Rychlebské hory - téměř liduprázdné pohoří - turistika, turistické
trasy a cyklotrasy, fauna a flóra, skály a vrcholy, levné
ubytování v Rychlebských horách
Rychlebské hory jsou poměrně plochou hornatinou s výškovou členitostí dosahující
300 až 500 metrů. Nejvyšším vrcholem pohoří je hora Smrk
(1 126 m) zvedající se v jižní části pohoří v blízkosti Ramzovského sedla. Ještě dalších
osm vrcholů pohoří přesahuje svou výškou hranici jednoho tisíce metrů.
Rychlebské hory, přírodní poměry
Hřeben Rychlebských hor se táhne zhruba ve směru jih - sever až jihovýchod - severozápad
podél hranice s Polskem. Pohoří odděluje Moravu a Slezsku od polského Kladska (Klódzko).
V Polsku se pro Rychlebské hory používá pojmenování Góry Zlote (severní část) a Góry Bialskie
(jižní část).
Délka hřebene Rychlebských hor činí asi 30 kilometrů, na jihu je hřeben Kladským sedlem
(817 m) oddělen od sousedního Králického Sněžníku.
Z turisticky atraktivních míst stojí za zmínku pěkný zámek Jánský vrch v městečku Javorník
či pěkná jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou
Na Pomezí či blízká puklinová
jeskyně Na Špičáku v oblasti Zlatohorské
vrchoviny, jejíž krápníková vázdoba však byla poničena nejen člověkem, ale především přívalovými
vodami tajícího kontinentálního ledovce na konci poslední doby ledové.
Hřebenovka Rychlebských hor je velice atraktivní středně náročnou jednodenní až
dvoudenní túrou. Ta je o to krásnější, že Rychlebské hory jsou téměř opuštěnými
horami s malým množstvím turistům, neporušenou přírodou a nádhernými rozhledy
na sousední pohoří.