Babočka bodláková (Vanessa cardui). Atlas motýlů

Babočka bodláková patří k tažným druhům. Ano, i motýli, podobně jako ptáci, se stěhují do (z) teplých krajin. A tento druh babočky patří k takovýmto migrujícím druhům, které, na rozdíl od řady svých příbuzných (např. babočky kopřivové či babočky paví oko) u nás přezimují v omezených počtech. Motýla lze u nás spatřit od dubna do října, výjimečně listopadu.

Babočka bodláková k nám z jižních krajin přilétá obvykle v červnu, v teplejších letech i v květnu, kdy již u nás nalezne dostatek potravy. Její šedočerné housenky můžeme nalézt na kopřivách, bodlácích, podbělu, ale i na chmelu a dalších rostlinách.

Babočka bodláková u nás vyvádí obvykle dvě generace. Na jaře přilétavši jedinci představují první generaci, druhá generace se objevuje v letních měsících. Během září se tato generace stahuje do Středomoří, aby přečkala zimu.

Dospělí motýli dosahují rozpětí křídel 50 až 60 mm. Samičky jsou přitom mohutnější než samečci. Motýl si oblíbil slunná nelesní stanoviště, zejména louky a zahrady. Objevuje se od nížin až po nejvyšší hřebeny našich hor. Spatřit jej lze jak na hřebenech Hrubého Jeseníku, tak v Krkonoších.

Další související články: