Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Globální oteplování (ochlazování) i střídání dne a noci tady byly vždy

Globální oteplování (ochlazování) i střídání dne a noci tady byly vždy

I studie NASA ukazují, že Tyranosaurus rex či starověcí Egypťané by si ťukali na čelo nad současnou hysterií

7.10.2019 | Otakar Brandos, grafy David Lappi a NASA

Ano, v létě je u nás tepleji než před nějakými 30 lety. To nikdo nepopírá. Diskutabilní je ovšem příčina takovýchto změn. Klimaalarmisté v tom mají jasno: za vše může člověk a především produkce oxidu uhličitého. Velká řada vědeckých studií, které se ovšem zeleným marxistům nehodí do krámu a proto o nich "cudně" mlčí, naznačuje, že vše je úplně jinak.

Průběh teplot za posledních 10 000 let

Hned na úvod chci ale podotknout, než mi to někdo začne v případné diskusi podsouvat, že si nemyslím, že musíme nyní a teď spálit všechny fosilní zdroje. Rovněž si nemyslím, že je špatné snižování emisí či spotřeby jako takové. Nejsem zastáncem konzumní civilizace současného střihu. Ovšem emise CO2 mě tolik netrápí. Mnohem větší obavy mám z emisí jiných toxických plynů či látek, které zamořují naše životní prostředí.

A nyní opět k tématu. Ano, v létě bývá horko. Větší než v 80. letech 20. století. To nikdo nepopírá. Ani tzv. klimaskeptici. Ale opravdu si myslíte, že jde o rekordní vedra? Ne, nejde. Takový Tyranosaurus rex by si ťukal na čelo. Vždyť v jeho době byla globální teplota o nějakých 10 °C vyšší. A nejenže ekosystémy nekolabovaly, ony se naopak bouřlivě rozvíjely. Druhová pestrost fauny i flóry byla mnohem větší než je tomu na Zemi dnes.

S globální teplotou to jde z kopce

A od doby, kdy Tyranosaurus rex odešel ze scény, tedy od doby před nějakými 65 milióny lety, to jde s globální teplotou z kopce. Ano, pokud jde o dobu existence druhu Homo sapiens, tak nyní opravdu žijeme ve velice teplém období. Avšak pokud jde o dobu trvání lidské civilizace formované prvními městskými státy, pak žijeme naopak v období chladném. Že by protimluv? Nikoliv. Vysvětlím dále.

Druh Homo sapiens se všemi svými předchůdci se po zemském povrchu potuluje řádově milióny let. A převážnou dobu své existence prožil v chladném období. A ne, nebojme se toto období označit za dobu ledovou. A podle některých autorů se takovýchto dob ledových vystřídalo jen za posledních 2,5 miliónů let hned několik. A zdá se, že k další takovéto době ledové opět směřujeme…

Zaostávání oxidu uhličitého za globální teplotou

Teprve po posledním glaciálu, někdy před 12 000 lety, se docela slušně oteplilo. A byla období, někdy před 7 000 lety a 3 000 lety, kdy bylo i citelně tepleji než dnes. A přesto civilizace nezanikla. Nad dnešní hysterií by si tak na čelo neťukal pouze Tyranosaurus rex, ale patrně i obyvatelé starověkého Řecka a starověkého Egypta, kteří žili ještě o fous jižněji než my dnes.

Pojďme ale po časové ose dále. Po menším ochlazení nastává okolo roku 1000 n. l. tzv. středověké klimatické optimum. Grónsko je v tu dobu zelenou zemí a umožňuje Vikingům zakládání osad i pěstování obilí (což ani dnes, v době "12 let před katastrofou", nelze). Před nějakými 300 lety zažívá Země tzv. malou dobu ledovou, kdy v zimě zamrzala v Londýně Temže či Lamanšský průliv o malý kousek vedle. Panovaly pro neúrodu hladomory, propukaly pandemie. I válečné konflikty.

Dnes je opět tepleji a úhlavním nepřítelem se stal uhlík. Resp. oxid uhličitý. Především pro řadu ekologistických (prosím nezaměňovat s ekologickými) hnutí. A poblázněných politiků, jejichž jedinou mantrou je tzv. globální oteplování. Avšak řada studií naznačuje, že CO2 může být pouhou nevinnou obětí těchto snah. "Usvědčeným" pachatelem, který pachatelem ale není.

Teplo podle toho, jak přiložíte pod kotlem

K CO2 se ještě vrátíme. Podívejme se ale po nejpravděpodobnějším (a nejlogičtějším) původci změn zemského klimatu. A tím je, vedle Milankovičových cyklů a řady dalších faktorů, naše mateřská hvězda - Slunce. Dovolím si citovat ze sborníku "Slunce z kosmického prostoru" nezapomenutelného doktora Křivského, se kterým jsem měl možnost strávit několik nezapomenutelných večerů při přípravě rukopisu jiné jeho knihy:

"Ukazuje se, že celkový příkon slunečního záření v celém spektru vlnových délek k planetě Zemi je palivem v motoru atmosférické cirkulace. Z dlouhodobého hlediska bude pravděpodobně jednou z hlavních příčin kolísání a změn podnebí na Zemi."

Intenzita slunečního záření kolísá v závislosti na 11letém cyklu sluneční aktivity a počtu slunečních skvrn. Tyto nepatrné změny mohou klima na Zemi ovlivnit poměrně výrazně. Například v letech 1645 - 1715, během tzv. Maunderova minima či malé doby ledové, se na slunečním disku neobjevily prakticky žádné sluneční skvrny. Ty se mohou prolínat s 90letým cyklem a pravděpodobně i dalšími mnohem dlouhodobějšími cykly sluneční aktivity.

Hodnota solární konstanty (na horní hranici atmosféry Země) činí 1 367 W (některé prameny udávají 1 368 W, bráno na m2), přičemž její hodnota v rozmezí týdnů kolísá o 0,1 % a podle vědců studujících např. letorosty (měření koncentrace radioaktivního uhlíku 14C), může v rozmezí staletí kolísat o 0,2 až 0,6 %. Nezdá se to sice mnoho, ale na chod zemského klimatu to má, zdá se, podstatný vliv.

Z oněch 1 367 W na horní hranici zemské atmosféry se k zemského povrchu (při jasné obloze a při Slunci v zenitu) dostane nějakých 1 000 W. To na rovníku. A ve vyšších geografických šířkách, pochopitelně, ještě méně. Sluneční světlo je totiž při průchodu zemskou atmosférou odráženo, rozptylováno a nebo absorbováno. Z oněch 1 000 W (na rovníku) připadá 527 W na infračervené záření, 445 W na viditelné záření a asi 32 W na ultrafialové záření.

A nazpět k uhlíku a složení atmosféry

Kdyby diskuse "či spíše dva odděleně plynoucí monology" o klimatu byla postavena na ryze vědeckých základech, musely by všechny zainteresované strany brát v potaz nedávnou studii Nikolova a Zellera, která tvrdí, že globální teplota nezávisí na chemickém složení atmosféry, ale především na její hustotě, celkové hmotě. Že na chod globální teploty, co se vlivu atmosféry týče, působí především termodynamický, tedy solárně - tlakový efekt atmosféry.

Podle Nikolovy / Zellerovy studie je vliv klasického skleníkového efektu, který jako fyzikální jev pochopitelně existuje, jen malý. Alespoň co do srovnání s termodynamickým efektem atmosféry, tedy že klimatické změny nemůže způsobovat klasický skleníkový efekt založený na skleníkových plynech v atmosféře.

A navíc. Studie Nikolova a Zellera není první, která vliv skleníkových plynů na globální klima vyvrací. Již autoři výzkumu ledového jádra na polární stanici VOSTOK (Climate and atmospheric history of the past 420,000 years from the Vostok ice core, Antarctica), která vyšla v renomovaném vědeckém časopise Nature již v roce (1999!) jasně podpořila závěr, že CO2 nemůže mít vliv na výslednou teplotu na Zemi.

Zaostávání oxidu uhličitého za globální teplotou

Z této studie totiž vyplynulo, že zvyšující se objem CO2 v zemské atmosféře nikdy nevedl k nárůstu globální teploty, ale že koncentrace CO2 začala stoupat vždy až po nárůstu globální teploty. Což je v přímém rozporu s klimaalarmisty prosazovanou hypotézou, že CO2 je hlavním hybatelem nárůstu globální teploty.

Zjednodušeně řečeno - čím hustější atmosféra, tím vyšší teplota na povrchu. A je jedno, jaké má chemické složení. Definitivní odpověď na tento problém nám dá pravděpodobně až příští generace kosmických teleskopů, určených ke zkoumání exoplanet a jejich atmosfér. Do té doby se ale můžeme přiučit i za našimi humny. U kosmických sousedů ve Sluneční soustavě, terestrických (Zemi podobných) planet Venuše a Mars.

Venuše

Planeta Venuše, která leží Slunci blíže než naše Země, je neuvěřitelně nehostinný svět. Povrch, na kterém panuje pustošivý žár okolo 470 °C, skrápějí deště kyseliny sírové a chlorovodíkové, atmosférický tlak činí asi 90 atmosfér. Tedy asi 90× více než na povrchu Země. Planeta je zahalena neproniknutelnou vrstvou mraků o tloušťce 15 až 20 km, které se vznášejí ve výšce okolo 60 km. Teplota je konstantní a prakticky nezávislá na denní či noční straně planety.

Atmosféra Venuše je tvořena z 97 % CO2, 2 % N (dusíkem) a necelé jedno procento připadá na zbývající plyny. Včetně kyslíku a vodních par, které v zemské atmosféře dokáží pohltit či odrazit až 51 % slunečního záření. A k tomu všemu atmosféra Venuše rotuje asi o pětinu rychleji, než pevný povrch planety. Tato superrotace atmosféry je poháněna turbulentními víry, které vznikají na vlnách při obtékání povrchových útvarů na Venuši. Solární konstanta na Venuši činí 2 610 W / m2, což je asi 1,9 násobek příkonu, který dostává Země na jednotku plochy.

Mars

Na rozdíl od Venuše má Mars naopak velice řídkou atmosféru. Tlak na povrchu Marsu dosahuje jen 0,4 až 0,7 kPa, což je asi 150× méně než na povrchu Země. Teploty na povrchu Marsu se pohybují v širokém rozmezí. Od 120 do 300 K v závislosti na roční době a na tom, jedná-li se o denní a nebo noční stranu planety. Jen výjimečně mohou teploty v okolí rovníku Marsu vystoupit na +17 až +27 °C.

Celková tloušťka atmosféry Marsu dosahuje jen asi 100 km. Je tvořena z 95 % oxidem uhličitým, 2,7 % dusíkem, 1,6 % argonem a 0,15 % kyslíkem se stopovými množstvími oxidu uhelnatého, xenonu, kryptonu a vodních par, tudíž je naprosto nedýchatelná. Solární konstanta přitom činí u Marsu asi 590 W / m2, což je 40 % příkonu planety Země (na jednotku plochy, nikoliv celkového).

A co jako má srovnáním s Venuší a Marsem být?

Kam výše uvedenými čísly v případě Venuše a Marsu mířím? Tlak zemské atmosféry při hladině moře je nějakých 101 kPa. Celková hmotnost zemské atmosféry činí asi 5,3 × 1018 kg. Na rozdíl od dvou sousedních terestrických planet je její chemické složení dosti odlišné - 78 % (objemových) představuje dusík, 21 % kyslík, 0,93 % argon a na oxid uhličitý připadá pouhých 0,031 % (tedy oněch dnešních 410 ppm).

Jak je tedy možné, že má mít CO2 na Zemi při změně koncentrace o zlomky promile na svědomí výkyvy globální teploty v řádech stupňů, když na Venuši a Marsu při koncentraci CO2 ve výši 97 % resp.. 95 % jsou teploty jaké jsou? Jak tedy vysvětlit "výpočty" klimaalarmistů pro zemské klima při aplikaci na Venuši i Mars (s přihlédnutím k hodnotám solární konstanty), že na těchto planetách není mnohem, mnohem tepleji, než tomu ve skutečnosti je…

Čím více se touto problematikou zabývám, tím hlubšího přesvědčení nabývám, že jde, jak jsem již napsal v minulém článku, v případě "boje o klima" o pouhopouhý podvod, boj o obrovský balík peněz připomínající středověký boj církví o kšeftování s odpustky. Příjmy z nich byly sice ohromné, na mravní vývoj lidstva to však mělo vliv nulový. Stejně jako boj s CO2 v případě našeho klimatu na globální teplotu. Nemohu si pomoci, ale "boj za klima" mně připomíná boj proti střídání dne a noci, či střídání ročních období.

Nové i starší studie poměrně přesvědčivě prokazují, že změny koncentrace CO2 i CH4 (metanu) jsou způsobeny změnami globálních teplot, jsou tedy jejich následkem, nikoliv příčinou. Nemají na modulaci globální teploty žádný zásadní vliv, ale naopak že se změny koncentrace obou skleníkových plynů za změnami globálních teplot opožďují.

Výše zmíněné ledové jádro z polární stanice Vostok, která leží v Antarktidě asi 1 300 km od jižního pólu v nadmořské výšce 3 488 m, bylo vyvrtáno již v roce 1995. Průměrná teplota se tady pohybuje okolo -55 °C, nejnižší naměřená teplota dosáhla -89,2 °C. Zmíněný vrt dosáhl hloubky 3 310 metrů a představuje akumulaci ledu za posledních téměř 423 tisíc let.

Díky bublinkám vzduchu uvězněným a zakonzervovaným v těle ledovce a přesné dataci jednotlivých vrstev ledu (jeden rok představuje asi 7,8 mm ledu) se vědcům podařilo analýzou CO2 a dalších složek rekonstruovat koncentrace CO2 i chod klimatu na poměrně dlouhé časové ose.

A právě rozborem těchto vzorků došli vědci k tomu, že změny koncentrace CO2 se za změnami teplot opravdu opožďují. A nejvýrazněji na začátku každého ledového cyklu. Jinými slovy řečeno: Mamuti rozhodně na konci poslední doby ledové neprděli tolik, že by ohromná produkce metanu z jejich střev měla za následek globální oteplování. To až při oteplení se začal zpětně z permafrostu i oceánů uvolňovat CH4 resp. CO2. Takže dnešní výzvy klimaalarmistů k vybíjení hovězího dobytka jsou naprosto pošetilé. Stejně jako i řada jejich dalších výzev, které mají s racionalitou společného opravdu pramálo…

Použité zdroje

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
08.10.2019, 12:09 Borek | Naprostý súhlas.
08.10.2019, 22:58 -OB- | Jo Borku, každá


Další články k tématu, může vás zajímat

Reklama

Z posledních článků vybíráme

19.9.2019 / Bohumír Bouška
Rozhledny · Rozhledna Špulka na vrchu Březáku, tip na výlet v Benešovské pahorkatině

Vrch Březák (533 m n. m.) se nachází v SV části Benešovské pahorkatiny. Nejbližší známější místo je městys Divišov, východně od jmenovaného vršku. Samotná pahorkatina má přes 2 400 km2. Je protažená ve směru JZ …

16.9.2019 / Otakar Brandos
Trek · Trek přes Zámecký vrch, Rolandův kámen a Karlovu Studánku z a do Andělské Hory: Pohodová víkendovka na pomezí Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku / Fotogalerie k článku

Túru na pomezí Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku jsme naplánovali úplnou náhodou. To když díky jedné prázdninové dopravní zácpě jsme tak nějak mimochodem zabrousili do oblasti Suché Rudné nedaleko …

13.9.2019 / Otakar Brandos
Trek · Kráľova hoľa, Andrejcová a Budnárka aneb týden na Horehroní a Spiši s batohem (4) / Fotogalerie k článku

Ráno byl plán jasný: vstanout velice brzy, dojít na Velkou louku na Muránské planině omrknout kolonii svišťů a včas se vrátit k zastávce Červená Skala, kde jsem měl domluvený sraz s Mirem, největším …

9.9.2019 / Tomáš Fries
Trek · Lúčanská Fatra a Malá Magura, odlehčený vandr pro starší a pokročilé

"Dosť bolo Lúčanskej Fatry!" by měl znít slogan letošní příspěvkové sezóny na portále treking.cz. Kolik už jich tam bylo uveřejněno a i tento jistě nebude poslední! Ale nenapište, když je tam tak krásně… Další vzpomínková …

8.9.2019 / Tomáš Vondráček
Karpattrek · FKT Beskydský Karpattrek (FKT - fastest known time): Přechod celých Beskyd, bez cizí pomoci aneb jak jsem si posunul nejdelší zdolanou vzdálenost o 100 km (2)

Na Velke Rači jsem si dopřál dvouhodinový spánek, inventuru batohu a inventuru těla. Puchýř na malíčku stále je a lehce se zvětšuje, propichovat či nepropichovat? Jak je to správně? Po dvou hodinách luxusního …

5.9.2019 / Otakar Brandos
Trek · Přes Palcmanskou Mašu a Zejmarskou roklinu na Geravy a Havraní skálu aneb týden na Horehroní a Spiši s batohem (3) / Fotogalerie k článku

Městem Dobšiná jsem zatím vždy jen projížděl. A vždy jsem měl spíše stísněný pocit. Ani nyní, když Dobšinou procházím, se ten pocit nelepší, Dobšiná na mou maličkost stále působí ošuntělým a zanedbaným dojmem. Ulička …

5.9.2019 / Ubytování
Stará Huť Horský dům Stará Huť, levné ubytování v Peci pod Sněžkou v Krkonoších

3.9.2019 / Otakar Brandos
Turistika · Túra na Žárový vrch a Lyru: Po stopách málo známých vyhlídkových vrchů Hrubého Jeseníku aneb kam nevedou značené chodníky

Myslíte si, že se v těsné blízkosti Karlovy Studánky, kde bývá výletníků více než moc, nedá nalézt tichý, Bohem téměř zapomenutý kout? Místo, kam zavítá jen nemnoho turistů, kterým nevadí putování po neznačených …

3.9.2019 / Otakar Brandos
Trek · Přes Borovniak (Ondrejisko) a Strmou prť do Dobšiné aneb týden na Horehroní a Spiši s batohem (2) / Fotogalerie k článku

Dopoledne na Beňušce v Nízkých Tatrách, po poledni již ve Slovenském ráji. Protože jsem měl díky největšímu slovenskému trekerovi Mirovi super odvoz až do sedla Besník, ušetřil jsem si nějaký ten kilometřík nudného …

21.8.2019 / Tomáš Fries
Klima · Globální oteplování - co s tím? Globálnímu oteplování nelze zabránit, musíme se připravit na důsledky

Ano, jedno z nezprofanovanějších hesel současné doby, neboť se ho zmocnili politici a byznysmeni. Výsledky vědeckých výzkumů z této oblasti jsou tříděny, vykládány, upravovány, popř. rovnou financovány tak …

20.8.2019 / Ubytování
Budnárka Budnárka, útulna. Málo známý bivak kousek od hřebene Nízkých Tater

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Malý Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Malá Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Ararat Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Vysoký vodopád Cvilín Karlštejn Chata Šerlich Bouda Jelenka Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Nimbostratus Pohorky
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist