Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.10.2017 , , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Osoblažsko

Osoblažsko

Zapomenutý zlatý trojúhelník, Zlatohorská vrchovina a Žulovská pahorkatina

10.4.2009 | Otakar Brandos

Osoblažsko. Proč právě zlatý trojúhelník? Snad právě proto, že v celé popisované oblasti se v minulosti těžila a zpracovávala zlatá ruda. A právě těžba drahých kovů se zasloužila o rozkvět Osoblažska, které dnes, po vytěžení zásob zlata a dalších kovů, upadlo do zapomnění a o svém dřívějším lesku si může nechat jen zdát. Osoblažsko je postiženo vysokou nezaměstnaností, tak nějak se na něj pozapomnělo i při budování infrastruktury. Přesto je to kraj bohatý, alespoň na přírodní či kulturní památky, takže poznáni chtivý turista či cykloturista tady nalezne velké množství atraktivních cílů.

Jeden z balvanů na svahu Smolného vrchu, Venušiny misky

Osoblažsko a přilehlé končiny nepatří k turisticky nejnavštěvovanějším oblastem. Nenalezneme tady vysoké hory, převislé skalní stěny či možnosti extrémních přechodů. Nalezneme tady ale klid a samotu, krásné přírodní scenérie a množství přírodních zajímavosti, jejichž množství na takto relativně malém území nemá v České republice téměř obdoby.

V tomto krátkém článku se podíváme jen na několik z nich, náš výčet nebude ani náhodou úplný, zaměříme se jen na ty nejzajímavější přírodní či kulturní památky, další si necháme do budoucna pro pokračování tohoto článku.

Popisovaná oblast je na severu a východě vymezena státní hranicí s Polskem, z jihu pak spojnicí měst Lipová - Lázně - Jeseník - Město Albrechtice. Ze západu pak hřebenem Rychlebských hor, kterým však budeme věnovat samostatný článek v příštím čísle Trekingu. Na popisovaném území se rozkládá Zlatohorská vrchovina s nejvyšším vrcholem Příčný vrch (975 m) a Žulovská pahorkatina, která je podhůřím vyšších Rychlebských hor. Okolí Rejvízu s Mechovými jezírky, ruinou hradu Koberštejn a dalšími zajímavostmi na severním okraji Hrubého Jeseníku si necháme rovněž pro samostatný článek.

Biskupská kupa (890 m)

Mohutná zalesněná homole zvedající se nad východním okrajem města Zlaté Hory. Na vrcholu Biskupské kupy stojí krásná a turisty oblíbená 18 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1898, o které jsme již psali v Trekingu. Rozhledna na Biskupské kupě, která rovněž nesla jméno Kaiser Franz Josef Varte, leží přesně na česko-polské hranici. Vystavěl ji německý turistický spolek MSSGV u příležitosti 50 let panování císaře Františka Josefa I. na místě původní dřevěné vyhlídkové věže z roku 1880.

Vstupné na rozhlednu činí 15 Kč a snadno se k ní dostaneme po zelené turistické značce ze sedla na silničním tahu ze Zlatých Hor do Jindřichova a Třemešné ve Slezsku. Tato nevysoká, bílé natřená rozhledna, která byla po rekonstrukci znovu zpřístupněna v roce 1996, poskytuje fantastické rozhledy nejen na velkou část Slezska, ale i Hrubého Jeseníku a bližší Zlatohorské vrchoviny.

Borový vrch (487 m)

Výrazná ostrovní hora se skalním městem - přírodní památka. Předmětem ochrany jsou dobře vyvinuté skalní útvary jako skalní sedadla, mísy, voštiny i tafoni. Po jeho jihovýchodním úbočí prochází modrá turistická značka z obce Žulová a sousední Boží hory (525 m), se kterou tvoří Borový vrch nápadný dvojvrchol. Modrá turistická značka pokračuje dále na rozcestí se zelenou turistickou značkou, která nás přivede na Smolný vrch (404 m) s Venušinými miskami.

Dívčí hrad (Maidelberg)

Architektonicky velice zajímavě řešený zámek na místě původního hradu, který se zvedá na strmém vrcholu nad říčkou Osoblaha. Zámek má čtvercový půdorys se čtyřmi kulatými nárožními věžemi, z nichž dvě byly vystavěny v rozmezí let 1593 - 1640, kdy zámek dostal dnešní podobu. V minulosti byla celá stavba obehnaná širokým příkopem a valem, za kterým byly pevné kamenné hradby s mohutnými bastiony, které umožňovaly boční ostřelování případného útočníka.

První pevnost tady nechal vystavět již biskup Bruno, který na počátku 13. století celou tuto oblast kolonizoval. Po jeho smrti 18.2.1281 střídají jeho državy poměrně často majitele. Poslední velká renovace hradu proběhla v roce 1874, pozdější zásahy, především za totalitního režimu, byly někdy prováděny dosti necitlivě.

Hejnov, plastiky pravěkých zvířat

V obci Hejnov na silnici č. 453 mezi obcemi Holčovice a Hynčice stojí za návštěvu dvorek jednoho z domů, na kterém se nacházejí plastiky pravěkých zvířat. Určitě se tady zastavte, pojedete-li tudy do Zlatých Hor a nebo Karlovic.

Jeskyně Na Špičáku

Říčně řítivá krasová jeskyně se zbytky krasové výzdoby, která byla poškozena přívalovými tavnými vodami při tání ledovců na konci poslední doby ledové a také lidmi, kteří v jeskyni hledali útočiště. Blíže jsme o jeskyni psali v Trekingu č. 2/2006 na straně 21 v souhrnném článku o Moravských jeskyních. Jeskyni nalezneme v masívu zalesněného kopce Velký Špičák (482 m) mezi obcemi Písečná a Supíkovice. Jeskyně byla známá již od středověku, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1430.

Jeskyně Na Špičáku je budována devonskými vápenci s odhadovaným stářím asi 380 miliónů let. Jeskyně s bezbariérovým přístupem je otevřena od dubna do října, délka prohlídkové trasy je 230 m a doba prohlídky asi 30 minut. Samotný vrch Špičák je chráněn jako přírodní památka Na Špičáku s pozůstatky tisových a jalovcových porostů. Na vrcholu se nachází malé vápencové skalní město a škrapová pole.

Kaltenštejn (Hradisko)

Kaltenštejn

Pěkná zřícenina hradu z poloviny 13. století se zachovalým torzem válcové útočištní věže a zbytky hradeb jižně od obce Černá Voda. První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1295. Hrad v následujících dvou stoletích vystřídal několik majitelů až byl v roce 1505 vratislavskými biskupy zbořen a jeho zdiva bylo využito na přestavbu javornického hradu. Na Kaltenštejn se dostaneme po červené a nebo zelené turistické značce z obce Černá Voda, resp. z obce Žulová.

Liptaňský bludný balvan

Významná přírodní památka nejen Osoblažska, ale celé České republiky. Liptaňský bludný balvan, který je z červené žuly a byl sem s největší pravděpodobností zavlečen ledovcem během tzv. sálského zalednění z jižního Švédska, je se svými rozměry 220×130×120 cm a hmotností asi 4 700 kg jedním z největších balvanů v České republice. Bludný balvan nalezneme na naučné stezce jižně od obce Liptaň pod úzkorozchodnou železniční tratí z Třemešné do Osoblahy.

V okolí Liptaňského bludného balvanu nalezneme množství dalších, avšak o poznání menších bludných balvanů, které sem rovněž dovlekl kontinentální ledovec. Za dalším bludným balvanem bychom se museli vydat na Malý kopec mezi obcemi Vysoká a Dívčí Hrad na jižním břehu říčky Osoblaha. Své bratříčky mají zdejší bludné balvany i ve vzdálenějším okolí. Například na Ostravsku známý Porubský bludný balvan.

Naučná stezka Údolí ztracených štol

Zajímavá a relativně krátká naučná stezka Mezi městem Zlaté Hory a obcí Dolní Údolí. Stezka nás provede po místech, kde se v minulosti těžila a zpracovávala zlatonosná ruda. Prohlédnout si můžeme zrekonstruované zlatorudné mlýny a další zařízení, které sloužily ke zpracovávání drahého kovu.

Příčný vrch (974 m)

Příčný vrch je nejvyšším vrcholem Zlatohorské vrchoviny. Přestože jeho vrchol neposkytuje žádné výhledy, návštěva jeho okolí určitě stojí za to. Nacházejí se tady totiž staré odkrývky a štoly po těžbě zlata. Nejsnadněji se sem dostanete z obce Horní Údolí po modré turistické značce kolem ruiny kaple sv. Marty. Na jeho jižním úbočí nad městem Zlaté Hory se navíc nachází na poutním místě kostelní komplex Panny Marie Pomocné. Za návštěvu rovněž stojí pěkné skalisko Výr nad výše uvedeným chrámovým komplexem.

Velký Pavlovický rybník

Velký rybník dotýkající se hranice s Polskem. Nalezneme jej v severním cípu Osoblažska jihozápadně od obce Slezské Pavlovice a severně od městečka Osoblaha. Rybník s okolím s hustými porosty rákosí je významnou přírodní rezervací (1999) o rozloze 30,76 ha v nadmořské výšce 216 - 220 m. Hnízdí tady na 100 druhů ptáků, kteří tady nalezli vhodné životní podmínky. Rybník je i významnou zastávkou tažných ptáků při jejich cestě na sever, či naopak na jih.

Během tahu tady můžete zahlédnout kvakoše nočního, bukače velkého, volavku bílou či kolihu velkou. Z hnízdních druhů jmenujme chřástala vodního, bekasinu otavní či bukáčka malého. Večerní ticho pak svým zpěvem narušují rosnička zelená, kuňka obecná či skokan skřehotavý. Rákosiny a porosty rákosu a orobinců a v okolí rostoucí duby letní, vrby, olše, jasany aj. poskytují vhodné útočiště i četným vzácným druhům hmyzu.

Venušiny misky

Národní přírodní památka o rozloze 3,90 ha na vrcholu kopce Smolný vrch (404 m) v katastru severněji ležící obce Velká Kraš v blízkosti státní hranice s Polskem. Na vrchol Smolného vrchu vede zelená turistická značka z asi 3,5 km vzdálené obce Velká Kraš ležící na železniční trati mezi městečky Vidnava a Javorník.

Přírodní památka Venušiny misky byla vyhlášena v roce 1971 z důvodu ochrany krajinově významných skalních útvarů a žulového skalního města ostrovní hory, která v době čtvrtohorního zalednění čněla z plání kontinentálního zalednění skandinávského ledovce jako skalní ostrov - nunatak.

Smolný vrch je tvořen biotitickým granodioritem žulovského plutonu, jak se můžeme dočíst na informační tabuli na vrcholu Smolného vrchu. Na Smolném vrchu se tak vytvořily nápadné skalní tvary vzniklé zvětráváním žuly a postupným odnosem materiálu, na nichž dnes můžeme obdivovat skalní mísy, skalní sedadla, žlábkové škrapy a skalní dutiny podobné těm na Korsice - tzv. tafoni. Mechanismus jejich vzniku nebyl dodnes uspokojivě vysvětlen.

Největší z Venušiných misek má úctyhodný průměr 1,5 m a hloubku přes jeden metr. Skály, skalní římsy a velké kameny pokrývá smíšený les s převahou borovice lesní s vtroušeně rostoucím bukem, dubem zimním, modřínem, javorem a habrem. V podrostu nalezneme vřes, borůvku, brusinku či biku bělavou, které jsou fragmentem reliktního boru.

Vidnava

Vidnava leží na západním okraji Javornické pahorkatiny na severovýchodě popisované oblasti. Na jihu sousedí město Vidnava s Žulovskou pahorkatinou. Město leží v nadmořské výšce pouhých 239 m, na pravém břehu říčky Vidnávky. První známá písemná zmínka o městě pochází z roku 1291, avšak pravděpodobně existovalo již v polovině 13. století. Z kulturních památek stojí za zmínku řada renesančních domů na náměstí, kostel Sv. Kateřiny, sochy z 18. století aj.

Vycpálek

Vycpálek. Opravdu neobvyklý název. Jen místní turisté a nebo skuteční znalci tuší, že řeč je o velkém kamenolomu, resp. jeho pozůstatcích, které dnes pohlcují lesní porosty v masívu stejnojmenného vrcholu Vycpálek (500 m) jihovýchodně od obce Žulová a východně od obce Vápenná. Neobyčejnou atmosféru tohoto skutečně krásného lomu dokreslují četná jezírka, která turisté využívají ke koupání a husté březové a borové porosty prosycené silicemi.

Podle četných ohnišť se dá usuzovat, že se jedná o oblíbené tábořiště. My tady však v brzkém, ale již teplém a slunečné jaře na konci března nepotkali nikoho. Zdejší kompaktní a vysoké skalní stěny, které vznikly odkryvem a odtěžením kamene, si oblíbili i horolezci. Lom již není využíván, funkční lomy na mramor nalezneme na protější straně kopce Vycpálek.

Zlaté Hory

Název města Zlaté Hory je odvozen od výskytu zlata, které se tady ve středověku intenzívně těžilo. Po těžbě lze ještě dnes nalézt v širším okolí Zlatých Hor řadu stop a památek. Například upravené zlatorudné mlýny s pěknou expozicí dolování a následne úpravy zlaté rudy. První známá písemná zmínka o Zlatých Horách pochází z roku 1204.

Již o století později (v roce 1306) obdržely Zlaté Hory městská práva. Od roku 1281 střežil přístup k městu hrad Edelštejn, jehož torzo nalezneme na nedalekém Zámeckém vrchu. Do roku 1948 nesly Zlaté Hory jméno Cukmantl (německy Zuckmantel). Zlaté Hory jsou díky nedalekému kostelnímu komplexu Mariahilfe také významným poutním místem. Významné turistické centrum a přirozené centrum regionu Zlatohorsko.

Žulová

Velká obec, která byla prvně připomínána již v roce 1290 jako ves Sestrechowitz a od 14. století jako Frýdberk. V roce 1690 byla Žulová povýšena na městečko, avšak o tuto výsadu přišla po roce 1945, kdy dostala podle množství lomů na žulu současný název. Z hradu z konce 13. století, jenž byl sídlem loupeživých rytířů z rodu Wüstenhube a Haugwitz se dodnes nedochovalo téměř nic, jen most a věž, která bylo v 19. století využita jako součást kostela sv. Josefa.

Osoblažsko na mapě

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Běžky v Jeseníkách, přidá se někdo pohodový a vese
 18.01.2018 1 příspěvek
Hochkönig, výstup v Berchtesgadenských Alpách
 17.01.2018 1 příspěvek
Kriváň, Vysoké Tatry
 15.01.2018 57 příspěvků
Velká Fatra v babím létě
 15.01.2018 6 příspěvků
Chata Sabinka, Ovčárna
 09.01.2018 2 příspěvky
Štíhlý blonďák, ročník pětašedesát, hledá sportovn
 08.01.2018 1 příspěvek
Prodám dvě letenky do Finska (Praha - Ivalo). Bohu
 07.01.2018 1 příspěvek
Lysá hora, výhledy
 06.01.2018 15 příspěvků
Túra na Hochtausing a Bärenfeuchtmölbing
 03.01.2018 1 příspěvek
Odznak 75 vrcholov Strážovských vrchov
 02.01.2018 5 příspěvků
Jezerní hora, Šumava
 25.12.2017 8 příspěvků
Za horskou samotou a jezery do Rottenmannských Tau
 20.12.2017 2 příspěvky
Nejnavštěvovanější outdoorové weby v ČR
 20.12.2017 1 příspěvek
Putování od hradu k hradu na Považském Inovci
 18.12.2017 5 příspěvků
České středohoří, skalní vyhlídky a hrady
 18.12.2017 5 příspěvků
Nalžovské Hory, lesní park
 08.12.2017 1 příspěvek
Black hill outdoor Forester, recenzia
 08.12.2017 1 příspěvek
Co s sebou na hory na túry
 07.12.2017 2 příspěvky
Vodopád na Černákovci, Levočské vrchy
 06.12.2017 1 příspěvek
Lugauer v Ennstalských Alpách
 04.12.2017 1 příspěvek
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist