Rezavec štětinatý (Inonotus hispidus). Atlas hub Česka

Jednoleté kloboukaté plodnice přirůstají k substrátu bokem, někdy mohou růst střechovitě nad sebou a navzájem srůstat. Kopytovitý až vějířovitý klobouk mající v průměru 80 až 300 mm může být až 50 mm tlustý, svrchu zprvu žlutooranžový, později rezavě hnědý až červenohnědý, na otlačených místech až hnědočerný, nepásovaný. Pokožka je sametová až hustě štětinkatá, později olysávající. Ústí drobných, 10 až 40 mm dlouhých, rourek jsou zpočátku žlutohnědé, ronící kapičky čiré tekutiny, později rezavé a hnědočerné.

Dužnina mladých plodnice rezavce štětinatého je na omak měkká, dobře poddajná, šťavnatě masitá a nápadně těžká. Zpočátku má nažloutlou barvu, u starších plodnice postupně rezavě hnědá, tuhnoucí a korkovité konzistence. Má mírnou, lehce nakyslou nelibou vůni a chuť. Hladké, elipsoidní výtrusy mají v průměru 8 až 11 × 6 až 8 µm, výtrusný prach má žlutohnědou barvu.

Rezavec štětinatý roste velice hojně od června do října na kmenech a větvích živých i odumírajících stromů, především jasanů, jabloní, moruší či ořešáků. Nalézt se ale dá i na dalších dřevinách, od nížin až po horské polohy. Je to parazit, který způsobuje bílou hnilobu dřeva, tedy rozklad celulózy i ligninu.

Z rezavce štětinatého bylo izolováno velké množství bioaktivních látek i řada minerálních látek. V jednom kilogramu sušiny je obsaženo až 194 mg zinku, v menší míře pak selen a nebo železo. Z izolovaných látek si zmínku zaslouží hispidin či hispolon, které vykazují silné antivirotické účinky, např. proti chřipkovým virům A a B. Hispolon také vykazuje analgetické, protialergické a protizánětlivé účinky (testováno na myších), u lidí vyvolává apoptózu epidermoidních KB buněk a buněk rakoviny žaludku. Dály byly z houby izolovány inonotusiny, polyfenoly s antioxidačními účinky a cytotoxickou aktivitou.