Napříč Kanadou - ovšem "jen" Českou

Cesta napříč Kanadou, zaujímající značnou část severoamerického kontinentu, by nepochybně přesahovala rámec běžného turistického výletu. Nepoměrně menší úsilí musíme vynaložit, pokud se rozhodneme pro "výpravu" Českou Kanadou. Už delší dobu se tak říká malebné krajině, rozprostřené na českomoravském pomezí při státní hranici s Rakouskem.

Stejný název nese i zdejší přírodní park, vyhlášený v roce 1994 a vyplňující nejjižnější partie Českomoravské vrchoviny mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem, Kunžakem a Novou Bystřicí. Vyznačuje se neobyčejně půvabnými partiemi, ve kterých se střídají hluboké lesy (takřka jako v "opravdové" Kanadě) s lučnatými pastvinami a políčky, téměř všude pak z porostů "vykukuji" bizarní žulové skalky a balvany. Krom toho jde o opravdový ráj houbařů.

Východiskem do příhraničních partií České Kanady jsou dvě městečka se silničními hraničními přechody do Rakouska – Slavonice a Nová Bystřice, stejně tak dobře lze zvolit i Kunžak (na silnici spojující Jindřichův Hradec s Dačicemi), Český Rudolec či jiná místa. Architektonickým skvostem na prahu České Kanady jsou Slavonice, často označované "malá Telč".

Historické jádro je městskou památkovou rezervací a zejména na obou na sebe navazujících náměstích budí obdiv návštěvníků zachovalé a zdárně udržované skvosty renesanční architektury, včetně přístupného historického podzemí. Oblibu si získává i zdejší keramika, nesoucí jméno sousední vesničky Maříž. Přes ni se často chodí nebo jezdí na kole po bývalé vojenské silničce k hraničnímu trojmeznímu kameni na styku historické hranice Čech, Moravy a Rakouska. Také okolní hluboké lesy skrývají spoustu dalších zajímavostí.

Česká Kanada, turistická mapa

Při putování Českou Kanadou ve směru od Slavonic nelze vynechat hrad Landštejn. Silnice a také červené značení k němu vede přes Staré Město, ale můžeme to vzít i oklikou přes vesničku Stálkov. Cestou k ní mineme při silnici volně přístupnou významnou archeologickou památku Pfaffenschlag, odkrývající místo zaniklé středověké osady v mělkém lesním údolíčku. Červené značení by nás odtud vedlo přes Nové Město k Landštejnu, pokud se však vydáme po zelených značkách opačným směrem, dojdeme lesem a kolem rybníků Šatlavy a Velkého Troubného (zvaného též Rákosník) k romantické skalní partii.

Její součástí je Grázlova sluj – skalní skrýš známého lupiče a vraha Grasela z hloubi 19. století, jemuž vděčíme za nelichotivou nadávku "grázl". Jde o částečně uměle upravený převis (téměř 5 m široký, 3 m hluboký a okolo jednoho metru vysoký) v nízkém žulovém bloku. Nedaleko si můžeme prohlédnout i pěkně tvarovanou skálu Schillerův kámen.

Od Velkého Troubného rybníka půjdeme – či pojedeme na kole – po žlutých značkách přes obec Stálkov, lesními partiemi při zdrojnicích potoka Pstruhovec a v blízkosti vodní nádrže (nepřístupné) Landštejn se přiblížíme ke stejnojmennému hradu. Ten se vypíná nad vrcholky lesa, je poměrně zachovalý a veřejnosti přístupný. Kdysi sloužil k ochraně zemské hranice a jeho hranolovitá věž nabízí úchvatný pohled do okolní krajiny. Zajímavým místem v blízkém okolí je tzv. Obětní kámen při červeně značené cestě do Starého Města. Jde o žulové útvary se skalními mísami (kdysi považovanými za obětní mísy) a působivým skalním oknem. Poblíž zaujme i pěkně upravená kaplička.

Od Landštejna se rozbíhá síť značených cest. Silnice a také modré značení směřuje do 12 km vzdálené Nové Bystřice. Cestou mineme obec Klášter s honosným barokním kostelem Nejsvětější Trojice a už málo zřetelnými pozůstatky někdejšího kláštera, krátká odbočka nás zavede také k rekreační oblasti s rybníkem Osikou. Nová Bystřice je "konečnou" stanicí úzkorozchodné železničky, proplétající se západní částí České Kanady od Jindřichova Hradce a Kunžaku. Také stanice a zastávky této dráhy lze dobře využít jako výchozí místa k řadě vycházek.

Například od nejvýše položené zastávky Senotín (v 667 m) směřuje trasa naučné stezky do stejnojmenné obce s pěkně upravenou rokokovou kaplí sv. Michala, ze zastávky Kaproun je na dosah nejvyšší vrch České Kanady Vysoký kámen (738 m) s vrcholovým skaliskem a obeliskem. Od stanice Kunžak-Lomy to není daleko do malebného Kunžacka s "krajinou lesů a žulových balvanů". Vydat se do ní můžeme buď z Lomů po žlutých nebo sousedního Kunžaku po červených značkách.

V obou případech se nám do cesty staví výše uvedené návrší Vysoký kámen, ze kterého lze pokračovat "nefalšovanou Kanadou" Mosteckého polesí k romantickému zákoutí u rekreačního rybníka Zvůle. V jeho okolí zaujme spousta žulových bloků (např. Stodůlky), malebné partie s žulovými útvary objevíme i na blízkém vrchu Šibeník, v okolí obcí Terezín, Nový Svět a Radíkov, odkud nás červené značky (a také vyznačené cyklotrasy) zavedou do Českého Rudolce s možností návratu do výchozího místa našeho putování Českou Kanadou – městečka Slavonice.

Krajina České Kanady však není přitažlivá jen krásami krajiny a přírody. Nedaleký Jindřichův Hradec je městskou památkovou rezervací s renesančním Zámkem, muzeem (s Krýzovými jesličkami – největším lidovým mechanickým betlémem na světě), také Dačice na jedné z přístupových tras jsou městskou památkovou zónou s kostelem sv. Vavřince, renesanční městskou věží, zámkem (Městské muzeum), zajímavostí je tu i pomníček kostkovému cukru (vyrobenému ve zdejším cukrovaru prvně na světě v r.1843). Z daleka upoutá i Kostelní Vydří s barokními církevními objekty (např. kostel Panny Marie Karmelské, karmelitánský klášter) a bez zajímavostí není ani Kunžak, kde je významnou technickou památkou barokní most.