Elektronvolt (eV) je energie, kterou získá elektron (e-) (mimo jiné je to nejlehčí elementární částice s nenulovou klidovou hmotností) urychlením v elektrostatickém poli ve vakuu s potenciálovým rozdílem jeden volt (V). Lidověji řečeno jde o kinetickou energii (Ek), kterou získá ve vakuu urychlený elektron napětím jednoho voltu. Proto onen elektronvolt (eV).
Stejnou energii získá v elektrostatickém poli jakákoliv další částice se stejně velkým elektrickým nábojem. Například pozitron (antičástice elektronu), mion či proton.
Čtěte také: Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
Převeďme si nyní elektronvolt (eV) pro lepší představu na "srozumitelnější" jednotky:
1 eV = 1,602 × 10-19 J
kde J je joul. Vidíte, že tato energie je opravdu nepatrná a proto užití elektronvoltu v jaderné fyzice, fyzice částic i astrofyzice je velice praktické. Velice často se lze v odborné literatuře setkat s násobky jednotky elektronvoltu. Jsou to:
- keV - kiloelektronvolt (103 eV)
- MeV - megaelektronvolt (106 eV)
- GeV - gigaelektronvolt (109 eV)
- TeV - teraelektronvolt (1012 eV)
- PeV - petaelektronvolt (1015 eV)
V jaderné a částicové fyzice se elektronvolt také využívá k vyjádření hmotnosti či klidové hmotnosti částic. S použitím notoricky známého vztahu Alberta Einsteina E = m × c2 si s tímto výpočtem poradíme opravdu jednoduše. Dosadíme za c rychlost světla a za m hmotnost konkrétní částice.
Tak například klidová hmotnost elektronu je 510,998 9461 keV. Klidová hmotnost protonu činí 938,272 MeV a klidová hmotnost neutronu 939,565 379 MeV. A pokračovat bychom mohli dále. Jednotku elektronvolt použili poprvé T. Compton a O. W. Richardson ve svém článku o fotoelektrickém jevu z roku 1912.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.