Babočka jilmová (Nymphalis polychloros), slovensky babôčka brestová,
patří k našim hojným a nádherně zbarveným motýlům. Babočky jilmové se velice podobají vzácným
babočkám vrbovým (Nyphalis xanthomelas) a babočkám bílé L (Nymphalis vau-album). Při
zběžném pohledu jsou docela snadno zaměnitelné dokonce i s babočkou kopřivovou (Aglais urticae),
která je však menší a má výrazně větší tmavé skvrny na zadních křídlech.
Babočka jilmová je společenský motýl s rozpětím křídel 50 - 60 mm. Pohybuje se poměrně
rychlým a klikatým letem, jenž je dostatečnou ochranou před četnými predátory. S babočkou
jilmovou se můžeme setkat nejen na lesních cestách a mýtinách, ale i na okrajích lesů,
v stromořadích a dokonce i v zahradách.
U nás má tento motýl, živící se nektarem i mízou z poraněných stromů, dvě pokolení.
Setkat se sním ve volné přírodě můžeme již od března či dubna, kdy vylétají přezimovavší
dospělci, až do září případně do počátku října, kdy imaga druhého pokolení hledají
vhodné dutiny či půdy domů, kde přezimují.
Babočka jilmová osídlila prakticky celou Evropu. Objevuje se nejen v Evropě střední,
setkat se s ní lze od Skandinávie až po Středomoří. Objevuje se dokonce i v severní Africe,
Malé Asii a v Asii pronikla až do podhůří nejvyššího světového pohoří Himaláje.
Housenky babočky jilmové žijí nejen na ovocných stromech jako jsou hrušně, jabloně
či višně, nýbrž i na vrbách, topolech či jilmech. Housenka babočky jilmové tak není
vůbec vybíravá. Housenky žijí ve společném hnízdě, které opouštějí až těsně před
zakuklením.
