Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 14.1.2022 , svátek má
Treking > Karpaty > Polské Karpaty, jedinečná pohoří

Polské Karpaty, jedinečná pohoří

25 různorodých geomorfologických celků s rozlohou asi 19 600 čtverečních kilometrů

2.1.2022 | Otakar Brandos
Polské Karpaty

Polské Karpaty představují pás pohoří a dalších geomorfologických celků v jihovýchodní části země. Na polské Karpaty připadlo z celkové rozlohy Karpat asi 10 % a asi 6,5 % z celkové rozlohy dnešního Polska. Toto pásmo z části náleží do Západních Karpat (88 % z celkové rozlohy) a z části, pohoří ležící východně od Lupkovského průsmyku, do Východních Karpat (12 % z rozlohy). Tedy dva celky dnes nazývané Bieszczady.

Pohoří a další celky v přiložené mapě polských Karpat

Č. Pohoří, celek Č. Pohoří, celek Č. Pohoří, celek
1. Pogórze Śląskie 2. Beskid Śląski 3. Beskid Żywiecki
4. Kotlina Żywiecka 5. Beskid Mały 6. Beskid Średni
7. Pogórze Wielickie 8. Beskid Wyspowy 9. Pogórze Orawsko-Jordanowskie
10. Gorce 11. Kotlina Orawsko-Novotarska 12. Pogórze Spisko-Gubałowskie
13. Rów Podtatrzański 14. Tatry 15. Pieniny
16. Beskid Sądecki 17. Kotlina Sądecka 18. Beskid Niski
19. Pogórze Ciężkowickie 20. Doły Jasielsko-Sanockie 21. Pogórze Strzyżowskie
22. Pogórze Dynowskie 23. Pogórze Przemyskie 24. Bieszczady Niskie
25. Bieszczady Wysokie

Většina pohoří v polských Karpatech je budována flyšovými horninami. Pouze Tatry, nejvyšší pohoří Polska a celých Karpat, patří mezi pohoří jádrová. Do Polska ale zasahuje pouze část Tater s nejvyšší hraniční horou Rysy (2 499 m). Rysy jsou zároveň nejvyšší horou Polska. Pokud bychom ale brali horu, které není hraniční a leží cela čistě na území Polska, pak by nejvyšší horou této sousední země byl Kozí Wierch (2 291 m).

A právě podle podloží, podle geologické stavby, můžeme řetěz pohoří v polských Karpatech rozdělit na Vnitřní a Vnější Karpaty. Zatímco do Vnitřních Karpat patří starší jádrová pohoří vyzvednutá již ve svrchní křídě, tak do Vnějších Karpat patří mladší flyšová pohoří, především pás Beskyd a karpatského předhůří, vyvrásněné v pozdním paleogénu a miocénu. Na jejich předělu se nachází tzv. Bradlové pásmo, zde Pieniny, které vrásnění zasáhlo jak ve starší, tak v mladší fázi.

Podle stáří a také podle geologické stavby se polské Karpaty člení, jak jsem uvedl již výše, na Západní Karpaty a Východní Karpaty. Západní Karpaty se dále člení na Vnější Západní Karpaty a Vnitřní Západní Karpaty. Polské Východní Karpaty představují jen Vnější Východní Karpaty.

Od dalších horských pásem v Polsku (Sudety a Svatokřížské hory) oddělují Karpaty rozsáhlé rovinaté pánve. Jsou to plochá Sandomierska pánev mírně se svažující do údolí řek San a Visla a Oświęcimska pánev. O jedinečnosti celého území svědčí fakt, že na území polských Karpat bylo vyhlášeno 6 národních parků. Jsou to národní parky Babiogórski, Tatrzański, Pieniński, Gorczański, Magurski a Bieszczadzki.

Tatry

Zvláštní zmínku si jistě zaslouží i obyvatelé polských Karpat. Ti se souhrnně nazývají goralové, gorali. Na východě pak Rusíni. Mají odlišný jazyk, hovoří odlišným, a pro mnoho Poláků neznámým, dielektem, mají specifické zvyky, architekturu a nebo kroje. Jako zajímavost lze zmínit i vesnici Zawoja na úpatí Babí hory, která je nejdelší vesnicí v Polsku. Z jednoho konce na druhý je to plných 15 kilometrů!

V polské turistické literatuře se rozsáhlý pás Beskyd často dělí na Západní Beskydy, Střední Beskydy a Nízké Beskydy. Turisty používané dělení se mnohdy neshoduje s dělením geomorfologickým podle Kondrackého i novějším.

Další potíž je v tom, že v roce, a teď mě neberte úplně za slovo, ale tuším 2018, bylo přijato nové geomorfologické členění, které s geomorfologií této části Polska hezky zamíchalo. Zavádí některé nové názvy místy původních, zavádí názvy i zcela nové (Pogórze Orawsko-Jordanowskie) a místy trochu překresluje hranice a - a dosud, Tatry soudě tak podle diskusí na polských geografických i turistických webech, nebylo plně akceptováno. Asi největší třenice panují kolem Bieszczad a nebo třeba podcelku Tatry Reglowe (více v samostatné kapitolce). V článku jsem se snažil držet nového členění, které je však i na odborných webech interpretováno různě, takže je možné, že bude časem nutné udělat v textu i v tabulce a nebo mapě nějaké úpravy.

Beskydy představují pás pohoří Vnějších Karpat, které se táhnou od východu na západ. Nejvyšším z nich je Beskid Żywiecki s nejvyšší horou Babia Góra (1 725 m) zvaná také Diblak. Ano, je to ona Babí hora v Oravských Beskydech. Slovenská (dříve československá) kartografie chápe řadu pohoří jinak než ta polská. Ono totiž mezi Žywiecké Beskydy a Oravské Beskydy nelze pložit rovnítko, protože Beskid Żywiecki zahrnuje i Kysucké Beskydy.

Okraj Beskyd lemuje široký pás nevysokých celků, tzv. předhůří. Jejich výšky dosahují v průměru jen okolo 500 metrů nad mořem. Tyto celky jsou mnohem zarovnanější a nižší než Beskydy, protože v kenozoiku zde byly denudační procesy mnohem intenzivnější. Svým dílem k tomu přispěla i hydroglaciální akumulace při posledním zalednění. Svým charakterem mohou připomínat krajinu naší Vysočiny.

Podobně jako Beskydy i předhůří tvoří především pískovce, břidlice, jíly a slepence, tedy tzv. karpatský flyš. Tyto materie se v druhohorách a raném kenozoiku ukládaly na dně tehdejšího moře a byly vyzdviženy až mnohem později, během alpinského vrásnění. Řada celků je oddělena hlubokými říčními údolími, která se dále spojují a vytvářejí rozsáhlá údolí či sníženiny. Jsou to např. Jasielsko-Sanockie Doły, Żywiecka kotlina a Sądecka kotlina.

Pohoří (celky) v polských Karpatech podle výšky

Pořadí Pohoří (celek) Nejvyšší hora Pořadí Pohoří (celek) Nejvyšší hora
1. Tatry Rysy (2 499 m) 2. Beskid Żywiecki Babia Góra (1 725 m)
3. Bieszczady Wysokie Tarnica (1 346 m) 4. Gorce Turbacz (1 310 m)
5. Beskid Sądecki Radziejowa (1 262 m) 6. Beskid Śląski Skrzyczne (1 257 m)
7. Pogórze Spisko-Gubałowskie Magura Witowska (1 233 m) 8. Beskid Wyspowy Mogielica (1 170 m)
9. Rów Podtatrzański Cyrhla nad Białką (1 155 m) 10. Pieniny Wysokie Skałki (1 050 m)
11. Beskid Niski Lackowa (997 m) 12. Pogórze Orawsko-Jordanowskie Kiełek (960 m)
13. Beskid Mały Czupel (930 m) 14. Bieszczady Niskie Jaworniki (909 m)
15. Beskid Sredni Koskowa Góra (866 m) 16. Doły Jasielsko-Sanockie (678 m)
17. Pogórze Przemyskie Suchy Obycz (618 m) 18. Kotlina Żywiecka Grójca (612 m)
19. Kotlina Orawsko-Novotarska asi 600 m 20. Pogórze Dynowskie Sucha Góra (591 m)
21. Pogórze Wielickie Barnasiówka (566 m) 22. Pogórze Ciężkowickie Liwocz (562 m)
23. Pogórze Strzyżowskie Bardo (534 m) 24. Pogórze Śląskie Jasieniowa (521 m)
25. Kotlina Sądecka asi 300 m

1. Pogórze Śląskie

Pogórze Śląskie neboli Slezské předhůří je středně velkým celkem s rozlohou 545 km2 a střední výškou 300 až 500 m n. m. Nejvyšším vrchem je Jaseniowa (521 m). Na severu a západě sousedí s Osvětimskou pánví a Ostravskou pánví. Oblast je odvodňována řekami Olše a Visla.

2. Beskid Śląski

Beskid Śląski neboli Slezské Beskydy patří mezi pohraniční pohoří. Část Slezských Beskyd leží v Česku, větší a vyšší část v Polsku. Nejvyšší horou pohoří je Skrzyczne (1 257 m), v Česku pak Velká Čantoryje (995 m).

3. Beskid Żywiecki

Beskid Żywiecki je rozsáhlé pohoří, které se táhne podél polsko-slovenské hranice. Toto pohoří je 2. nejvyšším pohořím nejen polských Karpat, ale celého Polska. Nejvyšší horou je Babia Góra či Diablak, slovensky Babia hora. Toto pohoří je hezkým příkladem růzností národních geomorfologií. Zatímco v Polsku se jedná o jedno pohoří, na Slovensku o dvě - Oravské Beskydy a Kysucké Beskydy. V lepší shodě bylo starší Československé geomorfologické členění, které oblast popisovalo jako Slovenské Beskydy.

Beskid Żywiecki

4. Kotlina Żywiecka

Kotlina Żywiecka představuje plochou pánev o rozloze asi 320 km2 a průměrnou nadmořskou výškou 350 - 500 metrů. Kotlina má celkem pravidelný trojúhelníkový tvar a je budována flyšovými horninami.

5. Beskid Mały

Beskid Mały neboli Malé Beskydy jsou poměrně nevysokým pohořím, které svou výškou nepřekračuje hranici 1 000 metrů. Jeho hřeben si lze v celé parádě prohlédnout např. z blízkých Slezských Beskyd. Pohoří má méně rozvinutou turistickou infrastrukturu, což může řada turistů naopak uvítat. Mezi největší turistické atrakce pohoří patří hora Żar (761 m). Na jejím vrcholu se nachází horní nádrž přečerpávací elektrárny. Je to taková polská obdoba našich Dlouhých strání v Jeseníkách a nebo slovenského Čierného Váhu. Nejcennější části pohoří chrání Park Krajobrazowy Beskidu Małego.

6. Beskid Sredni

Beskid Sredni neboli Střední Beskydy svého jména pozbyly na vrub celku zvaného Beskid Makowski (geomorfologické členění podle Kondrackého), aby se, jak se zdá, k původnímu názvu opět vrátily. Podle nového členění Polska bylo změněno nejen jméno pohoří, ale i jeho hranice. Podle staršího členění sahala hranice Makowských Beskyd na jihu až po vrch Mędralowa (1 169 m), který byl nejvyšším vrcholem tohoto celku. Dnes je Mędralowa (mimo jiné nejsevernější bod Slovenska) chápána jako součást pohoří Beskid Żywiecki.

Polské Karpaty

7. Pogórze Wielickie

Pogórze Wielickie je další z nevysokých celků, předhůří Vnějších Západních Karpat v Polsku. Rozloha tohoto území činí asi 600 km2 při délce 50 až 55 km a šířce 10 až 15 km. Vymezení hranic tohoto celku se různí, řada polských autorů si je vykládá různě. Nejčastěji je ale uváděno vymezení celku tak, jak je stanovil Jerzy Kondracki.

8. Beskid Wyspowy

Beskid Wyspowy představuje poměrně velký geomorfologický celek s rozlohou asi 1 000 km2. Beskid Wyspowy by se do češtiny dal snad přeložit nejvýstižněji jako Ostrovní Beskydy. Nakonec podle izolovaných vrcholů, které se nad podhorskou rovinatou krajinou zvedají o 400 až 500 metrů, dostalo toto pohoří své výstižné pojmenování. Nejvyšší horou tohoto nadmíru zajímavého pohoří je Mogielica (1 170 m), což z Ostrovních Beskyd dělá 8. nejvyšší pohoří v polských Karpatech.

9. Pogórze Orawsko-Jordanowskie

Předhůří zvané Pogórze Orawsko-Jordanowskie se na mapách objevuje nově. Celek tohoto jména zavedl až po roce 2018 tým badatelů úpd vedením Jerzyho Solona, který pracuje na fyzickogeografické regionalizaci Polska. Ve starším geomorfologickém členění Polska podle Jerzyho Kondrackého není tento celek, spadající do povodí řeky Černá Orava, definován.

10. Gorce

Gorce patří k turisticky velice atraktivním a vyhledávaným pohořím v polských Karpatech. Pohoří dosahuje rozlohy asi 550 km2 a výšky 1 310 m. To z něj dělá 4. nejvyšší pohoří v polských Karpatech a 5. nejvyšší v celém Polsku.

Gorce patří mezi typický flyšová pohoří Západních Karpat. Eroze zde v málo odlných pískovcích a slepencích dala vzniknout četným skalním výchozům a vodopádům. V důsledku svahových pohybů hornin tady vznikla řada puklinových jeskyní. Podobně jako u nás v Moravskoslezských Beskydech na godulských pískovcích.

11. Kotlina Orawsko-Nowotarska

Kotlina Orawsko-Nowotarska je další z nápadných sníženin v polských Karpatech. Území dosahuje výšek jen okolo 500 až 600 metrů nad mořem. Zajímavostí je, že se tady nachází významné rozvodí. A to rozvodí mezi Černým mořem a Baltským mořem. Zatímco řeka Orava odvádí vody do Černého moře (Oravská kotlina), řeka Dunajec odvádí vody do Baltského moře (Nowotarská kotlina).

12. Pogórze Spisko-Gubałowskie

Pogórze Spisko-Gubałowskie neboli Spišsko-Gubalowské předhůří je oddělen od Tater Podtatranskou brázdou (Rów Podtatrzański). Nejvyšším vrcholem tohoto celku je Magura Witowska (1 233 m). Magura Witowska patří k málo navštěvovaným vrcholům tohoto celku, je tak doslova protipólem vrchu zvaného Gubałówka (1 126 m), ze kterého se otevírají fantastické pohledy na Tatry. Rozloha tohoto celku dosahuje asi 370 km2.

13. Rów Podtatrzański

Rów Podtatrzański neboli Podtatranská brázda odděluje Tatry od Spišsko-Gubalowské předhůří. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 700 až 1 000 m, celková rozloha (v Polsku) činí jen asi 130 km2. Hlavním vodním tokem tohoto celku je Czarny Dunajec, nejvýznamnějším sídlem pak známé Zakopane, hlavní východiště do Tater a největší turistické středisko v Polsku.

14. Tatry s podcelky Tatry Reglowe, Zachodnie a Wschodnie

Podcelek Tatry Reglowe se asi poprvé objevují na mapě Geoservisu Geoserwisu GDOŚ v roce 2018. Dlužno dodat, že se u mnoha lidí se tento počin nesetkal se zrovna vřelým přijetím. Od roku 2018 vyšlo několik dalších map, takže uvidíme, jak si Tatry Reglowe s nejvyšším vrcholem Mała Kopa Królowa (1 577 m) povedou do budoucna.

Tatry

Tatry jsou nejvyšším vrcholem nejen Polska, ale celých Karpat. V hřebeni se Slovenskem se nachází nejvyšší hora Polska - Rysy (2 499 m). Rozloha Tater je 785 km2, na Polsko však připadla jen malá část z nich, pouze 175 km2. Na dnešní tváři Tater se podepsaly ledovce v poslední době ledové, které tady po sobě zanechaly množství horských jezer, ples. Ta jsou v Polsku zvaná stawy. Asi nejpřesnějším ekvivalentem polského slova "staw" je české slovo "rybník".

15. Pieniny

Pieniny jsou po Tatrách patrně turisticky nejnavštěvovanějším pohořím ve východní části Polska. Pohoří se podél hranice se Slovenskem táhne v délce asi 30 km a kopíruje defacto tzv. Bradlové pásmo. Pás tvrdých výpenců a dolomitů, který se táhne dále k jihozápadu a do nějž patří např. i známá Vršatská bradla v Bílých Karpatech. Nejvyšším vrcholem Pienin jsou Wysokie Skalki (1 050 m), což z nich dělá 10. nejvyšší pohoří v polských Karpatech.

Dunajec

16. Beskid Sądecki

Beskid Sądecki se někdy v české (slovenské) turistické literatuře jako Sadecké Beskydy. Takovéto pojmenování považuji za nešťastné, protože Beskid Sądecki odpovídá tomu, co slovenská kartografie pojmenovává jako Ľubovnianska vrchovina, byť průběh hranic se podle té které kartografie mírně liší. Nutno ale dodat, že někteří polští autoři považují slovenskou Ľubovnianskou vrchovinu za samostatný celek, který nazývají Lubowelskie Góry. Díky nejvyšší hoře Radziejowa (1 262 m) je Beskid Sądecki pátým nejvyšším pohořím v polských Karpatech.

17. Kotlina Sądecka

Kotlina Sądecka je nevysoká pánev na soutoku řek Kamienica Nawojowska, Poprad a Dunajec. Dosahuje rozlohy asi 300 km2 a průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 280 až 300 m.

18. Beskid Niski

Pieniny

Beskid Niski neboli Nízké Beskydy představují podle polské kartografie rozsáhlé horské pásmo mezi Lupkovským průsmykem na východě a Tyličským (Tylickým) sedlem zvaným také Kurovské sedlo na západě. Zároveň jde o hraniční oblast Východních a Západních Karpat. Celek zasahuje i na území Slovenska, kde se nachází nejvyšší hora Busov (1 002 m). V polské části je nejvyšším vrcholem hraniční Lackowa (Lacková, 997 m). Potíž je v tom, že slovenská (dříve i československá) kartografie chápe tuto oblast jinak a vyčleňuje zde samostatné jednotky, celky (pohoří) Busov (abych začal u nejvyššího), Ondavská vrchovina a Laborecká vrchovina

Nejcennější část území Nízkých Beskyd je chráněna jako Národní park Magura a nebo Jaśliski Park Krajobrazowy. Díky bohatství minerálních pramenů tady byly založeny lázně jako jsou Rymanów-Zdrój, Iwonicz-Zdrój, Wysowa-Zdrój a Wapienne. V oblasti Nízkých Beskyd je vyčleněno množství podcelků. Vyjmenujme ty turisticky nejatraktivnější: Góry Hańczowskie, Beskid Gorlicki, Pasmo Magurskie, Beskid Dukielski s největší sníženinou v hřebeni této části Karpat - Dukelským průsmykem, Wzgórza Rymanowskie aj.

19. Pogórze Ciężkowickie

Pogórze Ciężkowickie je dalším z nevysokých celků, předhůří na okraji Vnějších Západních Karpat. Do sousední Tarnówské kotliny spadá výrazným prahem sv. Martina. Rozloha tohoto předhůří dosahuje 740 km2. Velká část území byla výrazně přetvořena člověkem.

20. Doły Jasielsko-Sanockie

Doły Jasielsko-Sanockie (Jasielsko-Sanocká pánev) je někdy uváděna jako Podkarpacie. Tato plochá pánev dosahuje rozlohy okolo 1 200 km2.

21. Pogórze Strzyżowskie

Dalším z nevysokých celků v polských Karpatech je Pogórze Strzyżowskie (Střyžowské předhůří). Nejvyšším vrcholem celé oblasti o rozloze asi 900 km2 je Bardo s výškou pouhých 534 m n. m. Hranice celku určují řeky Wisłoka a Wisłok, zasahuje sem Czarnorzecko-Strzyżowski Park Krajobrazowy.

22. Pogórze Dynowskie

Nevysoký celek Pogórze Dynowskie (Dynowské předhůří) dosahuje výšky pouhých 591 metrů. Jedná se o lesnatou oblast s dubohabrovými lesy, v nejvyšších partiích převládají karpatské bučiny. V údolích řek se objevují unikátní lužní lesy. V roce 1993 zde byl vyhlášen Czarnorzecko-Strzyżowski Park Krajobrazowy (jednotka na na úrovni naší CHKO) s rozlohou 25 784 hektarů.

23. Pogórze Przemyskie

Schronisko

Pogórze Przemyskie (snad by český ekvivalent mohl znít jako Přemyšlské předhůří) je nejvýchodnějším geomorfologickým celkem Západních Karpat. Vymezení jeho hranic je v literatuře vykládáno různě, záleží na geografické škole… V roce 1996 udělal v geomorfologii zdejší oblasti ještě větší chaos Paweł Wład, když v publikaci "Provincie Przemyśl. Zeměpisný přehled" oblasti na pravém břehu řeky Wiar vyčleňuje samostatnou jednotku (celek) Dobromilské předhůří. Nejhezčími horskými pásmy této oblasti jsou hřebeny Suché Obycze, Wielka Pasieka, Mała Pasieka, Bukovina, Połoninki Arłamowskie nebo Ralców, Połoninki Kalwaryjskie aj. Celá oblast byla postižena vylidněním. Ať již během válečných událostí a nebo při poválečném vysídlení během tzv. akce Visla.

24. Bieszczady Niskie

Jako Bieszczady Niskie (např. podle L. Starkela) jsou dnes označovány Sanocko-Turczańskie Góry, které oddělují jižnější Bieszczady (Wysokie) od Przemyskieho předhůří na severu. Toto zajímavé pásmo hor s celkovou rozlohou asi 930 km2 se dělí na podcelky, rovnoběžná horská pásma Ostre, hor Żuków a Jaworników s nejvyšší horou Jaworniki (909 m), hory Hoszowskie Rusztowe a Leskie předhůří. Oblast je rozetnuta ve dví polsko-ukrajinskou hranicí.

25. Bieszczady Wysokie

Bieszczady Wysokie představují táhlý pás Polonin, který překračuje hranice s Ukrajinou a pokračuje dále na východ, kde vrcholí horou Pikuj (1 405 m). V Polsku je nejvyšší horou Tarnica (1 346 m), což z tohoto celku dělá třetí nejvyšší pohoří v polských Karpatech. Ukrajinská (ruská) literatura zpravidla pojímá východní část Bieszczad jako samostatnou jednotku, Bukovskou poloninu. 80 % povrchu Bieszczad je zalesněno, hlavní dřevinou jsou buky. Ne nevýznamné zastoupení mají javor, jedle a smrk.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist