Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 15.6.2022 , svátek má
Treking > Příroda > Horští okáči na Slovensku, motýlí fauna okáčů

Horští okáči na Slovensku, motýlí fauna okáčů

Běžné i ohrožené horské druhy motýlů

18.2.2016 | Miroslav Kulfan, foto Miroslav a Marián Kulfan

Rod Erebia zahrnuje většinou horské okáče vyskytující se především v Eurasii a v Severní Americe. V rámci rodu Erebia je popsáno přibližně 1 300 druhů a poddruhů. Většinou obývají chladné horské a arktické oblasti. Některé druhy patří k nejhojnějším, Okáč rosičkový tvoří více forem od západu směrem na východ jiné jsou velmi vzácné. Z Evropy, která představuje centrum rozmanitosti rodu Erebia, se uvádí přibližně do 100 druhů okáčů, z toho na Slovensku se v současnosti vyskytuje 10 druhů, což je poměrně dost na tak malou rozlohu území.

Všichni okáči rodu Erebia mají jedinou generaci během roku na rozdíl od množství jiných druhů okáčů. V kresbě jsou velmi variabilní. Jejich housenky žijí na trávách (kostřava, třtina, metlička, lipnice, sveřep) a bývají aktivní v noci. Housenky vysokohorských druhů mohou přezimovat až dvakrát, což znamená, že mají dvouletý vývoj.

Dospělí motýli ve večerních hodinách a za zamračeného počasí při náhlém vyrušení často trhavými pohyby padají do porostu trav a jiné vegetace, například borůvek. Jediný druh, který zasahuje i do nižších poloh, je okáč rosičkový (Erebia medusa).

Čtěte také: Okáč bojínkový: Obyvatel pasek, křovinatých strání a luk

V posledních letech se s ním setkáváme v nižších polohách jen vzácně, protože má jen mozaikové rozšíření. Motýla můžeme vidět na sušších, ale i vlhčích loukách, na místech lesostepního charakteru, pasekách v listnatých lesích a na křovinatých stráních. V nejnižších polohách bývá hojnější pouze v oblasti písečných dun na Záhoří.

Ve středních polohách, místy i ve vyšších polohách, např. v Tatrách, kde zasahuje výjimečně až do nadmořské výšky 1 800 m, bývá na odlesněných místech hojnější. Na vápencových lesostepních lokalitách je ohrožen sukcesí a nevhodnou výsadbou borovice černé (Pinus nigra) a jasanu zimnáře (Fraxinus ornus). Je to jediný druh okáče z rodu Erebia, s nímž se setkáváme již v jarním období, v nižších polohách již od začátku května, v nejvyšších ještě v červenci.

Okáč černohnědý většinou nevystupuje nad hranici lesa.

Za ostatními druhy se musíme vypravit již do horských oblastí. Pro nižší horské polohy (800 - 1 000 m n. m.) je typickým druhem okáč černohnědý (Erebia ligea) a okáč kluběnkový (Erebia aethiops), avšak tyto druhy na vhodných stanovištích mohou zaletět až do nadmořské výšky kolem 1 500 m. Ani tito okáči se však všude nevyskytují a bývají dosti lokální. Oba druhy z geologického hlediska preferují vápencový podklad a jsou velmi teplomilné.

Okáč černohnědý létá o něco dříve než okáč kluběnkový, a to již od konce června, ale nejvyšší četnost ve středních polohách dosahuje na konci července až začátku srpna. Okáče kluběnkového můžeme vidět většinou až v druhé polovině července a vyskytuje se do začátku září.

Okáč černohnědý je největším druhem z rodu Erebia ve střední Evropě. Je typickým druhem mýtin v horských lesích. S oblibou vyhledává také horské údolní nivy v sousedství potoků, kde rád saje nektar z květů vyššího rostlinstva. Okáč kluběnkový na rozdíl od okáče černohnědého upřednostňuje více sušší stanoviště a je charakteristický pro teplé křovinaté stráně, světliny a okraje většinou listnatých lesů.

Zajímavé rozšíření v horách na Slovensku má okáč rudopásný (Erebia euryale) s relativně vysokou četností v každé nadmořské výšce jeho výskytu (800 - 1 900 m). V oblasti Belianských Tater, na místech s jižní až jihozápadní expozicí, bývá ještě velmi hojným druhem v nadmořské výšce kolem 1 900 m. Patří k běžným a nejhojnějším druhům nejen okáčů, ale i ostatních denních motýlů, a to v období od poloviny července až do začátku září.

Často se masově vyskytuje na travnatých místech mezi porosty borůvek a kosodřeviny. Optimum jeho výskytu připadá na konec července až polovinu srpna. Ve vyšších polohách je rozpětí jeho časového výskytu posunuté o něco později.

Okáč rudopásný

Okáč rudopásný velmi připomíná většího okáče černohnědého, ale většinou oba druhy nelétají společně na jedné lokalitě. Motýli vyskytující se ve vysokých polohách bývají ve většině případů citelně menší. Starší, poškození a létáním opotřebovaní jedinci mohou připomínat menšího okáče horského (Erebia epiphron).

Okáč horský je již typickým představitelem vysokohorských druhů Erebií. Létá v nadmořské výšce 1 200 - 2 100 m. Je charakteristickým druhem tatranské oblasti, ale nevyskytuje se zde všude. Patří k lokálním druhům. Velmi hojný bývá v Západních Tatrách, kde patří místy mezi běžné druhy Erebií v letních měsících. V Nízkých Tatrách a ostatních vyšších pohořích Slovenska bychom ho marně hledali. Upřednostňuje horské hole nad hranicí lesa, ale můžeme ho vidět i mezi porosty kosodřeviny.

Okáč horský je vzhledově podobný okáči menšímu (Erebia sudetica), který se vyskytuje nejblíže v sousední České republice, v současnosti pouze v oblasti Hrubého Jeseníku.

Okáče skvrnitého (Erebia manto) můžeme v letním období vidět ve stejné nadmořské výšce jako předchozí druh. Upřednostňuje lokality s vápencovým podkladem. Na žulovém podkladu Tater je vzácnější. Kromě komplexu Vysokých Tater se vyskytuje ještě v Malé a Velké Fatře. Je méně lokální jako předešlý druh a na lokalitách bývá často velmi hojný.

Okáč horský patří na některých lokalitách nad hranicí lesa k nejběžnějším denním motýlům

Zajímavé je jeho chování během deštivého počasí. Vícekrát jsme pozorovali, že motýl za deště odpočíval se zavřenými křídly ve vrchní části vegetace (nejčastěji trávy) na rozdíl od většiny druhů, které za nepříznivého počasí upadají nebo slézají do nízkého podrostu a k zemi.

Pro oblast obou Fater a také sousedních Chočských vrchů je typickým druhem okáč fatranský (Erebia pronoe). Patří k větším druhům okáčů z rodu Erebia. Ve Vysokých Tatrách se vyskytuje jen místy, a to pouze na vápencovém podloží. Udává se i z Nízkých Tater. Bývá poměrně lokální.

Motýl létá v nadmořské výšce přibližně od 1 300 m. Je typickým druhem pro období druhé poloviny léta. V teplejších letech se začíná vyskytovat již v polovině července. Zejména v oblasti Malé Fatry patří v některých letech k hojným druhům. Vyhledává skalnaté prostředí a rád odpočívá na kamenech. Jeho populacím velmi dobře prospívá antropogenní činnost: eroze půdního krytu způsobena sešlapáváním turisty či nadměrná pastva skotu a ovcí.

Okáč velehorský začíná létat již v první polovině června

Tatranskou specialitou je okáč vysokohorský (Erebia pharte), který je na Slovensku na seznamu chráněných živočichů. Výskytem je omezen převážně na Belianské Tatry a jen nedávno se jeho přítomnost potvrdila v Západních Tatrách v oblasti Červených vrchů. Preferuje území s vápenatým podkladem. Patří k lokálním druhům. V některých letech se na horských loukách vyskytuje v hojném počtu. Létá v letních měsících v nadmořské výšce přibližně od 1 300 do 2 000 m.

K nejvíce otužilým motýlům vyskytujících se na Slovensku pouze v komplexu Vysokých Tater patří dva druhy, a to okáč velehorský (Erebia pandrose) a okáč zejkovaný (Erebia gorge). První z nich, okáč velehorský, začíná létat již v polovině června, a to v době, kdy jsou ve vysokých polohách ještě zbytky sněhu. Patří tedy k časným zástupcům horských okáčů rodu Erebia ve vysokohorském prostředí.

Okáč zejkovaný

Často ho můžeme vidět poletovat nad sněhovými poli, kde bývá dosti nápadný i přes své nevýrazné, mírné šedohnědé zbarvení během letu. Když se rozfouká silný vítr, okamžitě usedá na podklad s chudou vegetací, často na skály, s nimiž barevně splývá. Při odpočívání zavře křídla a zasune vrchní křídla pod spodní, která jsou šedohnědé barvy s tmavě vlnitou kresbou.

Vyskytuje se na lokalitách jak se žulovým, tak i vápencovým podkladem a nepatří k lokálním druhům. Létá v nadmořské výšce 1 700 až 2 400 m a v Alpách vystupuje až do výšky 3 000 m. Jsou roky, kdy vidíme jen ojedinělé exempláře, ale v některých letech bývá hojný.

Posledním zástupcem je okáč zejkovaný. Ve vysokohorském prostředí se vyskytuje ve stejné nadmořské výšce jako předešlý druh, ale je mnohem lokálnější. Na rozdíl od okáče velehorského ho můžeme nejdříve vidět na kamenité suti, kde občas odpočívá na skalách. Létá poměrně rychle a bývá velmi plachý. Pouze když přijímá potravu, dá se k němu přiblížit na menší vzdálenost.

Belianské Tatry

Z tatranské oblasti se ještě v literatuře uvádějí další dva druhy, a to okáč dvojoký (Erebia oeme) a okáč mramorovaný (Erebia tyndarus), ale jejich výskyt zde nebyl v posledních letech ověřen. Nejbližší jsou uvedeny z oblasti Alp a z Chorvatska, konkrétně z pohoří Velebit (Erebia oeme).

Další související články:

+ Okáč bojínkový: Obyvatel pasek, křovinatých strání a luk
+ Okáč pýrový (Pararge aegeria): Motýl, který si oblíbil lesní biotopy
+ Bělásek zelný, jeden z největších denních motýlů u nás
+ Babočka admirál (Vanessa atalanta)
+ Babočka bodláková (Vanessa cardui)
+ Babočka jilmová, poměrně hojný motýl zahrad i lesních mýtin
+ Babočka kopřivová (Aglais urticae)
+ Babočka paví oko (Inachos io)
+ Babočka síťkovaná, jeden z našich nejpodivuhodnějších denních motýlů
+ Otakárek fenyklový (Papilio machaon)
+ Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Výběr článků
Hory Javorníky, trek ve stopách dávných dráteníků a portášů
Hory Dutá skala, utajený vápencový vrchol a jeskyně Malé Fatry
Hory Drbákov - Albertovy skály, parádní túra v Benešovské pahorkatině
Hory Do nitra jeskyní Plaveckého krasu, exkurze do podzemí v Malých Karpatech
Reklama
Témata našich článků…
Volubilis Krkonoše, ubytování Furkotka Domica Bezděz Chata Plesnivec Slaměnka Javorníky Hluboká Macocha Cvilín Apuseni Svaté pole Perseus Osoblažsko Bernina Vihorlat Blesk Roháč obecný Slunce Spacáky Viklany
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Jeskyně Na Turoldu, kras a jeskyně Pavlovských vrchů
2. České hrady Karlštejn, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
3. Tipy na výlet Dlouhé stráně, přečerpávací vodní elektrárna v CHKO Jeseníky
4. Naše vrcholy Studniční hora a krkonošská tundra
5. Chaty Chata Návrší, horská chata a levné ubytování na Králickém Sněžníku
6. Vesmír Rychlost světla, nejvyšší rychlost šíření informace ve vesmíru
7. Přírodní rezervace Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist