Oortův oblak, rozsáhlé kometární mračno na periferii Sluneční soustavy

I když. Možná že prvním pozorovaným objektem Oortova oblaku je planetka Sedna. Byla objevena teprve nedávno daleko za dráhou planety Neptun. Má silně excentrickou dráhu. Perihélium leží ve vzdálenosti 76 AU a afélium ve vzdálenosti asi 1 000 AU. Doba oběhu kolem Slunce činí asi 10 500 let. Potíž je v tom, že někteří astronomové Sednu řadí ještě do rozptýleného disku Kuiperova pásu a jiní již do tzv. vnitřního Oortova oblaku…

Existenci Oortova oblaku předpověděl již roku 1932 Ernst Öpik (1893 - 1985) a v roce 1950 Jan Hendrik Oort (1900 - 1992), který svou hypotézu publikoval. Proto je Oortův oblak někdy nazýván také Öpik - Oortův oblak.

Čtěte také: Kuiperův pás: Stále neprobádaná část Sluneční soustavy za oběžnou…

Oortův oblak je opravdu nehostinné místo. Jeho vnější hranice leží asi 100 000 astronomických jednotek od Slunce, což je asi jedna třetina vzdálenosti k nejbližší hvězdě (vyjma Slunce) Proximě Centauri. Hranice Oortova oblaku tak leží daleko za hranicemi tzv. heliosféry (asi 120 AU) - oblasti, kde se sluneční vítr sráží s mezihvězdnou hmotou. Největší koncentrace hmoty má být ve vzdálenosti okolo 50 000 AU. To je asi 1 000× více než kolik činí vzdálenost Kuiperova pásu…

Vzhledem k tomu, že ještě v 80. letech 20. století jsme neměli tušení o existenci mnohem bližšího Kuiperova pásu, považuji dnešní popisy struktury a dynamiky Oortova oblaku za předčasné. O existenci této ledová zásobárny nemůže být pochyb, neboť podobný útvar již byl pozorován u cizí hvězdy, jak jsme informovali v jiném článku.

Oortův oblak musí být skutečně nehostinné místo. Teplota zde klesá téměř k absolutní nule, Slunce se z něj musí jevit jako hvězda jasnosti okolo -3^m. Což je méně, než kolik činí jas Venuše v plném lesku na pozemské obloze. Svítivost Slunce je v Oortově oblaku tedy velice nízká. Jednotka plochy dostává od Slunce asi 2 × 10⁹ méně energie než jednotka plochy na Zemi.

Odkaduje se, že v Oortově oblaku, jenž kolem Sluneční soustavy vytváří sférickou slupku, se nachází až jeden bilión komet (10¹²). Tedy tisíc miliard. Ohromující číslo. Komety by měly uchovávat primordiální, nepřetvořený materiál z protohvězdného oblaku, ze kterého se zformovalo naše Slunce. A celá Sluneční soustava.

Tento přebytečný materiál byl až na samotnou periférii Sluneční soustavy pravděpodobně vymeten gravitačním působením velkých planet. Druhá část byla navedena na kolizní dráhy v době tzv. těžkého bombardování Sluneční soustavy před asi 4,1 až 3,9 miliardami let. Tedy v období, kdy vznikaly např. na povrchu Měsíce měsíční moře či velké dopadové pánve na Marsu, Merkuru aj. planetách, trpasličích planetách a měsících.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.