Boletus pinophilus (hřib borový). Atlas hub

Hřib borový je velice citlivý na kvalitu životního prostředí. V České republice z většiny lokalit vymizel, patří k poměrně zřídkavým druhům hub. Mnohem hojněji roste na sousedním Slovensku. U nás mu zřejmě uškodily kyselé deště, které v minulosti poškodily i lesní porosty v řadě pohoří, kde houba ve větším množství rostla.

Hřib borový patří k prvním druhům pravých hub, které se na jaře v lesích objeví. Můžeme jej nalézt od jara do podzimu, obvykle od května do června a pak od srpna až do října nebo listopadu. V závislosti na podmínkách a nadmořské výšce. Tato houba upřednostňuje borové lesy, setkat se sní můžeme ale i v lesích smrkových a zřídka i v listnatých (buky). Roste od nížin až po horské oblasti. Ve slovenských Karpatech jej běžně nacházím i ve výškách okolo 1 500 metrů nad mořem.

Houba má výbornou chuť a příjemnou vůni. Znalci ale tuto houbu raději nesbírají a nechávají ji v lese. Právě pro její výjimečnost a pro její zachování v přírodě. Hřib borový se nedá zaměnit s žádnou jinou z pravých hub. Nejen díky jejímu tmavému klobouku rezavohnědé kaštanové barvy, ale i díky bílému lemu přesahujícímu po obvodu na horní stranu klobouku. Vzhledově podobné jsou hřib dubový a nebo hřib smrkový, které však zkušený houbař od hřibu borového snadno rozezná.

Klobouk houby je silný, masitý, 60 až 300 mm v průměru. U mladých hub je nápadně klenutý, u starších hub mírně klenutý až polštářovitý. Třeň (nožka) hřibu borového je 70 až 160 mm vysoká, okrové až světle hnědé barvy. Dole je třeň nápadně ztluštělá. Rourky hymenoforu jsou u mladých hub bělavé, později získávají žlutozelenou až olivovou barvu a vysoké až 25 mm. Dužnina je bílá, na řezu nemění barvu. Vřetenovité výtrusy medové barvy mají rozměry 16 až 20 × 4 až 6 mikrometrů.