Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Vodopády a skály v okolí Pradědu (2)

Vodopády a skály v okolí Pradědu (2)

3denní trek v Jeseníkách aneb kam nevedou turistické chodníky

6.10.2016 | Otakar Brandos

V minulé části putování po skalách a vodopádech v okolí Pradědu jsme se posunuli na okraj Karlovy Studánky, známých lázní využívajících chladných minerálních pramenů k léčbě řady neduhů. Samotná Karlova Studánka byla založena v roce 1785 na místě starší osady Hinnewieder.

Jesenický les

Avšak Karlova Studánka není cílem další cesty. Tím je nádherné kaňonovité údolí na divokém toku Bílé Opavy s nádhernými Vodopády Bílé Opavy. Jedná se o mimořádně cenné území, které bylo zařazeno nejen do Národní přírodní rezervace Praděd, ale také do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.

Vodopády Bílé Opavy

Kolem náhonu pro malou vodní elektrárnu, jenž byl vybudován na přelomu 19. a 20. století, začínám odpočítávat první výškové metry z dnešní porce kilometrů. Neustále proti proudu Bílé Opavy, která na svém toku překonává velké výškové rozdíly a vytváří četné kaskády a malé vodopádky.

Čtěte také: Předchozí část článku Vodopády a skály v okolí Pradědu (1)

Na rozcestí Na Paloučku (972 m) zachovávám věrnost žluté turistické trase a naučnému chodníku, které míří k Vodopádům Bílé Opavy, které jsou mým dalším cílem. Objevují se první dřevěné lávky, které usnadňují překonávání pěnících vod Bílé Opavy. O kousek dále se objevují polomy, které vznikly po silné vichřici v roce 2004. A již je tady první vodopádek, spíše taková soustava čúrků spadajících z mechem porostlé skály. Na sluníčku házejí krásné duhové odlesky.

Další dřevěné lavice, peřeje a kaskádky. Hodně to tady připomíná Rešovské vodopády nacházející se nedaleko Rýmařova v Nízkém Jeseníku. A konečně jsou tady. Po ostřejším výšvihu se chodník na chvíli pokládá do horizontálnější polohy. Nejen aby nás nechal vydechnout, ale aby nám umožnil pokochat se krásou Vodopádů Bílé Opavy. Voda se řítí z výšky asi 8 metrů z poměrně široké římsy. Nelze nepostát a nevytáhnout fotoaparát…

Barborka, Divoký důl, Dlouhé Stráně

Nad Vodopády Bílé Opavy se chodník opět prudce zvedá a pokračuje k rozcestí Nad Vodopády Bílé Opavy. Další chodník je ale pohodový, široký, vede vzrostlým lesem. Tu a tam se otevírá nezvyklý výhled na Petrovy kameny, snad nejznámější skalní útvar Hrubého Jeseníku.

Přes rozcestí Pod Ovčárnou (1 213 m) pokračuji k chatě Barborka (1 325 m), kde se zastavuji na pivo a polévku. Ještě jsem dnes ani nestihl posnídat, takže něco malého na zub přijde vhod. Obsluha rychlá a ochotná, jídlo solidní. Dnes asi pracuje ta lepší směna, prudiči asi mají volno. Soudě tak podle ne vždy pochvalných komentářů na našem webu na stránce Barborky.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Platím a opět se zapojuji do prvomájového průvodu sunoucího se jako nekonečný a hladový had k vrcholu Pradědu. Ale jen na chvíli, protože již na rozcestí Pod Pradědem (1 410 m) dávám průvodu sbohem a odbočuji vlevo do Divokého dolu, snad nejdivočejšího dolu Hrubého Jeseníku. Už ani nevím, kolikrát jsem se tudy spouštěl. Do údolí Desné.

Z jednoho z upravených pramenů dobírám vodu, pucuji zuby a mažu vstříc údolí Desné. Přes pěknou skalní vyhlídku Divoký důl (1 100 m) ztrácím další drahocené výškové metry. Hluboký les a strmé skalní stráně umocňují divokost a opuštěnost tohoto místa. V Divokém dole jsem dnes kromě veverky, strakapouda a několika dalších poletuch, jedné zvědavé pestřenky a mnoha brouků a mravenců nepotkal ani živáčka.

Vody Divoké bystřiny mizejí v zemi, neklamný znak toho, že se blíží údolí říčky Desná. A opravdu, již je tady rozcestí U Kamenné chaty (860 m). Původně jsem měl v plánu zamířit doprava dolů k Borovému vodopádu a pak neznačeně na Medvědí horu, kde mám v plánu bivak. Má se ale zhoršit počasí a já si chci užít sluníčka z Dlouhých Strání a Mravenečníku, vodopády se dají absolvovat klidně i za špatného počasí. Takže trasu měním a po asfaltce se škrábu na Dlouhé Stráně. Zítra bych již výhledů z Dlouhých Strání musel oželet.

Vodopády Bílé Opavy

Jeden autobus, druhý autobus, auto, páté auto, desátý koloběžkář z opačného směru. Do pr…, tady je ale provoz. No co, prach spláchnu pivem v bufetu pod horní nádrží PVE, určitě bude otevřeno. Ano bylo, byla tady ale i sešlost soudruhů z ČEZu, kteří se tady prohánějí na "segvejích" a dalších eko prostředcích. Proč si to doparoma naplánovali tady, vždyť v podhůří je fůra jiných lunaparků…

Nu což. Probíjím se konečně k okénku. Slečna se mně ptá, zda-li mám zelený pásek? Nechápu. Hnědý bych ještě někde vyštrachal, ale o zeleném jsem nikdy neslyšel. Zelený pásek na ruce, dí pán stojící vedle. Aha, tak to nemám, nejsem pták, abych se nechal kroužkovat… Budu platit hotově. Nakonec si na to musím dát ještě druhé pivo. Snad do párnej nohy…

Mravenečník, Rysí skála, bivak

Mířím k horní nádrží PVE Dlouhé Stráně a konečně si užívám klidu. I nádherných kruhových výhledů. Praděd, Petrovy kameny, Vysoká hole, Vřesník, Mravenečník, Vozka a v dáli se v oparu ztrácí i Králický Sněžník. Na Dlouhých Stráních (1 353 m) se dlouho nezdržuji a pokračuji přes nehluboké sedlo Mravenečník (1 305 m) na Mravenečník (1 343 m) s opravdu neotřelými a nádhernými výhledy. Naposledy jsem tady byl v zimě, tuším někdy v polovině prosince. A také tady nebyla ani noha.

Zvěčňuji se do vrcholové knihy, udělám pár fotek a po úzké pěšince mířím k severu. Kolem Tetřeví chaty (1 165 m) na vyhlídku Rysí skála (1 162 m), kde jsou dva krásné přístřešky. I tady by se dalo pěkně přespat, já chci ale na půdu boudy na rozcestí na Medvědí hoře. Výhledy z Rysí skály jsou velkolepé. Dokonce tady má nějaký maník nataženo lano. Ani ve snu by mě nenapadlo, že tady potkám provazochodce.

Dělám pár fotek, prohodím s borcem pár slov, prozkoumávám trasu k Borovému vodopádu, protože část trasy nebyla jasná ani z leteckých snímků, a mažu dále. Také nemám rád, když na mne někdo při jakékoliv činnosti tlemí, takže provazochodce ponechávám o samotě.

Dělám kolečko přes Medvědí horu kolem rozhledny u Tetřeví chaty a vracím se k boudě na Medvědí hoře. Tak akorát na západ Slunce. V plánu je lehká večeře, jedno plechovkové pivo, které táhnu až z Malé Morávky.

Ještě jsem se ani pořádně neusadil a zpoza hřebene začíná stoupat stříbřitá koule Měsíce. Takže opět foťák do ruky, večeře počká. Jídlo není zase až tak důležité. Na prvním místě jsou přece fotoúlovky.

Velká jezerná, Františkova myslivna

Již večer začíná foukat a západ Slunce byl hodně rudý. Chtěl jsem fotit hvězdy, ale obloha se hodně svižně zatahuje. Zalézám do spacáku, dnes jsem si ustlal na půdě. Je k půlnoci, když mne budí nějaký hlas a světlo čelovky pronikající oknem ve štítu. Tak to je fakt pitomý sen. Jenže hlas sílí a již jsou slyšet i kroky. Tak to asi nebude sen…

Přichází nějaký tydýt a ještě i tydýtka. Dole v cimře pobudou ale jen chvíli a pokračují dále. Zbytek noci je již klidný. Budím se do opravdu pošmourného rána. Balím věci, hážu na sebe bundu a mířím ke svážnici, po které chci sejít na takovou šikovnou lesní cestu vedoucí pod Borový vodopád. Do frasa, rosa jako hrom a klouže to jako pra… Klouže to pořádně. Tak to je dobré na zpřerážení hnát. Kdyby se něco stalo, asi bych si tady pár dní pobyl…

V Divokém dole

Přehodnocuji situaci a Borový vodopád vypouštím. Stejně mám k němu naplánovánu ještě jednu pěknou dvoudenní trasu. Ušetřím čas i fůru výškových metrů a místo toho si mohu vychutnat Velkou jezernou, kterou bych tím pádem minul.

Přes rozcestí Horní nádrž PVE, závora (1 260 m) a U Okenní štoly (1 265 m) pokračuji známou trasou na Malou jezernou (1 265 m) a pak neznačenou trasou po povalových chodnících přes zadumaná vrchoviště si odskakuji k vrcholu Velké jezerné (1 248 m).

Na zpáteční cestě zaregistruji v lese pohyb. Že by nějaký jelen? Přece jen začíná jelení říje a i v noci na Medvědí hoře par paroháčů v okolních lesích békalo. Nikoliv. Kamzíci. Ty bych tady opravdu nečekal. Aklimatizovali se na pobyt v lese podobně jako kamzíci, kteří byli vysazeni ve Slovenském ráji ve Spišsko-gemerském krasu.

Pak tradá Františkova myslivna, kde se na mne na chvíli usměje sluníčko. Na rozcestí U Františkovy myslivny (1 185 m) opět potkávám turistickou značku, kterou se nechávám vést okrajem Přírodní rezervace Břidličná na rozcestí Nad Malým kotlem (1 323 m). Na hřebeni je fuj tajbl, ale bundu se mi oblékat nechce. Nejsem přece z cukru, v tričku to musím přežít, je tak čtyři, pět stupňů nad nulou.

Vysoká hole, Temná, Karlov

Po úbočí Velkého máje (1 386 m) se vydávám vstříc Vysoké holi (1 464 m), druhé nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku. Cesta ubíhá svižně. Převýšení je nevelké a nemusím dělat ani tolik zastávek na foto. Asi jsem si ale přece jen tu bundu měl obléct. Začínám potkávat lidi zachumlané do větrovek i péřovek, kteří na mne tak nějak divně koukají. Buď jim vadím já, a nebo krátký rukáv mého termotrika…

Nu což. Míjím Petráky a na rozcestí nad Ovčárnou opouštím hřebenovku. Na chvíli se dokonce ukáže Praděd s vysílačem a na hlavu mi proletí letka tryskáčů ve formaci. Že by humanitární bombometčíci z NATO, kteří mají teď někdy mít dostaveníčko v Mošnově u Ostravy? No, kéž by jim nevyšlo počasí. Člověk sice nemá přát druhým nic špatného, ale v případě pakošů bombardujících tu sarajevskou televizi, tu nemocnici v Bagdádu, kde co v Libyi či nemocnici Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu si nemohu pomoci…

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Pokračuji po žluté TZ přes rozcestí Nad Velkým kotlem (1 360 m) k hoře Temná (1 263 m). Stezka se vine jihozápadním a západním úbočí hory. Cesta je jasná, bez orientačních problémů. Přes rozcestí Temná (1 205 m) se vyloupnu na velké paseky, ze kterých se otevírají pěkné výhledy. A začíná svítit sluníčko…

Narážím na šipku "Pomník Erzherzog". Nechávám se zlákat. Jenže chodník se brzy začíná rozbíhat do různých směrů a Erzherzog nikde. No nic, pomník přenechám jiným, já tady přišel hlavně kvůli výhledům a přírodě.

Následují rozcestí Skály pod Kopřivnou (1 014 m) a Pod Vápennou (795 m), na kterém stojí i pěkný turistický přístřešek, ve kterém by se dalo i přespat. Odsud je to do Karlova (675 m) již jen skok. Na závěr si "nechávám" asi jeden a půl kilometru po asfaltu. Je krátce po poledni a jsem velice rád, když se za zatáčkou objevuje auto a penzion U Bohouše, kam mířím na polévku a pivo. Kecám, na polévku a kofolu. Čeká mne totiž ještě zpáteční cesta s plechovým ořem do Ostravy. A Čechiše, Čechie či jak se dnes na půdě OSN o nás mluví, k liberálním zemím nepatří ani zdaleka…

Trasa: Karlov - Ovčárna 8 km (700 m) - Švýcárna 12,7 km (850 m) - Videlský kříž 19 km (1 050 m) - Sokol (bivak) 24 km (1 370 m) - Karlova Studánka 31,5 km (1 550 m) - Barborka 36,5 km (2 000 m) - Dlouhé Stráně 49 km (2 700 m) - Rysí skála 51,5 km (2 700 m) - Na Medvědí (bivak) 54,5 km (2 900 m) - Františkova myslivna 60 km (3 050 m) - Vysoká hole 65 km (3 400 m) - Temná 69 km (3 400 m) - Karlov 75 km (3 450 m)

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Přechod hřebene Jeseníků
+ Divoký důl, Dlouhé stráně, Vysoká hole a Vodopády Bílé Opavy - dvoudenní trek v Jeseníkách
+ Noc na Medvědí hoře, túra z Koutů nad Desnou na Dlouhé stráně v Jeseníkách
+ Jeseníky, hřebenovka: Dvoudenní přechod hlavního hřebene Hrubého Jeseníku
+ Za zkamenělým Vozkou na hřeben Jeseníků
+ Podzimní přechod hřebene Jeseníků
+ Jarní Jeseníky aneb máme mokro v botách
+ Zimní přechod Hrubého Jeseníku
+ Drakov a setkání s Drakovskými lapky
+ Ubytování v Jeseníkách, levné ubytování - horské a turistické chaty, penziony a útulny
+ Praděd (1 492 m), pátý nejvyšší vrchol ČR a nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku
+ Jeseníky, turistické trasy
+ Za zkamenělým Vozkou na hřeben Jeseníků
+ Jeseníky neboli Hrubý Jeseník - turistika a tipy na výlet, horské chaty a útulny, ubytování v Jeseníkách
+ Kazatelny, skalní útvary v Hrubém Jeseníku
+ Břidličná hora, nejvyšší vrcholy Hrubého Jeseníku
+ Vysoká hole, 2. nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a Velký kotel
+ Šerák, túra za skučení severáku
+ Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší v ČR
+ Pecny, hora v hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku
+ Červená hora, Hrubý Jeseník a vrcholy hlavního hřebene
+ Expedice Night-Riders aneb noční Jeseníky
Reklama
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Rozloha celků Alpy
Karpaty Přehled pohoří
Reklama
Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Témata našich článků…
Maroko Roháče, ubytování Švýcárna Na Pomezí Hazmburk Borišov Chata U Slona Strečno Hluboká Macocha Vítkův hrádek Vilcan Viklany Souhvězdí Velký pes Jarní prázdniny Mont Blanc Bezděz Blesk Motýli Měsíc Batohy Venušiny misky
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Jeskyně Balcarka, na krápníky nejbohatší jeskyně Moravského krasu
2. Geologická památka Panská skála, čedičové varhany u Kamenického Šenova
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníků a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Příroda Sršeň obecná, obávaný hmyzí predátor a veliký mlsoun
5. Vesmír Černá díra: Extrémně podivný objekt, z jehož osidel neunikne ani foton
6. Tip na výlet Lanovka na Lomnický štít, ceník a provozní doba
7. Tip na výlet Babiččino údolí, kultovní výletní místo ve východních Čechách
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist