Drozd zpěvný (Turdus philomelos), slovensky drozd plavý, je středně
velký zpěvný pták z čeledi drozdovití (Turdidae). Drozdi patří k dobře známým
druhům ptáků, neboť se rádi a často objevují i na lidských zahradách. S oblibou usedají
na štíty domů a melodickým zpěvem "huidýb-huidýb, kredit-kredit hohyja-hohyja…", dávají
svou přítomnost na vědomí celému světu. Na zahradách se drozdi zpěvní často objevují spolu
s kosy černými, se kterými jsou nakonec blízkými
příbuznými.
Drozda zpěvného (možná záměna s větším
drozdem kvíčalou, Turdus pilaris) snadno
poznáme podle krémově kropenaté hrudi. Má hnědá záda i křídla, zespod rezavobéžová, mírně
zahnutý zobák a narůžovělé nohy. Samci a samice jsou zbarvení stejně. Drozdi dosahují průměrné
hmotnosti 50 až 100 gramů, délky asi 20 až 23 centimetrů.
Drozd zpěvný je v České republice poměrně hojným ptákem. Jeho početnost je odhadována
až na 800 000 párů. Hnízdí na celém území, od nížin až po horní hranici lesa. V horách se
objevuje až do výšek okolo 1 300 až 1 400 metrů nad mořem. V posledních desetiletích jsou
pozorovány změny v chování drozdů. Původně plachý obyvatel lesa se čím dál více stěhuje do
blízkosti lidských sídel, kde nachází snazší obživu.
Areál rozšíření drozdů zahrnuje rozsáhlý areál Eurasie, v 19. století byl dovezen do
Austrálie a na Nový Zéland. Drozdi u nás jsou částečně tažní. Přilétají z oblasti Středomoří
a severní Afriky na jaře, zpravidla v březnu, nazpět odlétají v září / říjnu. Někteří jedinci
však u nás zůstávají celoročně. Díky velkému areálu se u drozda zpěvného rozlišují čtyři
poddruhy. Jsou to: drozd zpěvný evropský (Turdus philomelos philomelos), drozd zpěvný
sibiřský (Turdus philomelos nataliae), drozd zpěvný anglický (Turdus philomelos clarkei)
a drozd zpěvný skotský (Turdus philomelos hebridensis).
K hnízděni si drozdi zpěvní vybírají nejčastěji okraje lesa, remízky a izolované lesíky
v polích. S oblibou si staví hnízda také v břehových porostech potoků a říček. Dnes se ale
hnízda objevují i v blízkosti lidských sídel v zahradách a v parcích. Hnízda si drozd zpěvný
staví na stromech a keřích ze stébel a z mechů metr až tři metry nad zemí. Tenkostěnné, ale
pevné hnízdo je zevnitř vylepené hlínou, kterou ptáci stmelují s pomocí slin. Občas se může
hnízdo objevit i v různých výklencích, polodutinách či hromadách dřeva.
Samička v dubnu a v červnu (drozdi u nás mívají obvykle dvě snášky do roka) snášejí do
hnízda (které staví sama, zabere jí to až šest dnů) 5 až 6 hnědomodrých až zelenomodrých,
řídce kropenatých vajíček. Po asi 15 dnech inkubace se z vajíček klubou mláďata, kterým
rodiče přinášejí ohromná množství hmyzu. Péči zajišťují oba rodiče po dobu asi jednoho
měsíce. Mladí drozdi hnízdo sice opouštějí po asi dvou týdnech, ale další týden až dva
jsou mláďata rodiči stále přikrmována. Pohlavní dospělosti dosahuje drozd ve druhém roce
života, v průměru se dožívá tří let.
Drozdí jídelníček je pestrý. V letních jarních a letních měsících převažuje hmyz, červi
a také plži. Drozdi patří k velice chytrým a učenlivým ptákům. Naučili se lovit plže a rozbíjet
jejich pevné skořápky. Rozbíjí je otloukáním o kameny. U takovýchto drozdích kovadlin lze nalézt
větší množství rozbitých šnečích skořápek. V pozdně letních a podzimních měsících, kdy je hmyzu
již méně, si drozdi rádi smlsnou na různých bobulích. Například na plodech jeřábu, brusnice,
jahodníku či meruzalky. A také na různých semenech.
Pohoří Lotru a Cindrel tvoří jižní část rumunského karpatského
oblouku. Od pohoří Šureánského na západě je odděluje klikaté údolí řeky Sebeš,
jižní hranici představuje řeka Lotru a východní řeka Olt, za kterou se již zvedá
…
Baobaby jsou fascinující stromy, které se právem mohou považovat
za pamětníky nejstarších afrických (i dalších) kultur, vždyť nejstarší z nich přežívají
více než 2 000 let. V Zimbabwe byl radiokarbonovou metodou
…
V Karpatech se odehrává plíživá a rozsáhlá ekologická katastrofa.
A katastrofa téměř tichá, protože média ani politici ji moc velkou pozornost nevěnují.
V některých karpatských oblastech se těží tak, jakoby by měl přijít
…
Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda
obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak
předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po
…
16.4.2020 / Ubytování
Útulňa Ďurková, Turistická útulna pod Chabencom (1 623 m) v Nízkých Tatrách (aktualizace)
Lázeňské město Luhačovice se zcela oprávněně pyšní označením největších
moravských lázní. Při pomyšlení na toto malebné místo mnoho z nás napadá myšlenka na dva
nejznámější prameny Vincentka a Ottovka. Unikátní
…
Útoky medvěda hnědého (Ursus arctos) na člověka jsou v Karpatech
sice spíše výjimečné, ale čas od času k nim dochází. Tyto medvědí útoky lze rozdělit
do tří kategorií: obranné (defenzivní), útoky medvěda se změněným
…
Vrátili ste sa z návštevy turisticky či inak zaujímavého miesta,
pricestovali ste z cudziny? Ak áno, určite ste si okrem zážitkov a fotografického
materiálu priniesli aj niečo, čo vám bude navštívené miesto dlho pripo
…
Jaro je již v plném proudu. Za současné karantény je to však jaro
trochu podivné. Byť příroda je stejná jako vloni a nadechuje se k rozkvětu. Naše společnost
se ale potácí odezdi ke zdi. Zatímco se před necelými třemi
…