Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Eshop Kontakty Napište nám Publikuj článek Satelitní snímky Webkamery Počasí Treking.cz
Poslední aktualizace: 19.12.2017 , , svátek má
Reklama
Treking > Testy > Mačky

Mačky

Mačky neboli stoupací železa, jak vybrat turistické mačky

5.5.2005 | Martin Hotmar

Člověk horský, ať jde o turistu či horolezce, je tvor silně nekonformní a do hor vyráží za každého počasí. V zimních podmínkách, kdy hory sevře mrazivý chlad, však potřebuje k bezpečnému pohybu některé další pomůcky. Jednou ze stěžejních částí vybavení na sněhu a ledu jsou spolu s cepínem tzv. mačky.

Stoupací železa

Mačky, nebo někdy také zvané stoupací železa (z německého Steige-isen), jsou ozubení připevněné na boty pro zajištění opory na kluzkém sněhovém a ledovém povrchu. K zajištění opory se také někdy používají nesmeky, ale pro horské použití mají dominantní postavení mačky vzhledem k použitelnosti i v nejnáročnějším terénu.

Během let vývoje ale došlo ke specializaci, a tak se dnes můžeme setkat s několika druhy maček. Hlavním dělícím kritériem je specializace k jednotlivým druhům použití. Při výběru je nutné si uvědomit, že neexistují univerzální mačky. A podobně jako u bot platí, že dražší a k náročnějšímu použití určené, nemusí být pro daný účel ty nejlepší. Mačky dělíme podle několika kritérií. Podle použitého materiálu, podle konstrukce a podle předpokládaného použití.

Mačky se vyrábějí nejčastěji z legovaných ocelí, ale používají se také slitiny hliníku a titanu. Mačky ze slitin hliníku - duralu mají velikou výhodu ve své velmi nízké váze. To je ovšem vykoupeno nižší mechanickou pevností. Své použití naleznou tam, kde je třeba šetřit síly a každý gram je důležitý. Tedy pro expediční či naopak turistické použití, kde zvyšují komfort nošení díky své nízké váze a kde se nepředpokládá velké mechanické namáhání. Opačnou specialitou, ovšem použitou jen výjimečně, je použití titanu, který je lehký a přitom má vyšší pevnost než používané duralové slitiny.

Stoupací železa

Nejčastěji používaným materiálem zůstávají legované oceli. Každý výrobce zde však řeší základní dilema jak dosáhnout toho, aby materiál byl tvrdý, pevný a houževnatý zároveň. Přesně tyto parametry totiž stojí proti sobě. Vysoce pevná ocel je křehká a snadno se může poškodit (např. ulomení hrotu mačky) a naopak měkčí ocel je houževnatá, ale méně tvrdá a je zde větší opotřebení materiálu nebo může dojít i k ohnutí hrotů. V dnešní době asi nejpoužívanějším řešením je použití chrom-molybdenové oceli spolu s vylisováním do profilu, které zesiluje celou konstrukci mačky i při použití houževnatých ocelí.

Podle konstrukce dělíme mačky na dvě základní skupiny. Kloubové a rámové. Existuje zde však i třetí skupina maček tzv. polokloubové. Nutno však podotknout, že dnes v době pevných horolezeckých bot, se toto členění vztahuje pouze k provedení konstrukce a nikoliv k tomu, že by se mačka na botě pohybovala. Pokud se mačky přesto na botách pohybují, pak jsou špatně připevněné nebo jsou použity nevhodné boty a hrozí ztráta mačky a s tím spojené následné problémy.

Kloubové mačky

klasické a nejpoužívanější uspořádání maček. Je nejuniverzálnější, vhodné zvláště do různých sněhových a firnových terénů. Díky své flexibilní konstrukci a postavení hrotů jsou mačky odolnější proti nabalování sněhu. Většinou se vyrábí ve 12 hrotovém provedení s horizontálními předními hroty. Kloubové mačky jsou nejkomfortnější pro chůzi a pro použití v různých sněhových podmínkách. Vzhledem k postavení posledních hrotů na přední části mačky, které jsou většinou postaveny plochou kolmo k bočním hrotům, se na mačky nelepí tolik sníh. Tyto hroty pak také spolu s posledním párem hrotů zajišťují lepší trakci a tím i bezpečnost při chůzi a především sestupech.

Kloubové mačky jsou nejčastěji vyráběnými mačkami ve velkém rozsahu velikostí. U některých modelů se dá nastavovat správná velikost bez použití nástrojů. Pro vysokohorské turisty se vyrábějí mačky určené do méně náročných podmínek, které mají menší počat hrotů a mají kratší a zaoblenější hroty. Jsou tak pro uživatele bezpečnější a navíc jsou lehčí a skladnější. Do turistických terénů se také používají mačky, které nemají přední hroty. Jsou tak pro uživatele nejbezpečnější a jsou při správné technice použitelné i na běžných svazích turistických cest.

Rámové mačky

jsou pevné konstrukce a jsou určeny především na lezení. Jejich tuhý rám zlepšuje použitelnost i v náročném terénu, protože rám lépe tlumí vibrace a umožňuje stabilní spojení boty s mačkou a tím jejich perfektní kontrolu při zakopávání. Také je zde možnost lepšího zpracování jednotlivých dílů díky spojení celku z více částí. Kované a zvlášť zakalené přední hroty mohou být lépe zpracovány než konstrukce maček z celého materiálu, kde je nutné volit kompromis mezi nároky na zpracování jednotlivých dílů. Modulární konstrukce navíc umožňuje použití více druhů předních hrotů jako klasických, monopoitů či půltubkových.

Polokloubové mačky

jsou speciální kategorií, která spojuje výhody, ale nutno přiznat, že i nevýhody obou kategorií. Jsou tak sice nejuniverzálnější, určené v podstatě ke všem aktivitám, ale ani v jedné nevynikají. Dají se použít jak v pohyblivém-volném uspořádání, tak v rámovém. V rámovém uspořádání se dají dobře použít na lezení v ledu, ale nemohou zde konkurovat speciálně konstruovaným rámovým mačkám. Ve volném uspořádání se používají na chůzi či mixové lezení.

Nejběžnější konstrukce polokloubových maček je zadní část se svisle orientovanými bočnicemi a přední pohyblivou částí. Do konstrukce polokloubových maček, tedy mezi bočnice, se však nabaluje hodně sněhu a tak pro tento typ maček jsou velice vhodné až skoro nutné přídavné podešve z plastické hmoty či gumy, které nabalování sněhu omezují. Vzhledem k tomuto "nešvaru" tohoto typu maček je někteří výrobci nabízí již jako součást maček např. grivel 2F.

U polokloubových maček se velikost nastavuje velice jednoduše po vyklopení předního pohyblivého dílu a následnému propružení bočnic. Problém může být v tom, že u některých výrobců je základní provedení malé a na větší boty (větší jak cca 10) se musí použít prodlužovací díly, které dále zvyšují hmotnost a složitost konstrukce.

Další věcí, která charakterizuje mačky je postavení hrotů. V dnešní době lezení po předních hrotech a při používání pevných bot, které "úspěšně" vzdorují používání techniky všech hrotů, je nejdůležitější postavení předních dvou párů hrotů. Rozlišujeme postavení předních hrotů horizontálně a vertikálně. A opět neexistuje univerzální typ, každý má své výhody a nevýhody. Horizontální hroty jsou vhodné pro použití se záběrem ve sněhu či firnu. Tedy od turistických maček po mačky pro různé typy horolezectví, kde se počítá se sněhovými podmínkami a jen menším podílem vertikálních ledů a náročných mixů.

Naopak vertikální hroty, na způsob hrotů cepínů, jsou ideální pro použití v ledu a v mixech. Tenčí a pevnější hroty jsou mnohem účinnější při vnikání do ledu a také při postavení maček ve skalním terénu. Předpokládané použití také ovlivňuje počet předních hrotů, tedy klasické dva a nebo jen jeden – monopoint. Běžně používané je uspořádání se dvěmi hroty a monopoint se používá především při náročném lezení v ledu či mixech kde se oceňuje přesnější umisťování jednoho hrotu a podle provedení hrotu i menší štípání ledu.

Postavení předních hrotů k druhému páru a délka hrotů také předurčuje předpokládané použití. Kratší hroty, druhý pár směřující spíše směrem dolů a celkově užší stavba mačky ve špičce se používají u maček určených do mixového terénu led – skála. Díky postavení předních hrotů se lépe dají postavit na strukturu skály a v přirozenější poloze nohy než u maček s vysunutým druhým párem hrotů. Ovšem nohy zase mají menší oporu v ledu, tedy něco za něco. U maček určených spíše do strmějšího terénu či na lezení ledů je postavení druhých hrotů velmi důležité, neboť při zakopnutí, díky svému směřování šikmo dopředu, zajišťují ustavení a stabilitu zakopnuté mačky, což je zvlášť důležité při delším lezení po předních hrotech.

Mačky je však také třeba řádně připevnit k botám. Sebelepší mačky bez řádného uchycení nemohou správně plnit svůj účel. Nutná je především dobrá kompatibilita bot a maček Při jakýchkoliv problémech je zde riziko ztráty mačky, což je velmi nebezpečné. Především je třeba si dát pozor na upnutí maček na měkčí boty, kde se může stát, že při pohybu bota z maček vyklouzne.

Pokud použijete kloubové mačky na pevné boty, jejich kloubová funkce bude sice omezena, ale funkčnost nikoliv. Naopak, na měkčích botách neposkytují kloubové mačky velkou podporu na dlouhodobé lezení po předních hrotech. Naopak rámové mačky stabilitu a pevnost bot zlepšují. Pozor však na příliš měkké boty, které nejsou pro použití rychloupínacích či rámových maček vhodné, protože při pohybu měkké boty mohou mačky z boty spadnout.

Používá se několik druhů upínání. Nejstarším a v podstatě nejuniverzálnějším je upínání pomocí pásků či popruhů. Dříve se používaly kožené pásky, ale dnes se používají neoprenové či plastové popruhy, které se vlivem vlhkosti tolik nevytahují. Přesto je třeba pásky vždy po nějaké době zkontrolovat a případně utáhnout. Zde je však největší problém. Sice jsou univerzální, ale zároveň i rizikové.

Díky stažení nohy v botě s měkčím svrškem a s tím souvisejícím omezením krevního oběhu může snadno dojít k omrzlinám. Proto je také třeba používat i vhodné horské boty s pevným svrškem, který by tlak popruhů dostatečně utlumil. Tento problém řeší tzv. rychloupínací systém. Jde vlastně o pákový mechanismus, který se po přicvaknutí do dotažené polohy přitáhne k rámu boty. Vyrábí se v několika provedeních. Asi nejznámější je provedení s přední hrazdičkou. To však požaduje, aby bota měla v přední části zářez. A podle různých výrobců bot a maček dochází k různým variacím a může se stát, že hrazdička moc dobře nesedí a může vypadnout. Proto je třeba věnovat přizpůsobení maček botám velkou pozornost.

Protože mačka může z boty spadnout, pokud je např. málo upnutá, či nepříliš dobře nastavená velikost, je vhodné mít u upínání pojistku, která zabrání smeknutí mačky z boty. Většinou je to popruh od rychloupínáku kolem kotníku a v lepším případě je ještě propojen s přední hrazdičkou. Někdy je přední hrazdička nahrazena plastovou klipsnou či popruhy, což umožňuje použití i na botách bez výrazné přední drážky (u starších bot může být již okopaná). Stále je však třeba zářez nad patou na zasazení páky rychloupínáku. Pokud uvažujete o koupi horských bot, vyžadujte i možnost uchycení rychloupínacích maček. Tento systém je mnohem výhodnější a také rychlejší pro manipulaci i šetrnější k vašim nohám.

Existují také různé kombinované polopáskové upínací systémy. Je to v podstatě plastová klipsna doplněná stahovacím popruhem. U upínání na lehké trekové boty se používá skoro úplný plastový kryt na botu. Může to být sice řešení pro lehké trekovky, ale neskladnost a možnost poškození plastového držáku není moc velkou výhodou. Pro častější a náročnější používání je vhodnější pořídit si lepší horské boty pro předpokládané použití s mačkami.

Údržba a skladování

Mačky jsou sice zkonstruovány tak, aby vydržely nástrahy náročného terénu, ale to neznamená, že nevyžadují údržbu. Před každou akcí je vhodné mačky zkontrolovat a to především upínání. Navíc zvláště pro lezení v ledu je dobré mačky udržovat patřičně ostré. Jediným nástrojem, který je na ostření maček vhodný je pilník!! Při použití jakékoliv brusky totiž dochází ve velice krátké době k lokálnímu přehřátí materiálu, který tím ztratí své původní vlastnosti.

To co nezmůžou nástrahy terénu dokáže bruska během chvilky. Při broušení maček pilníkem se také snažte všechny opotřebené plochy vyhladit, protože koroze a následné poškození materiálu dochází především v rýhách, kde se drží voda. To platí i pro turistické mačky, které nemusí mít tak ostré hroty, ale vyhlazení ploch materiálu platí i zde.

Pro transport se používají pevné obaly, které chrání okolí před ostrými hroty maček. Tyto obaly jsou ale většinou nepromokavé a neprodyšné. Během používání při akci si nikdo neláme hlavu s uložením mokrých maček, ale před delším skladováním je nutné mačky řádně vysušit a ošetřit např. silikonovým olejem. Mačky některých výrobců jsou od výroby opatřeny barvou. Při prodeji to vypadá efektně, ale během používání se barva odírá a právě přechody barva a kov jsou náchylné ke korozi a je vhodné je kontrolovat a ošetřovat. Objevují se však stále odolnější povrchové úpravy materiálů, které materiál lépe chrání.

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Konjunkce Velký Lopeník Bezručova chata Lichnice Tematín Prašivá Gírová Hrad Sovinec Nova Oortův oblak Mlok skvrnitý Heukuppe Brumov Gluony Velikonoce Jupiter Bouzov Březen, počasí Opruzeniny Proton Fotoaparáty Svatobor
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist