Bělásek zelný (Pieris brassicae)

Bělásek zelný - jeden z největších denních motýlů u nás

Bělásek zelný (Pieris brassicae) patří k našim nejhojnějším denním motýlům. Přítomnost běláska zelného však může na čelech zelinářů vyvolat vrásky. Housenky běláska zelného žijící na listech hlávkového zelí, ale i kapusty, květáku, řeřichy a řady dalších rostlin totiž patří k housenkám velice žravým. Před zakuklením dokáží housenky běláska hostitelskou rostlinu zcela zničit.

V případě nebezpečí bijí housenky běláska zelného přední částí těla kolem sebe o list žírné rostliny a z úst vypouštějí nevábnou zelenavou tekutinu. To většinu dravců odradí. Stádium housenky, která se svléká 4× až 5×, trvá tři až čtyři týdny. Před zakuklením se housenky rozlezou do širokého okolí a vyhledávají dobře chráněná místa. Kuklí se na větvích keřů, stéblech trávy, ale i na sloupech, plotech aj.

Pro objektivnost je ale také nutné dodat, že bělásek zelný z čeledi běláskovití (Pieridae) patří ke krásným motýlům. Navíc je to motýl, který se řadí k našim největším denním motýlům. Rozpětí jeho křídel dosahuje totiž 60 až 70 mm. Samička dospělého běláska zelného je větší než sameček. Navíc má na předních křídlech dvě velké tmavé skvrny, které menším samečkům chybějí. Tato se dá snadno rozeznat samička a sameček běláska zelného.

Čtěte také: Motýli v České republice, největší, nejvzácnější a nejkrásnější denní a…

Bělásek zelný má u nás obvykle dvě pokolení. V příznivém roce se může objevit částečně i pokolení třetí. V teplých krajích jižní Evropy se může ale objevit až pět pokolení tohoto zajímavého a velice přizpůsobivého motýla. Rozšířen je po celé Evropě včetně Skandinávie, objevuje se ale i v severní Africe a v západní a střední Asii až po podhůří Himaláje.

Dospělci běláska zelného migrují, v našich geografických šířkách poletují od dubna do září až října nejen na zahradách, ale také na loukách a v polích od dubna do září. Vyhovuje jim nejen zemědělská krajina, ale objevují se i v horách do výšek okolo 2 000 metrů nad mořem.

V ČR žije několik druhů, které mohou běláska zelného připomínat. Jsou však menší a odlišit je lze i podle umístění a množství tmavých skvrn. Bezesporu nejpodobnějším druhem je bělásek řepový (Pieris rapae). Podobné jsou i druhy bělásek řepkový (Pieris napi) a bělásek jižní (Pieris mannii).

Další související články: