Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.12.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Zmije obecná (Vipera berus), jedovatý plaz

Zmije obecná (Vipera berus), jedovatý plaz

Jediný druh jedovatého hada vyskytujícího se na území ČR

13.6.2018 | Otakar Brandos, foto Pavol Šípoš a autor
Zmije obecná (Vipera berus)

Zmije obecná (Vipera berus) je jediným jedovatým hadem, jenž žije ve volné přírodě České republiky. Přestože je zmije obecná jedovatá, vzbuzuje obavy spíše neoprávněně, neboť tento plaz je velice plachý a setkání s člověkem se snaží vyhnout. Uštknutí člověka zmijí tak bývají opravdu velice zřídkavá.

Zmije obecná patří do třídy plazi (Reptilia), řádu šupinatí (Squamata), čeledi zmijovití (Viperidae) a rodu zmije (Vipera). Dosahuje délky jen okolo 40 až 60 centimetrů (samci) a 80 či 85 cm (samice). Jen výjimečně mohou dosahovat ještě většího vzrůstu. Hmotnost zmijí dosahuje pouhých 50 až 100 gramů. Čerstvě narozená mláďata dosahují délky 16 až 18 cm a hmotnosti pouhých 5 až 6 gramů. Zmije obecná je zařazena mezi kriticky ohrožené živočichy a je proto zákonem chráněná.

Zmije obecná (Vipera berus)

Zbarvení tohoto plaza je natolik charakteristické, že si zmiji obecnou nemůžeme splést s žádným jiným hadem, který u nás žije. Hřbet zdobí typická klikatice, která je u samců velmi tmavá až černá, zatímco u samic hnědá až cihlově červená, přičemž je mnohdy nezřetelně oddělena od podkladu. I zbarvení těla je proměnlivé - od hnědé, šedozelené až žlutavé. U samců převládají světlejší tóny, u samic převažuje hnědá, rezavá až červenavá barva. Na bocích se objevuje řada oddělených skvrn v barvě hřbetního pruhu.

Čtěte také: Turistika versus zmije aneb bezpečnost v přírodě

V horských oblastech není výjimkou tmavá forma, černé zabarvení. Tato výraznější pigmentace (melanismus), která je ochranou před vyššími dávkami UV záření, není typický pouze u zmijí, ale pozorujeme ji např. i u motýlů. Černé zmije se objevují zpravidla ve výškách nad 1 000 metrů nad mořem.

Stavba těla zmije obecná je poměrně robustní. Hlava má výrazně trojúhelníkovitý tvar. Je zakončena tupým čenichem a zřetelně oddělena od krku. Za okem jsou nápadné jedové žlázy. Pileus je tvořen pěti velkými štítky, ocas je poměrně krátký a představuje jen asi 10 % celkové délky. Navíc u samic je nápadně kratší než u samců. Oči jsou kryty nepohyblivými blankami. Hadi, na rozdíl např. od ještěrek, nemrkají…

Zmije obecná (Vipera berus), mládě

Zmije obecná má skutečně široký areál rozšíření. Zahrnuje celý palearktický areál Euroasie. Od Pyrenejí až po střední a východní Asii. Nevyhýbá se ani nejsevernějším oblastem Skandinávie. Na tomto areálu vytváří řadu tzv. geografických forem, z nichž některé jsou některými herpetology považovány za samostatné poddruhy a nebo dokonce druh - Vipera berus sachalinensis.

Se zmijí obecnou se setkáme spíše ve vyšších polohách na slunných, ale vlhkých stanovištích. Tedy v pahorkatinách a horských oblastech. Zpravidla se s ní setkáváme ve výškách od 500 metrů nad mořem, jen zřídkakdy na hranici 300 metrů nad mořem. Horní hranice jejího výskytu sahá po 1 500 až 2 000 metrů nad mořem.

Zmije dává přednost výslunným horským loukám ve vyšších polohách, vyžaduje však blízkost vody. Výjimečné ale není setkat se s ní na různých ruderálech, železničních náspech, kamenných zídkách a nebo v okolí rybníků a na rašeliništích. Velice ráda má různé křovím zarostlé svahy. Občas zabrousí i do zahrad a parků. Proto je dobré v oblastech, kde se zmije vyskytují, dávat pozor, kam šlapeme a především kam saháme…

Za potravu zmiji obecné slouží především drobní obratlovci. Nejvíce má spadeno na hlodavce, nepohrdne ale ani obojživelníky, jinými drobnými oplazy (hlavně ještěrky) nebo ptáky. Nepohrdne ale ani většími druhy hmyzu. Loví živou kořist, k jejich usmrcení používá svého jedu.

Zmije obecná je živorodá. Rodí v průměru 7, někdy až 12 mláďat. Březost trvá 3 až 4 měsíce. Období námluv začíná ihned po skončení zimní hibernace, tedy někdy v březnu a nebo dubnu, kdy teplota v zimovišti přesáhne 9 °C a teplota vzduchu 12 °C a v okolí ještě leží zbytky sněhu. Při teplotách nad +30 °C bývají zmije dosti podrážděné, neboť nemají možnost se ochladit. Proto přesouvají maximum své aktivity do večerních a nebo nočních hodin. Teploty nad +40 °C jsou pro zmije již smrtelné.

Samečkové o samičky mnohdy bojují. Souboje přitom mohou trvat i několik hodin. Zmije obecná pohlavně dospívá mezi 4. a 5. rokem života. Po skončení páření se hadi rozlézají do okolí a nevykazují žádné znaky teritoriálního chování či vzájemné agrese. Od svého zimoviště se mohou odplazit až na vzdálenost jednoho kilometru.

K přezimování, během něhož může uhynout až 35 % dospělé populace a přes polovinu mláďat, se ukládají v říjnu až listopadu. V závislosti na podmínkách. Zmije obecné si k zimnímu odpočinku vybírají hromady kamení, nory savců, ale i skalní pukliny a občas mohou zalézat i do sklepů či technologických šachet. A mnohdy zimují společně. Přestože přes begetační rok se chovají spíše samotářsky.

Jed zmije obecné je viskózní kapalina, která na vzduchu rychle krystalizuje. V jedových žlázách má zmije v průměru 8 až 10 mg jedu, přičemž smrtelná dávka pro člověka s hmotností 70 kg je asi 15 mg jedu. Při uštknutí had vypouští jen asi 1/3 obsahu svých jedových žláz. Pro zdravého dospělého člověka tak uštknutí zmijí není smrtelné.

Některé odborné zdroje však uvádějí, že zmije může mít ve svých jedových žlázách od 2 mg po 39 mg suchého jedu. A ve stavu krajního ohrožení může zmije vypustit celý obsah jedových žláz. V takovémto případě by bylo uštknutí smrtelné i pro dospělého člověka. To se však stává jen v naprosto ojedinělých případech.

Zmijí jed zvaný vipericin se tvoří v těle neustále a u oběti způsobuje hemolýzu. Skladován je v jedové žláze, která je párovým orgánem a je umístěna za okem. Mezi jedovou žlázou a výklopným dutým jedovým zubem je jedový kanálek, do něhož ústí rovněž slizová žláza. Navíc ne při každém kousnutí zmijí musí dojít k dopravení jedu do organismu. Jed slouží zmiji obecné primárně k lovu kořisti.

Zmije obecná je přirozenou součástí naší přírody. Při respektování přírody a obezřetném pohybu v ní je opravdu nepravděpodobné, že byste byli zmijí přímo ohroženi. Pokud na ní ale šlápnete a nebo se jí neopatrně dotknete tak může (ale ne vždy musí) svého jedu použít. Pokud vás zmije zareaguje včas, většinou se odplazí do bezpečí a nebo, zahnána do kouta, na vás bude se zvednutou hlavou výhružně syčet.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
14.06.2018, 11:38 Jirka | plachá?


Další plazi v ČR, může vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

8.11.2019 / Otakar Brandos
Trek · Podzimní Vlčí hory aneb divoké Bieszczady (1): Túra z Osadného na Balnicu, setkání s Wojtkem a přechod do Cisny / Fotogalerie k článku

Rozkaz zněl jasně. Nikoliv že nesmí projít muž s koženou brašnou, ale naopak že my projít musíme. A s hezky naditými batohy. Kde? Přes slovensko-polskou hranici. A nejen tam, nýbrž i zpět. A hezky pěšky. Kdy? Na konci října …

6.11.2019 / Štěpán Švácha
Trek · Trek od Hrčavy k Soutoku: Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty a Podluží (2) / Fotogalerie k článku

Ráno se cítím svěží, po včerejší krizi ani památky. Chůzi jen trochu znepříjemňuje puchýř. Sestupuji do Sidonie ve Vlárském průsmyku. Pro tuto osadu jsou charakteristické dlouhé řady starých, původně sklářských …

4.11.2019 / ESO 1918
Vesmír · Hygiea - čtvrtý největší objekt hlavního pásu planetek: Dalekohled ESO/VLT zkoumal možná nejmenší trpasličí planetu Sluneční soustavy

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT vybavený přístrojem SPHERE zjistili, že planetka Hygiea by mohla být klasifikována jako trpasličí planeta. Hygiea je čtvrtým největším objektem hlavního pásu planetek …

24.10.2019 / Otakar Brandos
Trek · Tajch, Košarisko a Ráztocká hoľa: Dvoudenní toulání po kozích stezkách Starohorských vrchů a Nízkých Tater (2) / Fotogalerie k článku

Budím se kolem jedné. Venku je světla jako ve dne. No, Měsíc je asi den po úplňku. Abych stativ nenesl zbytečně, jdu udělat pár nočních fotek útulny Tajch. No nočních. Ono to ve výsledku vypadá stejně jako ve dne, tak …

24.10.2019 / Ubytování
Salaš Salaš v Hiadelské dolině, další z bivaků ve Starohorských vrších

20.10.2019 / Petr Dobeš
Turistika · Na stolovou horu Grosser Zschirnstein, turistika na okraji Saského Švýcarska

Dnešní výlet začínám v Dolním Žlebu, který je místní částí Děčína. Přesněji na zdejší železniční stanici. Ta leží na levém břehu Labe a je nejníže položenou stanicí v Česku. Vyrážím po zeleně značené trase směrem ke státním hranicím …

19.10.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Prázdninová Zakarpatská Ukrajina tropická (2): Při výstupu na Dil jsme měli namále aneb "vtoryj děň ražděňja" / Fotogalerie k článku

Další den, po návratu z túry na poloninu Krásna, lelkujeme celé dopoledne po Usť Čorné (dříve Königsfeld neboli Královo Pole). Přece jen (dříve převážně dřevorubeckou) osadu zakládali němečtí osadníci. Po snídani jdeme …

16.10.2019 / Ubytování
Tajch Útulňa Tajch, otevřená lovecká chata v Nízkých Tatrách

9.10.2019 / Radomír Hruška
Turistika · Jesenické sopky na pohodu, vyhaslé sopky Bruntálské vrchoviny

Jako dítě jsem snil o výstupu na čtveřici jesenických sopek. Velkou měrou se k tomu přispěly poutavé hodiny přírodopisu s Panem učitelem Bednářem na základní škole. Nicméně to nakonec dopadlo tak, že se k tomuto výle …

7.10.2019 / Leoš Bařina
Alpinismus · Cotopaxi (5 897 m) - ekvádorská erupce: Výstup na druhou nejvyšší horu Ekvádoru

Sedím spolu s kamarádem Lubošem a jeho ženou v zapadlém hostelu v El Chaupi, pod Iliniza Norte. Je pátek 14.6.2019. Snídám jogurt a popíjím kávu od Vasila. Je to týden od neúspěšného pokusu na Chimborazo …

7.10.2019 / Otakar Brandos
Příroda · Globální oteplování (ochlazování) i střídání dne a noci tady byly vždy: I studie NASA ukazují, že Tyranosaurus rex či starověcí Egypťané by si ťukali na čelo nad současnou hysterií

Ano, v létě je u nás tepleji než před nějakými 30 lety. To nikdo nepopírá. Diskutabilní je ovšem příčina takovýchto změn. Klimaalarmisté v tom mají jasno: za vše může člověk a především produkce oxidu …

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar

Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist