Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.5.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Vesmír > Elektronvolt (eV)

Elektronvolt (eV)

Elektronvolt, jednotka používaná v jaderné fyzice a fyzice částic

10.11.2015 | Otakar Brandos

Elektronvolt (eV) je jednotka energie, která se nejčastěji využívá v jaderné fyzice a fyzice částic. Elektronvolt sice nepatří do soustavy SI, přesto patří ve fyzice k nejpoužívanějším jednotkám energie.

Elektronvolt (eV) je energie, kterou získá elektron (e-) (mimo jiné je to nejlehčí elementární částice s nenulovou klidovou hmotností) urychlením v elektrostatickém poli ve vakuu s potenciálovým rozdílem jeden volt (V). Lidověji řečeno jde o kinetickou energii (Ek), kterou získá ve vakuu urychlený elektron napětím jednoho voltu. Proto onen elektronvolt (eV).

Stejnou energii získá v elektrostatickém poli jakákoliv další částice se stejně velkým elektrickým nábojem. Například pozitron (antičástice elektronu), mion či proton.

Čtěte také: Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta

Převeďme si nyní elektronvolt (eV) pro lepší představu na "srozumitelnější" jednotky:

1 eV = 1,602 × 10-19 J

kde J je joul. Vidíte, že tato energie je opravdu nepatrná a proto užití elektronvoltu v jaderné fyzice, fyzice částic i astrofyzice je velice praktické. Velice často se lze v odborné literatuře setkat s násobky jednotky elektronvoltu. Jsou to:

  • keV - kiloelektronvolt (103 eV)
  • MeV - megaelektronvolt (106 eV)
  • GeV - gigaelektronvolt (109 eV)
  • TeV - teraelektronvolt (1012 eV)
  • PeV - petaelektronvolt (1015 eV)

V jaderné a částicové fyzice se elektronvolt také využívá k vyjádření hmotnosti či klidové hmotnosti částic. S použitím notoricky známého vztahu Alberta Einsteina E = m × c2 si s tímto výpočtem poradíme opravdu jednoduše. Dosadíme za c rychlost světla a za m hmotnost konkrétní částice.

Tak například klidová hmotnost elektronu je 510,998 9461 keV. Klidová hmotnost protonu činí 938,272 MeV a klidová hmotnost neutronu 939,565 379 MeV. A pokračovat bychom mohli dále. Jednotku elektronvolt použili poprvé T. Compton a O. W. Richardson ve svém článku o fotoelektrickém jevu z roku 1912.

Další související články:

+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Šar planina, přechod hřebene: Trek přes Šar planinu a výstup na Golem Korab (2)
Hory Javorie, Štiavnické vrchy, Vtáčnik a Kremnické vrchy: Trek ve Slovenském středohoří (1)
Hory Expedice Kilimandžáro, výstup na nejvyšší horu Afriky (1)
Hory Ostravice - Lysá hora - Smrk - Ostravice, turistika v Beskydech
Témata našich článků…
Lietava Krkonoše, ubytování Chata pod Chlebom Domica Helfenburk Martinova bouda Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Turistická mapa Orion Frýdštejn Ortler Pluto Jak vzniká blesk Babočka admirál Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Harmanecká jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry
2. Chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
3. Tipy na výlet Mohelenská hadcová step, skalní step a národní přírodní rezervace u Mohelna
4. Naše vrcholy Říp, hora s nejasnou minulostí
5. Chaty Šerlich, Masarykova chata na Šerlichu, levné ubytování v Orlických horách
6. Vesmír Pluto, největší trpasličí planeta - vzdálenost, průměr, oběžná doba a teplota na povrchu
7. Skály Pravčická brána: Největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist