Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 28.2.2024 , svátek má
Treking > Příroda > Klima: Poslední doba ledová, pevninský ledovec v Česku

Klima: Poslední doba ledová, pevninský ledovec v Česku

Doba ledová (glaciál) a interglaciál: Kolik bylo dob ledových v českých horách a slovenských Karpatech?

10.1.2013 | Otakar Brandos

Doba ledová. Během kvartéru (čtvrtohor) sice českou kotlinu ani území Slovenska nepostihly žádné dramatické horotvorné pohyby, přesto dvě události naší krajinu dramaticky proměňují.

Země

První událostí je výrazné ochlazení zemského klimatu počátkem čtvrtohor. Doba ledová. S jejím nástupem vznikají rozsáhlé kontinentální ledovcové a horské pokryvy. A toto ochlazení není poslední, neboť teplejší období střídají chladnější období několikrát. Dochází k periodicky se střídajícím dobám ledovým. Tou druhou událostí je objevení se člověka, jehož činnost (především v industriálním období) se na tváří krajiny do jisté míry podepisuje snad ještě více, než doby ledové.

Čtěte také: Morény a bludné balvany, ledovce (2)

Doby ledové (glaciály) v kvartéru

Poslední geologické období nepostihla pouze jedna doba ledová, ale hned několik dob ledových (glaciálů) oddělených obdobími teplého klimatu (interglaciály). Ve Středozemí, které mělo mírné až subtropické klima, pak kulminovaly pluviály, vlhká období.

Doba ledová (glaciál) představuje chladné a poměrně suché období, ve kterém dochází k vývoji silného ledovcového příkrovu na souši a k výraznému poklesu mořské hladiny. Teploty na území ČR a Slovenska klesaly o 14 až 16 °C oproti dnešnímu průměru a krajina je formována periglaciálními a glaciálními (v horských oblastech) jevy.

K poznání a vyčlenění dob ledových nejvíce přispěly práce A. Pencka a E. Brücknera (1909) a B. Eberleho (1930), které popisují celkem pět dob ledových a čtyři meziledová období.

Plesa

V dobách ledových se celá Skandinávie a severní Evropa (podobně jako Severní Amerika) pokryla souvislým kontinentálním ledovcem, jehož čelo sahalo až k Berlínu a Visle. Tento kontinentální ledovec během kulminace sálského zalednění a možná i během viselského zalednění pronikl až k hranicím dnešní České republiky a silně ovlivnil horské zalednění i v našich horách. Naopak od jihu k nám pronikalo alpské zalednění.

Podle čeho dostaly glaciály (doby ledové) svá jména?

K ledovým dobám kvartéru snad jen malá poznámka. Nápadně chladná období byla zaznamenána i ve starších geologických obdobích. Nejstarší stopy zalednění byly zaznamenány již v období archaika. Následovala zalednění proterozoika, ordoviku a siluru, ale i karbonu a permu.

Jednotlivé glaciály pojmenovali již první badatelé. Zajímavé je, že si k tomu vybrali jména řek, které stékají z Alp a vytváří přítoky řeky Dunaj. První rozlišenou dobou ledovou byla ledová doba dunajská (D, Donau). Druhou ledovou dobou byla doba günzská (G, Günz), třetí byla mindelská ledová doba (M, Mindel), čtvrtou risská (R, Riss) a poslední pátou byla würmská ledová doba (W, Würm).

Tyto ledové doby (glaciály) se střídaly s dobami meziledovými (interglaciály), jejichž jména jsou následující: Donau - Günz (D - G), Günz - Mindel (G - M), Mindel - Riss (M - R) a Riss - Würm (R - W).

Vedle horských (alpských) dob ledových rozeznávají vědci i severské (kontinentální) zalednění (glaciály). Jsou to halštrovské zalednění, sálské zalednění a viselské zalednění. První pevninské zalednění zvané halštrovské či elsterské (podle Bílého Halštrovu, přítoky Sály v Sasku) odpovídá mindelu.

Druhá, sálská doba ledová (podle řeky Sály, levého přítoku Labe) odpovídá alpskému rissu a viselská doba ledová (podle řeky Visly) spadá do časového období würmu. Přehledně jsou doby ledové zobrazeny v následující tabulce.

Pleistocénní glaciály ve střední a severní Evropě

Glaciály a interglaciály Horská zalednění Kontinentální zalednění
glaciál würmský viselský
interglaciál riss/würm eemský
glaciál risský sálský
interglaciál mindel/riss holsteinský
glaciál mindelský halštrovský (elsterský)
interglaciál günz/mindel
glaciál günzský
interglaciál donau/günz
glaciál dunajský (danubský)

Stadiály a interstadiály

Pozdější výzkumy, zejména W. Soergela (1939) však ukázaly, že toto členění dob ledových je příliš hrubé. Proto již W. Soergel přišel s návrhem jednotlivé glaciály rozdělit na podružná období náporu zalednění (stadiály) a teplejší mezidobí (interstadiály). Jednotlivé stadiály mají číselné indexy. Dunajská doba ledová tak měla tři stadiály, günzská a mindelská dva stadiály, a poslední risská a würmská doba ledová svorně po tři stadiály.

Milankovičova domněnka

Tyto Soergelovy stadiály jsou v dobré shodě s astronomickými výpočty, které dávají do souvislosti doby ledové a změny energetického toku od Slunce. Za kolísáním energetického toku od Slunce stojí na základě Milankovičovy domněnky změny vzájemné polohy Země a Slunce způsobené Země nutačními a precesními pohyby Země, změnami tvaru oběžné dráhy Země a následnými změnami oceánského proudění. I malé změny klimatu totiž mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Existují však práce, které vidí příčiny změn energetického toku od Slunce v samotné hvězdě - Slunci, jejíž aktivita kolísá v řadách tzv. slunečních cyklů (11letý, 90letý aj.) a jejichž superpozicí pak může dojít k citelným výkyvům slunečního energetického toku (1 - 3 %).

Kvartér v Českém masívu a v Karpatech

Kvartér je pro Český masív a Karpaty obdobím, kdy se po ústupu mělkého moře z Karpatské předhlubně v průběhu terciéru definitivně stávají souší. Toto období je ve srovnání s předchozími geologickými obdobími sice zanedbatelně krátké, přesto v utváření naší krajiny hrálo nezanedbatelnou roli.

Kvartér (čtvrtohory) se dělí na dvě epochy. První epochou je pleistocén, sahající od 2,588 mil. let po 11 550 let. Pro toto období jsou typická výrazná kolísání klimatu, které měly na svědomí vznik dob ledových. Druhou epochou je holocén, jenž trvá od 11 550 let po současnost.

Ve starší literatuře je kvartér popisován jako geologický útvar začínající někdy před 1,81 mil. lety. V roce 2008 však Mezinárodní geologický kongres v Oslu (Norsko) nově přiřadil do kvartéru i stupeň gelasian (2,588 - 1,806 mil. let), takže nově se kvartér popisuje jako období od 2,588 mil. let po současnost. Důvodem posunu hranice počátku čtvrtohor před gelasian je skutečnost, že počátkem gelasianu dochází k významným změnám klimatu a oceánského proudění.

Čertovo jezero, Šumava

V průběhu jednotlivých dob ledových nebylo území České republiky ani Slovenska souvisle zaledněno. Skandinávský kontinentální ledovec se přesto prodral až na Šluknovsko, do Osoblažského výběžku i do Moravské brány, kde čelo ledovce dosáhlo pravděpodobně až k městu Hranice na Moravě. Na Slovensku pak ledovec pravděpodobně postoupil až na Zamaguří a na Oravu. Svědectví o jeho přítomnosti nám podávají například bludné (eratické) balvany.

Bludné balvany v ČR. Největší bludný balvan v České republice nalezneme v Ostravě v obvodě Poruba na Vřesinské ulici. Bludný balvan Další bludné balvany nalezneme na Jesenicku, Osoblažku - Liptaňský bludný balvan i na dalších místech severních Čech, Moravy a Slezska.

V době kulminace kontinentálních zalednění, kdy kontinentální ledovec pokryl asi 45 mil. km2 souše a dosahoval mocnosti až 2,5 km!, se ledovce objevily i v českých a slovenských horách. Centry ledového štítu byl Skandinávský poloostrov, Skotsko a Polární Ural. Rozsah ledovců ve slovenských Karpatech jsem již popsal ve dva roky starém článku. K českým horám se vrátím v nejbližší době v samostatném článku. Ledovce se tehdy objevily v Jeseníkách, na Králickém Sněžníku, v Krkonoších a na Šumavě.

Česká republika i Slovensko, podobně jako celá střední Evropa, byla bezlesá. Lesy zakrslého vzrůstu (tajga) se objevovaly pouze na izolovaných a chráněných lokalitách. Ve středních a vyšších polohách se rozprostírala severská tundra, na suchých místech subarktická step a nejvyšší partie hor pokryly ledovce. K flóře a fauně tohoto období, stejně jako v období po skončení poslední době ledové, se vrátím v samostatném článku.

Použitá literatura a zdroje

  • J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
  • V. Habětín, E. Knobloch - Kapesní atlas zkamenělin, SPN 1981
  • I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
  • J. Beneš - Pravěká příroda, Fénix 1991, Praha
  • J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska, Univerzita Komenského, Bratislava 2001
  • http://fzp.ujep.cz
  • http://geologie.vsb.cz
  • http://cs.wikipedia.org
  • http://www.zemepis.com
Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Jaskyňa mŕtvych netopierov, Nízké Tatry a Ďumbierský vysokohorský kras
Hory Za kopečky do Bavorského lesa, Bayerischer Wald
Hory Přechod Šípské Fatry a Turčianské větve Velké Fatry
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Beskydy, ubytování Švýcárna Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Sluneční soustava Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Chopok
Doporučujeme ke čtení

Jídlo a pití na vícedenním treku, jídelníček a doporučení pro vyváženou stravu (1)

Hory

Při turistice a především při trekingu, vícedenním přechodu, je vedle otázky vyvážené stravy potřeba vzít v úvahu i další faktory. Těmi je především…

Karimatky pro zimní použití, jakou vybrat karimatku

Ne nadarmo se říká: "Jak si usteleš, tak si lehneš". A o odpočinku po celodenní namáhavé túře v zimě to platí dvojnásob. Ke kvalitnímu odpočinku na zimním přechodu nebo táboření přispěje nejen kvalitní spacák a dobrý stan, ale proto, že se největší části těla stejně…

Populární treky
1. Ukrajinské Karpaty Huculské Alpy aneb po hřebeni Rachovských hor
2. Alpy Mont Blanc du Tacul (4 248 m) a Mont Maudit (4 465 m)
3. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
4. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
5. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist