Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 4.12.2022 , svátek má
Treking > Pohoří > Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, členění Tater

Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, členění Tater

Přehledná tabulka geomorfologických podcelků a okrsků, geomorfologické členění pohoří

12.4.2011 | Otakar Brandos

Tatry opravdu nejsou totéž co Vysoké Tatry, byť z turistického hlediska jsou takto často pojímány. Tatry totiž zahrnují všechny geomorfologické jednotky jako jsou Vysoké Tatry, Západní Tatry (Roháče), Belianské Tatry a další, byť se jedná o geomorfologické jednotky různých řádů. Strukturu Tater přehledně zobrazuje níže připojená tabulka.

Tatry, geomorfologický celek

Havran a Ždiarska vidla, Belianské Tatry

Geomorfologický celek Tatry dosahuje rozlohy 785 km2. Jedná se o jeden z celků Vnitřních Západních Karpat a nejvyšší pohoří celého Karpatského oblouku. Tatry jsou "rozděleny" státní hranicí na dvě nestejně velké části. Slovenská část Tater (610 km2) zaujímá necelé 4/5 rozlohy pohoří (78 %), kdežto polská část Tater pouze větší pětinu (175 km2, 22 %).

Geomorfologický celek Tatry patří do Fatransko - tatranské oblasti, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty, provincie Západní Karpaty, subsystému Karpaty a systému Alpsko - himalájského.

Belianské Tatry

Pohoří (celek) Tatry sousedí s řadou geomorfologických celků. Od severu to jsou Podtatranská brázda, Spišská Magura, Podtatranská kotlina a Chočské vrchy. Určitě řadu z vás překvapí, že například ani Město Vysoké Tatry s osadami jako Tatranská Lomnica, Smokovce či Štrbské Pleso včetně druhého největšího plesa slovenské strany "Tater" Štrbského plesa vlastně neleží z geomorfologického hlediska v Tatrách, nýbrž v Podtatranské brázdě v podcelku Tatranské podhorie resp. Popradská kotlina. Přiznám se, že i mne toto členění poněkud překvapuje.

Východní Tatry a Západní Tatry

Tatry se dělí na dva podcelky. Jsou to Západní Tatry a Východní Tatry. Nejvyšším Východní Tatry na mapě vrcholem Východních Tater, které dosahují rozlohy 405 km2, je Gerlachovský štít (2 655 m), jenž je nejen nejvyšším vrcholem Slovenska, ale vůbec celých Karpat, které zasahují na území sedmi států - Rakouska, České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Maďarska a Rumunska. Někteří autoři soudí, že k systému Karpat patří i tzv. Srbské Karpaty, které jsou však obvykle u nás řazeny k Rodopskému systému.

Tatry, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Tatry Západní Tatry Roháče
Liptovské Tatry
Sivý vrch
Osobitá
Červené vrchy
Liptovské kopy
Východní Tatry Vysoké Tatry
Belianské Tatry

Vysoké Tatry

Podcelek Východních Tater se pak dělí na dva okrsky. Prvním okrskem jsou to nám důvěrně známé Vysoké Tatry s celkovou rozlohou 341 km2, kde 260 km2 připadlo Slovensku a jen 81 km2 Polsku, s nejvyšším Gerlachovským štítem. Délka hřebene Vysokých Tater činí 26 km, přičemž jeho střední výška činí 2 279 m.

Belianské Tatry

Druhým okrskem Východních Tater jsou Belianské Tatry s rozlohou 64 km2. Belianské Tatry leží celé na území Slovenska. Délka jejich hřebene činí jen 14 km a nejvyšším vrcholem je Havran (2 152 m) následován Ždiarskou Vidlou (2 142 m). Podrobněji jsou jednotlivé okrsky popsány v samostatných článcích.

Západní Tatry

Nejvyšším vrcholem podcelku Západní Tatry, které turisté obvykle nesprávně zjednodušeně nazývají Roháče, je Bystrá (2 248 m). Tento geomorfologický podcelek dosahuje rozlohy 380 km2. Z toho 286 km2 připadlo Slovensku a jen 94 km2 Polsku. Západní Tatry se dělí na šest okrsků. Jsou to: Osobitá, Sivý vrch, Liptovské Tatry, Roháče, Červené vrchy a Liptovské kopy. Délka hřebene Západních Tater dosahuje 42 km.

Sivý vrch, Západní Tatry Bobrovec, Západní Tatry

Hranice mezi Východními a Západními Tatrami probíhá zhruba na spojnici Podbanské, Kôprová dolina, Kobylia dolina, sedlo Závory, Kamenistá Tichá a Ľaliové sedlo. Hranice nesleduje hřebenové partie, nýbrž jednotlivé tektonické zlomy a hranice mezi geologickými jednotkami.

Hranice (tektonické linie) mezi celky (stejně tak například mezi kontinenty) v žádném případě nemusí probíhat po hřebenech hor, nýbrž klidně po bočních hřebenech či dolinách. To je také jedna z hlavních příčin, proč je některými kartografy například kavkazský Elbrus chybně přisuzován Evropě pojímajíc, že leží ještě před Hlavním Kavkazským hřebenem. Přitom Elbrus leží až poměrně daleko za zlomovou linií a leží tedy jednoznačně již v Asii.

Roháče

Asi nejznámějším okrskem podcelku Západní Tatry jsou Roháče. Tento název je často nesprávně přenášen na celé Západní Tatry. Roháče tvoří nejskalnatější část Západních Tater zhruba mezi vrcholy Baníkov (2 178 m) na západě a Volovec (2 061 m) na východě s vrcholy Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivé i Ostrý Roháč. Do Roháčské skupiny patří ale i vrcholy jako Pachoľa, Spálená, Salatín i Brestová až po sedlo Pálenica. Nejvyšším vrcholem tohoto okrsku je Baníkov, jenž je nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Západních Tater a 4. nejvyšším vrcholem tohoto podcelku.

Liptovské Tatry

Dalším okrskem Západních Tater jsou Liptovské Tatry zvané také jako Liptovské hole. Tento okrsek zahrnuje takové vrcholy jako Baranec, Hrubý vrch s hřebenem Otrhanců, ale i nejvyšší vrchol Západních Tater - Bystrá. Okrsek Liptovské Tatry pak zakončují vrcholy Veľká Kamenistá, Smrečiny a Poľská Tomanová. Nejvyšším vrcholem Liptovských Tater je Bystrá (2 248 m) následována vrcholem Jakubiná (2 194 m), která je druhým nejvyšším vrcholem Západních Tater.

Sivý vrch

Nejzápadnějším okrskem Západních Tater je skupina Sivého vrchu. Tato část Tater je budována především vápenci a dolomity, tedy usazenými horninami. Okrsek na západě sousedí s dalším celkem, kterým jsou Chočské vrchy. Na počátku minulého století patřily Chočské vrchy se skupinou Sivého vrchu nerozlučně k sobě jako dnes již neexistující Liptovské vápencové hole. Ty však při pozdějších úpravách geomorfologického členění byly rozparcelovány mezi více celků (Velká Fatra, Chočské vrchy a Tatry). Nejvyšším vrcholem této skupiny je Sivý vrch (1 805 m).

Na tatranských chodnících

Osobitá

Dalším okrskem Západních Tater je skupina Osobité. I tato část Tater je budována převážně vápenci a dolomity. Okrsek Osobitá zahrnuje především masív Osobité s přilehlými vrcholy a dolinami. Nejvyšším vrcholem skupiny Osobité je vrchol Osobitá (1 687 m), jenž je bohužel pro turistický ruch uzavřen.

Červené vrchy

Předposledním okrskem Západních Tater jsou Červené vrchy. I tento okrsek je budován usazenými horninami a představuje část hřebene zhruba mezi Tomanovským sedlem a Ľaliovým sedlem s vrcholy jako Temniak, Kresanica, Malolučniak, Kondratova kopa a Sucha kopa včetně vrcholů Goričkova a Kasprov vrch.

Vysoká, Vysoké Tatry

Název této skupiny (okrsku) je odvozen od zabarvení travních porostů v podzimních měsících, kdy se rudá barva mrazem spálené trávy velice vyjímá na bílém vápencovém podkladě. Zejména při pohledu z polského Podhalí. Nejvyšším vrcholem Červených vrchů je Kresanica (2 122 m), avšak nejznámějším a nejrozložitějším je masív Temniaku (2 090 m).

Liptovské kopy

Posledním okrskem Západních Tater jsou Liptovské kopy. Jedná se o zalesněný masív s pěknými travnatými holemi sevřený zhruba Kôprovskou dolinou a Tichou dolinou. Skupina Liptovských kop se táhne přibližně od sedla Závory a zahrnuje takové vrcholy jako je Veľká kopa, Garajova kopa, Ostredok, Krížna, Všiváky, Magura či Veľká Brdárova grapa. Nejvyšším vrcholem okrsku Liptovské kopy je Veľká kopa (2 052 m).

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
16.04.2011, 08:52 Honza | Mapa
12.04.2011, 15:53 Funttomas | Bystrá/Jakubina
12.04.2011, 16:33 -OB- | V prvním odstavci je uvedena
12.04.2011, 16:39 -OB- | Jeątě na doplnění
12.04.2011, 15:13 Honza | Červené vrchy
12.04.2011, 15:40 -OB- | Okrsek Červené vrchy
12.04.2011, 17:06 Honza | Červené vrchy
12.04.2011, 17:13 -OB- | Správnost či nesprávnost
12.04.2011, 21:31 Honza | Je to sporné
12.04.2011, 21:57 -OB- | Ne, na tom není vůbec nic sporného,
13.04.2011, 11:57 Honza | OB
13.04.2011, 12:17 -OB- | Honzo, na schématickou mapu
14.04.2011, 17:01 Jirka V. | mapa
20.04.2011, 12:14 -OB- | Mapu s GM členěním
20.04.2011, 12:28 -OB- | Pro Honzu, geomorfologie
12.04.2011, 11:12 Ladislav Bačovský | Nejvyąąí kopec Červených vrchů
12.04.2011, 11:18 -OB- | Ano, Kresanica je nejvyąąí.


Další související články:

+ Belianské Tatry jako okrsek Východních Tater
+ Západní Tatry - Roháče, turistika, turistické trasy a výstupy, ubytování v Roháčích, horské chaty
+ Vysoké Tatry, nejvyšší pohoří v Karpatech - turistika, ubytování a horské chaty ve Vysokých Tatrách
+ Původ tatranského názvosloví
+ Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, geomorfologické členění Tater
Reklama
Výběr článků
Hory Trek přes dva národní parky
Hory Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
Hory Výstup na Triglav, Julské Alpy
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist