohutnou kamennou plášťovou zdí s ostrým hrotem obráceným k tehdejší přístupové cestě. Hradba měla tvar kapky. Tato hradba byla navíc brzy na řadě míst zdvojena, což zajišťovalo velice dobrou obranyschopnost pevnosti.

Pro moravské a české země měl hrad Templštejn poměrně neobvyklou architekturu. Za stavební vzor posloužily patrně anglické hrady. Templštejn totiž neměl obrannou věž, tolik typickou pro naše hrady, nýbrž k obraně sloužila až 12 metrů a 3 m široká plášťová zeď. Tato plášťová hradba chránila hradní jádro o šířce asi 40 metrů.

Hradní panství Templštejna bylo poměrně malé, patřily sem vsi jako Jamolice, Horní Dubňany, Dobřínsko, Dukovany a Bohuslavice u Templštejna. Po násilné likvidaci templářského řádu v roce 1312 a následném zrušení řádu na církevním koncilu, připadl Templštejn Janu Lucemburskému. Ten hrad záhy prodává Bertoldu Pirknerovi z Pirkenštejna (roku 1318). Po jeho smrti v roce 1349 zůstává Templštejn v držení Pirknerových synů, kteří jej prodávají Přibíkovi ze Šelmberka.

Ve druhé polovině 14. století (asi roku 1379) přechází hrad Templštejn do majetku mocného šlechtického rodu z Lipé, jenž držel dědičný titul nejvyššího maršálka Českého království. V roce 1397 byl v zeměpanském držení Markvarta z Pechtic. Po roce 1410 se ale Templštejn opět vrací do držení rodu z Lipé. Za jejich panování na hradě byla významně posílena obrana hradu a samotná pevnost byla podstatně rozšířena, díky čemuž se z Templštejna stal největší hrad západní Moravy. Byla postavena silná štítová zeď, která měla hrad chránit před bouřlivě se rozvíjející dělostřeleckou válečnou technikou.

Posledními známými majiteli hradu po roce 1480 byl rod Osovských. Přestože hrad Templštejn nebyl nikdy dobyt, své zkáze neušel. Pevnost byla pravděpodobně zničena rozsáhlým požárem. O podrobnostech však historické prameny svorně mlčí. Téměř 150 let historie hradu je v neznámu. Teprve v roce 1625 se objevují další písemné záznamy, ty však hrad Templštejn uvádějí jako pustý.

Dnes je Templštejn ruinou, která je ukryta v hustém lese. Samotný hrad prorůstají nejen stromy, ale i husté křoviny, které znesnadňují přístup do jednotlivých částí opravdu rozsáhlé hradní zříceniny. Návštěvu hradu Templštejn můžete spojit s poznáváním dalších zajímavých cílů v okolí. Jen namátkově jmenujme unikátní Mohelenskou hadcovou step, přírodní rezervaci Velká skála či rozhlednu Babylón u Kramolína.

Templářský řád byl založen v roce 1118 nebo 1119 po první křížové výpravě do Svaté země. Řád byl pojmenován podle prvního sídla v někdejším Šalamounově chrámu (templum) v Jeruzalémě. Hlavním posláním templářů byla ochrana poutníků a Svaté země. Templáři byli nejen rytíři, ale zároveň mnichy. Stejně usilovně se věnovali modlitbám i cvičení se zbraní. Typický templářský rytíř byl těžkooděnec s velkým mečem a drátěným brněním. Nosil bílý plášť s červeným křížem, oholenou hlavu a plnovous.

Vznešené ideály templářského řádu brzy přilákaly mnoho urozených šlechticů. Díky tomu řád neobyčejně zbohatl. A právě bohatství se stalo hlavní příčinou jeho zániku. Díky intrikám chamtivých protivníků byl řád v roce 1312 zrušen, řada templářů byla krutě mučena a popravena a jeho majetky byly zkonfiskovány.

Templštejn, turistická mapa