Jarní Palkovické hůrky, Panorama a nejvyšší vrch Kubánkov

Túra přes Kabátici na nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku

Turisty vyhledávané Palkovické hůrky jsou geomorfologickým okrskem Štramberské vrchoviny, která je zase pro změnu geomorfologickým podcelkem celku Podbeskydská pahorkatina. A ta je často, nesprávně, řazena do Moravskoslezských Beskyd. V Moravskoslezských Beskydech je totiž nejvyšší horou Lysá hora (1 323 m), kdežto v Podbeskydské pahorkatině je to Skalka aneb Ondřejník (964 m).

Buď jak buď, Podbeskydská pahorkatina s Palkovickými hůrkami je turisticky atraktivní, má co nabídnout. Přestože stojí tak trochu ve stínu sousedních Moravskoslezských Beskyd. Jen v Palkovických hůrkách lze naplánovat řadu túr, tak proč si rovnou nevybrat trasu na nejvyšší vrch okrsku, kterým Kubánkov (661 m), a spojit jej s návštěvou krásné rozhledny Panorama, kterou turisté nazývají Kabátice a nebo Chlebovická rozhledna.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Na okružní túru vyrážím dopoledne z malého prašného parkoviště nad Chlebovicemi. Omrknu hezká Boží muka, pokochám se výhledy k vodní nádrži Olešná a Frýdku-Místku, a neznačenou trasou se vydávám k prvnímu dnešnímu cíli - k rozhledně Panorama alias Kabátice. Široká lesní cesta se vine světlým smíšeným lesem, který doslova září v jarních barvách. Ta jarní zeleň je vskutku neopakovatelná a uklidňující.

Brzy se otevírá první výhled k rozhledně, která však stojí na protějším hřebeni. Ještě nějaký ten kilometřík mám před sebou. Míjím velký krmelec a pohodlnou lesní cestou dorážím na rozcestí, na kterém protnu turistickou značku z Chlebovic. Značku nechám značkou a neznačenou trasou (opravdu bez orientačních potíží, není potřeba nechat se vést jako ovečka satelitní navigací, stačí vlastní rozum) pokračuji po úbočí vrchu Kabátice k rozhledně.

Kousek za porostem statných jedlí se opět otevře hezký výhled k rozhledně, která je již mnohem blíže, téměř na dosah. Brzy se ukáže směrovka a o kousek dále i samotná rozhledna. Impozantní stavba, z jejichž dvou vyhlídkových ochozů se otevírají nádherné výhledy na Podbeskydskou pahorkatinu, Moravskoslezské Beskydy, ale i do Ostravské pánve. Nelze přehlédnout ostravské hutě a nebo bližší celulózku v Paskově, které se kouří z komínka…

Pozornosti všímavého návštěvníka určitě neunikne ani blízká rozhledna Okrouhlá u Staříče. Ano, toho Staříče, kde stála, dnes již zlikvidovaná, šachta s kvalitním, koksovatelným černým uhlím. Proč těžit "fujky" uhlí u nás, když můžeme "nefujky" uhlí dovézt na čadícím parníku z Austrálie. Ať žije ekologie… Člověk se diví, kdeže soudruzi, již opět, udělali chybu…

U rozhledny i z rozhledny "nasekám" fůru fotek, počasí je dnes opravdu fantastické. A při tom se již rodí v hlavě plán na další hezký trek v těchto končinách. Na takový povedený, asi třídenní špacír. To ale nechám až na podzim, až se budou barvit zdejší lesy. Nyní již mě čekají trošku vyšší kopce a hory.

Z rozhledny, pod kterou nalezneme řadu laviček i upravené ohniště, se vrátím na rozcestí. Z něj neznačenou, ale širokou pěšinou zamířím k vrcholu Kabátice (601 m). Cestou k vrcholu se otevře hezký výhled k Lysé hoře (1 323 m), vyplaším mladou zmiji obecnou (Vipera berus), vyfotím i nějaké ty bělásky a žluťásky, kteří si vyhřívají křídla ve slunečních paprscích. Z vrcholu Kabátice jsou výhledy sice omezené, přesto krásné. Vodní nádrž Olešná, vykoukne i čepice Travného (1 203 m), kde byly kvůli tetřevům zrušené turistické značky, je vidět i hřeben Slezských Beskyd a na protější straně dokonce hřeben Hrubého Jeseníku.

Široký chodník se dále vine po hřebeni a po kamenitém sešupu vyplivne člověka na zpevněnou lesní cestu, která pokračuje na rozcestí s modrou značkou, která vede přímo na Kubánkov. Nejvyšší vrch se brzy ukazuje v celé parádě, po úbočí rozložitého kopce jsou rozesety chaty a chalupy. Většina z nich slouží k rekreačním účelům, ale v některých se bydlí celoročně.

A konečně je tady vrchol s vysílačem, upraveným posezením a informačními tabulemi. Nechybí ani schránka s opravdu masivním razítkem. Kubánkov (661 m) je, jak jsem již zmínil v úvodu, nejvyšší vrch Palkovických hůrek. Dalšími významnými vrcholy jsou Babí hora (620 m), Ostružina (616 m), Kabátice (601 m) a nebo Kožná (505 m). Oblast je budována, jak je to pro tuto část Západních Karpat typické, flyšovými horninami se střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců a slepenců. Typická je i příkrovová stavba, kterou mají na svědomí horotvorné pohyby v třetihorách a na začátku čtvrtohor.

Z Kubánkova lze zamířit na Myslíkovské Lurdy, k hradu Hukvaldy a na řadu dalších míst. Těch možností je opravdu spousta. Já si vybírám neznačenou trasu po severním a následně severovýchodním hřebeni. Cestou se otevírají pohledy na blízkou Bílou horu s rozhlednou, na vrch Kotouč se světoznámou jeskyní Šipka a nebo známé město Kopřivnice, které proslavila světoznámá značka Tatra. Štramberská Trúba se ale schovává, nezahlédl jsem z ní ani píď.

Lesní cesta se postupně zužuje a mění se v typickou prť, zvířecí stezku. Ale frekventovanou. A zajímavou, skalky a skvělé výhledy tuto cestu hezky okoření. Před tím ale narážím na tabulku Evropsky významná lokalita Palkovické hůrky. A skutečně, toto zachovalé území se suťovými lesy a acidofilními, květnatými bučinami bylo v roce 2013 zařazeno mezi evropsky významné lokality. Rozloha chráněného území činí 131,5 ha a spadá do katastrů obcí Chlebovice, Palkovice, Myslík, Rychaltice a Sklenov.

Brzy se dostávám na úboční lesní cestu se zpevněným povrchem. Okolo krmelce pro zvířátka a upraveného posezení aneb krmítka pro turisty na rozcestí Tobolanka, jak praví dřevěná tabulka, pokračuji na rozcestí pod Kubánkovem, kde jsem před nějakou hodinkou již byl. Původní cestu nyní ale pouze protnu a pokračuji přímo kolem hezkých chat. Společnost mi krátce dělá nebojácný drozd zpěvný (Turdus philomelos) a již je tady rozcestí Palkovické hůrky (530 m) s hezkým, zastřešeným turistickým posezením. Směrem k rekreačnímu středisku (v rekonstrukci) je vidět Hůrecký tis, jeden z největších a nejstarších tisů v této oblasti. Má výšku asi 12 metrů a obvod kmene 196 cm.

Z rozcestí Palkovické hůrky pokračuji po modré turistické značce, která míří k rozcestí Chlebovice (chaty) a dále do Olešné (asi 5 km). Hezká lesní cesta se vine bez podstatných převýšení až k rozcestí Chlebovice, chaty (436 m), cestou se otevírá řada výhledů k rozhledně Panorama (Kabátice). Na tomto rozcestí modrou značku opouštím a pokračuji vlevo, pár stovek k parkovišti u Božích muk, kde dnešní jarní procházku končím. Tato nenáročná, asi 14kilometrová trasa je vhodná třeba na nedělní dopoledne či odpoledne. Lze ji různě kombinovat a nebo prodlužovat a klidně z ní udělat náročnou celodenní túru.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie