Hřib bronzový (Boletus aereus). Atlas hub v ČR

Hřib bronzový (Boletus aereus; Bull: Fr.): Jedlá, ale vzácná houba

Hřib bronzový (Boletus aereus; Bull: Fr. 1789), slovensky hríb bronzový, je sice jedlá, ale velice vzácná houba z čeledi hřibovité (Boletaceae). Hřib bronzový je nádherná houba, se kterou se ale běžný houbař setká jen párkrát v životě. A nebo též nikdy. Přesto považuji za vhodné tuto houbu do našeho "atlasu hub" zařadit, můj poslední nález pochází z italských Apenin z pohoří Gran Sasso d'Italia. Podle místního znalce hub, který nález komentoval, se jedná o světlou formu hřibu bronzového (italsky Porcino nero). Chtěl jsem věřit Italovi, který pod Campo Imperatore sbíral jakési halucinogenní pýchavky do likéru, než se z toho vyklubal jiný druh…

Masitý klobouk o průměru 50 až 200 mm je zprvu polokulovitý, později sklenutý až polštářovitý, většinou jemně vrásčitý, barevně značně proměnlivý, čokoládově hnědý až tmavě hnědý nebo černohnědý, zřídka až světle olivově hnědý, výjimečně s oříškovou až okrovou barvou, se světlejšími, rezavě hnědými nebo bronzově zbarvenými plochami a nebo bělavě ojíněný. Pokožka hřibu bronzového je matná a hebká, za mokra trochu lepkavá, u mladých plodnic jemně plstnatá až sametová, u starých hub lysá a rozpraskaná. V minulosti byl hřib bronzový považován za varietu hřibu dubového (Boletus reticulatus).

15 až 30 mm dlouhé rourky na spodní straně klobouku jsou bílé, později žlutě olivového a nebo žlutě okrového nádechu, při třeni téměř odstávající, drobné hrbolkaté a jamkovité póry jsou zbarveny stejně jako rourky. Po otlačení barevně neměnné. 50 až 130 mm dlouhý a 20 až 60 mm silný třeň je zprvu břichatý až soudkovitý, později válcovitý až kyjovitý, na bázi ztenčený, plný a pevný, zbarvený podobně jako klobouk, avšak světlejší, s relativně dobře patrnou síťkou.

Bílá, pod pokožkou hnědavá dužnina je zpočátku pevná až téměř tvrdá, později měkne, na řezu neměnná, má mírnou chuť a příjemnou houbovou váni. Hladké, elipsoidní až vřetenovité výtrusy mají rozměry 12 až 18 × 4 až 6 µm, výtrusný prach je olivově zbarvený. Přestože se tato jedlá houba hodí pro jakoukoliv kuchyňskou úpravu, nejen do omáček, polévek, rizota, ale také na sušení, neměla by se sbírat a naopak by se měla ponechat v místě nálezu.

Hřib bronzový roste vzácně, byť lokálně může být poměrně hojný, od konce května až do října, především v teplomilných listnatých lesích pod duby, buky, habry a nebo kaštanovníky, nalézt ji ale můžeme i ve smíšených lesích až do středních horských poloh, preferuje zásadité půdy na vápencovém podkladě. Hřib bronzový, který je nejteplomilnějším ze středoevropských hřibů, je v našich zeměpisných šířkých zaměnitelný např. za hřib borový (Boletus pinophilus), který se však objevuje v borových lesích na písčitých půdách a obvykle i ve větších nadmořských výškách.