Treking > Karpaty > Karpaty a nejvyšší hory, 20 nejvyšších karpatských pohoří Slovenska, Rumunska a Ukrajiny
Karpaty a nejvyšší hory, 20 nejvyšších karpatských pohoří Slovenska, Rumunska a Ukrajiny20 nejvyšších pohoří Karpat od Tater přes Fagaraš, Retezat, Rodnu a Černou horu až po Nízké Tatry6.12.2021 | Otakar Brandos
Karpaty jsou s rozlohou 209 526 čtverečních kilometrů největším horským pásmem, geomorfologickým subsystémem, Evropy. Karpaty, které vznikaly v době mladších třetihor (dnes kenozoikum) zasahují na území celkem sedmi států. Dosti nerovnoměrně, neboť takové Rumunsko si z celkové rozlohy ukouslo plných 55 %. Následuje Slovensko se 17 %, Ukrajina s 11 %, Polsko s 10 %, Maďarsko se 4 %, Česko se 3 % a na poslední Rakousko zbylo jen necelé 1 %. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oblouk Karpat dosahuje délky asi 1 500 km a maximální šířky 350 km. Trochu zjednodušeně se dá říci, že Karpaty sahají od Dunaje k Dunaji - od Železných vrat na pomezí Rumunska a Srbska po Děvínská vrata u Bratislavy. Dále na jih, do Rakouska, zasahují Hainburgské vrchy, i dále na západ další nízké vrchy, ale pro zjednodušení nám to stačí od jedněch vrat po druhá vrata na řece Dunaj. Základní dělení Karpat je na Jižní Karpaty, Východní Karpaty a Západní Karpat. Jednotlivé části mají rozdílnou strukturu, rozdílné výšky a do jisté míry i odlišný vývoj. Nás jako turisty bude zajímat, jak je to s výškami. Která pohoří jsou nejvyšší, kde tato pohoří leží. Nejvyšším pohořím celých Karpat jsou Tatry ležící na územích Slovenska a Polska, tedy v Západních Karpatech. Kolik máme vůbec v Karpatech pohoří s výškami nad 2 000 metrů? Rovných 20! Hezky kulaté číslo. Ano, v Karpatech je celkem 20 pohoří, jejichž výška přesahuje 2 000 metrů. V Západních Karpatech jsou to ale jen 2 pohoří. Zajímavé je, že na Západní Karpaty připadly jak nejvyšší (Tatry), tak zároveň nejnižší (Nízké Tatry) dvoutisícové hory celých Karpat. Na Východní Karpaty připadají jen 3 pohoří a na Jižní Karpaty celkem 15 pohoří. Rozdělení hor (pohoří) podle výšek je v Karpatech, jak jsem již zmínil výše, dosti nerovnoměrné. A nejen co do polohy. Jen pět pohoří v Karpatech svou výškou přesahuje hranici 2 500 metrů. Jen šest pohoří z dvaceti přesahuje hranici 2 400 metrů a pouhých sedm pohoří hranici 2 300 m. Jen u 4 pohoří z dvaceti se výška pohybuje v rozmezí 2 200 až 2 300 m. Zbývajících 9 pohoří se svými výškami pohybuje v rozmezí od 2 000 m po 2 200 m. Ano, největší průměrné nadmořské výšky dosahují Karpaty v Jižních Karpatech, tedy na území Rumunska. Na území Rumunska nakonec leží 17 z 20 pohoří s výškami nad 2 000 metrů. Na území Slovenska leží jen 2 pohoří (jedno zasahuje i do Polska) a jedno najdeme na území Ukrajiny. Nejvyšším pohořím Jižních Karpat je Fagaraš, nejvyšším pohořím Východních Karpat je Rodna a nejvyšším pohořím Západních Karpat jsou Tatry. Nejvyšší horou v Karpatech je Gerlachovský štít (2 655 m) v Tatrách. I dalších 14 následujících nejvyšších hor najdeme v Tatrách. Až 16. nejvyšší horu bychom našli mimo Tatry, konkrétně v pohoří Fagaraš v Rumunsku. Touto horou je Moldoveanul (2 544 m), nejvyšší hora Fagaraše, Jižních Karpat i Rumunska. Naopak nejmenší a nejnižší pohoří se hledají dosti těžko, patří k nim např. Burda alias Kováčovské kopce na jižním Slovensku s nejvyšším vrchem Burdov (395 m). Podívejme se nyní na přehled všech 20 dvoutisícových pohoří v Karpatech a řekněme si o nich ty nejzákladnější informace. Jen velice stručně, aby se článek nestal nepřehledným. Nakonec některá pohoří jsou podrobně popsána i tady na Trekingu, zatím nepopsaným se budu více věnovat v budoucnu. Přehled pohoří v Karpatech s výškami nad 2 000 metrů
1. Tatry (Západní Karpaty)Tatry dosahují celkové rozlohy 785 km2. 610 km2 (78 %) připadá na Slovensko, 175 km2 (22 %) na Polsko. Tatry sousedí s řadou geomorfologických celků. Jsou to Podtatranská brázda, Spišská Magura, Podtatranská kotlina a Chočské vrchy na severu, východě a na západě. Na jihu je to Podtatranská brázda, ve které se nachází i Město Vysoké Tatry. Tatry se dělí na dva podcelky: Západní Tatry a Východní Tatry. Východní Tatry se dělí na dva, turistům velice dobře známé, okrsky. Jsou to Vysoké Tatry s hřebenem dlouhým asi 26 km a střední výškou 2 279 m, a Belianské Tatry. 2. Fagaraš, Făgăraş (Jižní Karpaty)Făgăraş je nejvyšší pohoří Rumunska s nejvyšším vrcholem Moldoveanul (2 544 m). Hlavní hřeben pohoří, který se táhne od východu na západ, je bezmála 70 kilometrů dlouhý. Na západě je Fagaraš ohraničen údolím řeky Olt, na východě za sedlem Tămaşului sousedí s pohořím Piatra Craiului. Fagaraš dosahuje rozlohy asi 2 000 km2, což je asi 3× více než kolik činí rozloha Tater, nejvyššího pohoří v Karpatech. Rozlohou odpovídá slovenským Nízkých Tatrám. 3. Paring, Parîng (Jižní Karpaty)Parîng leží v samém srdci Jižních Karpat. Nejvyšší horou pohoří Paring je Măndra (2 519 m). V některých mapách je nazývána také Mîndra nebo Parîngul Mare. Výrazný hlavní hřeben pohoří se táhne od východu na západ. Na západě Paring sousedí s pohořím Vîlcan (čti Vulkan), ze severu se vypínají Šureana a Lotru. Na východě najdeme pohoří Căpăţîni. 4. Retezat (Jižní Karpaty)Pohoří Retezat patří u nás k nejznámějším a pravděpodobně do něj míří i nejvíce našich turistů. Pohoří Retezat je někdy nazýváno také jako Jezerní hory. Nikoliv neprávem, neboť na Retezatu nalezneme mnoho ledovcových jezer. Podobně jako v Tatrách. Nejvyšší horou Retezatu je Peleaga (2 509 m). Celková rozloha pohoří činí asi 800 km2, což zhruba odpovídá rozloze Tater. 5. Bucegi (Jižní Karpaty)Pohoří Bucegi nalezneme na východním okraji Jižních Karpat. Jedná se o poměrně malé pohoří, jeho rozloha činí asi 300 km2. Přesto patří k nejnavštěvovanějším pohořím v Rumunsku. Na západě sousedí Bucegi s pohořím Piatra Craiului, na jihozápadě s pohořím Leaota. Průměrná nadmořská výška hlavního hřebene činí kolem 2 000 m. Nejvyšší horou je Omul (2 507 m). Má tedy jen o dva metry méně než Peleaga, nejvyšší hora Retezatu. 6. Iezer Papuša, Iezer Păpuşa (Jižní Karpaty)Pohoří Iezer Papuša (Iezer Păpuşa) nalezneme jižně od Fagaraše. Na vzhledu i tohoto pohoří se podepsalo čtvrtohorní zalednění. V poslední době ledové bychom tady nalezli četné horské ledovce. Nejvyšší horou pohoří je Virfu Roşu (2 469 m). Pohoří dostalo své jméno díky jiným, nižším vrcholům - Iezeru Mare (2 462 m) a Păpuşa 2 391 m. Pohoří patří k nejopuštěnějším pohořím Rumunska, je tak ideálním cílem pro vlky samotáře, kteří nemají rádi zástupy turistů. 7. Rodna (Východní Karpaty)Pohoří Rodna svým charakterem silně připomíná slovenské Západní Tatry. Jak modelací hřebenů, tak pestrým geologickým složením a horským krasem (leží zde nejhlubší jeskynní systém Rumunska - Tausoarelor), tak i malými jezery. Těch je asi 36, největším je Lala Mare s 0,7 ha. Nejvyšší horou Rodny je Pietrosul (2 303 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Ineu (2 279 m), Buhaescul (2 119 m), Repede (2 074 m), Galatul (2 048 m), Gargalau. Hlavní hřeben Rodny dosahuje průměrné výšky okolo 2 000 až 2 100 metrů. 8. Godeanu (Jižní Karpaty)Pohoří Godeanu je malým pohořím západní části Jižních Karpat. Na severu sousedí s pohořím Retezat, na východě s pohořím Vîlcan a na jihozápadě s masívem Cernei. Nejvyšší horou pohoří Godeanu je Gugu (2 291 m). Hlavní hřeben se táhne přibližně ze severovýchodu na jihozápad a podobně jako u sousedních pohoří i zde jsou patrné stopy po čtvrtohorním zalednění. Vždyť zde najdeme celkem 13 ledovcových jezer. 9. Cindrel, Cibin (Jižní Karpaty)Pohoří Cindrel (také Cibin) je hezkým pohořím s travnatými hřebeny. Nachází se na severním okraji Jižních Karpat. Nejvyšší horou pohoří je Cindrel, Vârful Cindrel (2 245 m). Pouze dva další vrcholy pohoří Cindrel přesahují svou výškou hranici 2 000 metrů. Jsou to Balandrul Mare (2 210 m) a Starpului (2 146 m). Hřeben pohoří je mírný, plochý s příjemnými mělkými a travnatými sedly. Kdož máte rádi "poloninskou" turistiku, takovou tu z Východních Karpat a ze Zakarpatské Ukrajiny, můžete ji realizovat i v Jižních Karpatech v Rumunsku, asi 35 km od města Sibiu. 10. Piatra Craiului (Jižní Karpaty)Piatra Craiului znamená v překladu "královský kámen". Toto malé vápencové pohoří na východním konci Jižních Karpat dosahuje rozlohy pouhých asi 130 km2 a délka hřebene jen okolo 16 km. Tedy něco jako slovenské Belianské Tatry. Na rozdíl od "Belanek" jsou ale hřebeny Piatra Craiului strmé s převýšením až 800 metrů a ostře řezané. Nejvyšší horou pohoří je La Om (2 238 m). 11. Lotru (Jižní Karpaty)Pohoří Lotru nalezneme mezi řekami Jiu a Olt v sousedství pohoří Sebeş, Cibin, Parîng a Căpătînii. Nejvyšší horou pohoří Lotru je Cristeşti (2 233 m). Hlavní hřeben pohoří dosahuje délky asi 50 kilometrů. I zde nalezneme stopy glaciální (ledovcové) modelace. Pro úplnost musím dodat, že pořadí u pohoří Lotru je tak trochu nejisté, neboť výška nejvyšší hory je udávána v širokém rozmezí výšek (od 2 230 po 2 245 m). Možná tak Lotru o pár metrů předčí výše uvedené pohoří Piatra Craiului. 12. Tarcu, Ţarcu (Jižní Karpaty)Nejvyšší horou pohoří Tarcu, které nalezneme západně od Retezatu, je Căleanu (2 196 m). Na jihu sousedí s Banátem, se sousedním pohořím Godeanu utváří jakýsi jednolitý celek. I proto trekaři zpravidla plánují hřebenovky těchto pohoří společně. I pohoří Ţarcu nese stopy po čtvrtohorním zalednění. V pohoří se nachází více malých ledovcových jezer. 13. Leaota (Jižní Karpaty)Pohoří Leota není mezi českými turisty příliš známé. Stojí ve stínu známějších pohoří Piatra Craiului a Bucegi. Nejvyšší horou celého pohoří je stejnojmenná Leaota (2 133 m). Ani v těchto horách s hlubokými jedlovými lesy na turistu příliš často nenarazíme. Jsou to tak další hory ideální pro vlky samotáře a ty, kdož rádi poznávají méně známé a osídlené končiny. 14. - 15. Sebeš, Sebeş nebo Šuránské hory (Jižní Karpaty)Pohoří Sebeš (Sebeş) často označováno jako Şureanul, tedy hory Šureánské. Nejvyšší horou pohoří Sebeš je Vârful lui Pătru (2 130 m). Hlavní hřeben tohoto drobného pohoří dosahuje délky jen asi 30 kilometrů. Sousedy Šureánských hor jsou Retezat, Paring, Lotru a Cibin. 14. - 15. Capatini, Căpăţînii (Jižní Karpaty)Pohoří Căpăţînii se svou nadmořskou výškou pere o pozici s pohořím Šebeš. Nejvyšší hora Nedeia (2 130 m) je totiž stejně vysoká jako Vârful lui Pătru (2 130 m) v Šureánských horách. Dalšími vrcholy nad 2 000 metrů jsou Ursu (2 124 m), Beleoara (2 109 m), Căpăţîna (2 096 m) a Negovanu (2 064 m). Capatini je poměrně velkým pohořím. Jeho hřeben se táhne ve směru od východu k západu v délce asi 70 km. Hřebenovka je tak srovnatelná s, nám důvěrně známou, hřebenovkou Nízkých Tater. 16. Calimani, Căliman (Východní Karpaty)Calimani patří mezi vulkanická pohoří. Délka jeho hřebene činí asi 56 km, maximální šířka pohoří Calimani (Căliman) činí asi 30 km. Nejvyšší horou pohoří je Pietrosul Călimanilor (2 100 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Caliman Izvor (2 033 m), Caliman Cerbul (2 015 m), Retitis (2 021 m), Pietricelul (1 991 m) či Negoiul Romanesc (1 884 m). Vrcholové partie pohoří jsou převážně holé a poskytují krásné rozhledy na okolní pohoří. 17. Malý Retezat, Piule-Iorgovanu, Retezatul Mic (Jižní Karpaty)Asi u žádného jiného pohoří Rumunska s výškou nad 2 000 metrů není tolik nejasností. Nejen co se jména týče, ale i jeho zařazení. V české literatuře je Malý Retezat obvykle považován za součást pohoří Retezat, se kterým je spojen doslova "pupeční šňůrou". V rumunské literatuře se ale mnohem častěji než se jménem Retezatul Mic setkáme s pojmenováním Piule-Iorgovanu. Nejvyšší horou pohoří Piule-Iorgovanu je Vârful Piule (2 081 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Vârful Drăgşanu (2 080 m) a Vârful Piatra Iorgovanului (2 014 m). Malý Retezat (Piule-Iorgovanu) je převážně vápencový s bohatým povrchovým i podzemním krasem. 18. Černá hora (Východní Karpaty)Pohoří Černá hora je jediným ukrajinským zástupcem karpatských pohoří s výškou nad 2 000 metrů. Nejvyšší horou pohoří a zároveň nejvyšší horou celé Ukrajiny je Hoverla (2 061 m). Černohorský masív je budován především třetihorními pískovci. Holý a oblý poloninský hřeben se táhne od Jablonického (Príslopského) sedla až po vrchol Pop Ivan Černohorský (2 025 m). Oblíbená horská hřebenovka, dnes téměř bez jakéhokoliv turistického zázemí (vyjma Černé hory a útulny na bývalé polské observatoři). 19. Latorita (Jižní Karpaty)Pohoří Latorita (také Latoritei) je posledním ze 17 pohoří rumunských pohoří Karpat s výškou nad 2 000 metrů. Nejvyšší horou pohoří je Bora, Vârful Bora (2 055 m). Známějšími sousedy pohoří Latorita jsou pohoří Sebeš, Paring a Lotru. Latorita je spíše menším pohořím s hlavním hřebenem, který se táhne ve směru východ - západ v délce jen něco přes 30 km. 20. Nízké Tatry, Nízke Tatry (Západní Karpaty)V našem výčtu pohoří Karpat s výškami nad 2 000 metrů jsme se ocitli na samém konci. A obloukem se přenášíme vlastně na začátek, do sousedství Tater. Nejnižším pohořím v Karpatech s výškou nad 2 000 metrů jsou slovenské Nízké Tatry. Délka hlavního hřebene pohoří dosahuje asi 70 km, nejvyšší horou je Ďumbier (2 043 m). Příroda nezapomněla v případě Nízkých Tater ani na ledovcová jezera. Byť spíše drobná a nepočetná. Největším z nich je Vrbické pleso. Nízké Tatry dosahují rozlohy 1 242 km2, šířka pohoří činí v průměru 15 až 30 km. Rozlohou, nikoliv však výškou, jsou Nízké Tatry srovnatelné s pohořím Fagaraš. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Přepis rumunských názvů berete dost volně, ale vrchol Guru mne tedy opravdu dostal :-)
Já tam vidím Gugu :-)
máte tam chybu…
|
|