Neznámé polské hory, pohoří v polských Sudetech

Pás polských příhraničních hor s Českem a Německem, geomorfologické členění

Jižní hranice převážně rovinatého Polska je lemována širokým pásem hor. Při hranicích s Českou republikou se táhnou hory Českého masívu náležející do Krkonošsko-jesenické subprovincie zvané také Sudety (provincie Česká vysočina). Podél hranic se Slovenskem se táhne široký pás pohoří náležející do provincie Západní Karpaty, od které Českou vysočinu odděluje Moravská brána a tok řeky Odra. A (podle toho jaké dělení přijmeme) náleží nejvýchodnější část tohoto pásma při hranicích se Slovenskem (a Ukrajinou) do provincie Východní Karpaty. Karpatským horám se budu věnovat podrobně až příště, dnes se zaměřím výhradně na polské Sudety.

Abychom si udělali hrubou představu o rozložení pohoří v polských Sudetech využil jsem mapy z Wikipedie s volnou licencí , kterou k článku připojuji níže spolu s přehlednou tabulkou jednotlivých pohoří a dalších geomorfologických celků patřících do Sudet a nebo Sudetského předhůří. V Česku se termín Sudety v geografii téměř nepoužívá, nahradil jej název Krkonošsko-jesenická (geomorfologická) subprovincie.

Polské Sudety se dělí do tří geomorfologických oblastí odpovídajících české kartografii - Západní, Střední a Východní Sudety aneb Sudety Zachodnie, Sudety Srodkowe a Sudety Wschodnie. Z pohledu české geografie se jedná o geomorfologické oblasti zvané Krkonošská, Orlická a Jesenická. Celý popisovaný pás pohoří ale představuje celkem pět geomorfologických oblastí, musíme k výše uvedeným připočíst i Przedgórze Sudeckie a Pogórze Zachodniosudeckie.

Nejvyšším pohořím celé této oblasti jsou Krkonoše (Karkonoszce) s nejvyšší horou Sněžka (1 603 m). V polských Sudetech nalezneme ještě dalších 5 pohoří, které svou výškou překračují hranici 1 000 metrů. Jsou to (sestupně) Masyw Śnieżnika (1 423 m), Góry Izerskie (1 126 m), Góry Złote (1 117 m), Góry Orlickie (1 084 m) a Góry Sowie (1 015 m). Další 4 pohoří překračují výškovou hranici 900 metrů. Jsou to Góry Bystrzyckie (977 m), Góry Kamienne (936 m), Rudawy Janowickie (925 m) a Góry Stołowe (919 m). A další 3 pohoří se svou výškou ještě přehoupnou přes hranici 800 metrů. Jsou to Góry Opawskie (890 m), Góry Wałbrzyskie (853 m) a Pogórze Orlickie (803 m).

Tabulka polských pohoří a celků při hranicích Česka (Německa)

Popisovaná oblast má velice složitou geologickou stavbu, spolu se Svatokřížskými horami (Góry Świętokrzyskie) jsou Sudety s bivergentní stavbou považovány za geologicky nejpestřejší část Polska. Na oblast, která byla vyzdvižena hyrcynskými horotvornými pohyby v období karbonu, je vázáno bohaté zrudnění (zinek, olovo, cín) a ložiska dalších cenných nerostů (vápence, dolomity a pískovce), které se zde ukládaly v obdobích trasgrese / regrese moře.

Nejvyšším pohořím celé oblasti Sudet jsou Krkonoše s rozlohou 631 km². Z toho česká strana Krkonoš zaujímá 454 km² a polská strana 177 km². Krkonoše jsou protkány hustou sítí turistických stezek, turistických chat a horských bud. Délka hřebene Krkonoš činí asi 40 km, délka pohoří jen asi 30 km a maximální šířka okolo 20 km.

Na části Krkonoš se vyvinul velehorský reliéf, který někomu může evokovat Tatry. Za to pohoří vděčí četným ledovcům z poslední doby ledové, které po sobě zanechaly v terénu typické ledovcové útvary jako jsou ledovcové kary a morény s největšími krkonošskými ledovcovými jezery zvanými Wielki Staw a Maly Staw.

Za nejatraktivnější pohoří v polských Sudetech jsou považovány Stolové hory (Góry Stołowe ), na jejichž části byl v roce 1993 vyhlášen národní park s výměrou pouhých 6 339 hektarů. Jedná se o krajinářky velice cenné území s izolovanými stolovými horami a skalními městy jako jsou Błędne Skały (Mylné skály). Výstup na Velkou Hejšovinu (Szczeliniec Wielki) patří k opravdovým turistickým zážitkům.

Nejen turisty nadchnou Soví hory (Góry Sowie) s rozlohou asi 200 km² a nejvyšší horou Velká Sova (1 015 m) s kamennou rozhlednou na vrcholu. Své si tady najdou určitě i geologové. Vždyť pohoří je budováno rulami a migmatity, jejich stáří je odhadováno až na neuvěřitelných 2,5 miliardy let. No a vrchy Ostra, Soboň a Wlodarz zase mohou zaujmout milovníky historie. V podzemí těchto hor se nacházejí podzemní prostory neznámého určení zbudované za II. světové války (zpřístupněno) a nebo Srebrnogórská pevnost na okraji pohoří.

O těch nejvyšších pohořích v oblasti naleznete množství informací v dalších článcích, které jsem v minulosti zveřejnil na Trekingu. Především od aktivních dopisovatelů, kteří do Kamenných hor, Sovích hor či Stolových hor rádi a pravidelně vyrážejí. Turistiku v této části Polska ulehčuje nejen kvalitní turistické značení, ale také množství turistických chat PTTK s nabídkou ubytování za příznivé ceny. Nejzajímavější partie pak spojuje dálková trasa zvaná Szlak Sudecki.