Turdus philomelos - drozd zpěvný (ptáci)

Středně velký zpěvný pták z čeledi drozdovití

Drozd zpěvný (Turdus philomelos) je středně velký zpěvný pták z čeledi drozdovití (Turdidae). Drozdi patří k dobře známým druhům ptáků, neboť se rádi a často objevují i na lidských zahradách. S oblibou usedají na štíty domů a melodickým zpěvem "huidýb-huidýb, kredit-kredit hohyja-hohyja…", dávají svou přítomnost na vědomí celému světu. Na zahradách se drozdi zpěvní často objevují spolu s kosy černými, se kterými jsou nakonec blízkými příbuznými.

Drozda zpěvného (možná záměna s větším drozdem kvíčalou, Turdus pilaris) snadno poznáme podle krémově kropenaté hrudi. Má hnědá záda i křídla, zespod rezavobéžová, mírně zahnutý zobák a narůžovělé nohy. Samci a samice jsou zbarvení stejně. Drozdi dosahují průměrné hmotnosti 50 až 100 gramů, délky asi 20 až 23 centimetrů.

Drozd zpěvný je v České republice poměrně hojným ptákem. Jeho početnost je odhadována až na 800 000 párů. Hnízdí na celém území, od nížin až po horní hranici lesa. V horách se objevuje až do výšek okolo 1 300 až 1 400 metrů nad mořem. V posledních desetiletích jsou pozorovány změny v chování drozdů. Původně plachý obyvatel lesa se čím dál více stěhuje do blízkosti lidských sídel, kde nachází snazší obživu.

Areál rozšíření drozdů zahrnuje rozsáhlý areál Eurasie, v 19. století byl dovezen do Austrálie a na Nový Zéland. Drozdi u nás jsou částečně tažní. Přilétají z oblasti Středomoří a severní Afriky na jaře, zpravidla v březnu, nazpět odlétají v září / říjnu. Někteří jedinci však u nás zůstávají celoročně. Díky velkému areálu se u drozda zpěvného rozlišují čtyři poddruhy. Jsou to: drozd zpěvný evropský (Turdus philomelos philomelos), drozd zpěvný sibiřský (Turdus philomelos nataliae), drozd zpěvný anglický (Turdus philomelos clarkei) a drozd zpěvný skotský (Turdus philomelos hebridensis).

K hnízděni si drozdi zpěvní vybírají nejčastěji okraje lesa, remízky a izolované lesíky v polích. S oblibou si staví hnízda také v břehových porostech potoků a říček. Dnes se ale hnízda objevují i v blízkosti lidských sídel v zahradách a v parcích. Hnízda si drozd zpěvný staví na stromech a keřích ze stébel a z mechů metr až tři metry nad zemí. Tenkostěnné, ale pevné hnízdo je zevnitř vylepené hlínou, kterou ptáci stmelují s pomocí slin. Občas se může hnízdo objevit i v různých výklencích, polodutinách či hromadách dřeva.

Samička v dubnu a v červnu (drozdi u nás mívají obvykle dvě snášky do roka) snášejí do hnízda (které staví sama, zabere jí to až šest dnů) 5 až 6 hnědomodrých až zelenomodrých, řídce kropenatých vajíček. Po asi 15 dnech inkubace se z vajíček klubou mláďata, kterým rodiče přinášejí ohromná množství hmyzu. Péči zajišťují oba rodiče po dobu asi jednoho měsíce. Mladí drozdi hnízdo sice opouštějí po asi dvou týdnech, ale další týden až dva jsou mláďata rodiči stále přikrmována. Pohlavní dospělosti dosahuje drozd ve druhém roce života, v průměru se dožívá tří let.

Drozdí jídelníček je pestrý. V letních jarních a letních měsících převažuje hmyz, červi a také plži. Drozdi patří k velice chytrým a učenlivým ptákům. Naučili se lovit plže a rozbíjet jejich pevné skořápky. Rozbíjí je otloukáním o kameny. U takovýchto drozdích kovadlin lze nalézt větší množství rozbitých šnečích skořápek. V pozdně letních a podzimních měsících, kdy je hmyzu již méně, si drozdi rádi smlsnou na různých bobulích. Například na plodech jeřábu, brusnice, jahodníku či meruzalky. A také na různých semenech.