Skalní města, pískovcová skalní města České republiky

Okolní evropské státy se mohou určitě chlubit vyššími a většími žulovými a krystalickými pohořími, vyššími a hlubšími vápencovými kaňony, ale žádný evropský stát se nepochlubí takovou koncentrací pískovcových skalních měst, jakou má Česká republika.

Snad jen sousedi díky Sasku a to hned za hranicí naší země kolem labského kaňonu mají jedno rozsáhlé skalní město. Protože to je jediná oblast v tak velké zemi, srovnávat s Čechami nelze.

Geologové jistě prominou lehký laický výklad: česká skalní města jsou součástí obrovské křídové (nejmladší období druhohor) pánve, která sahá právě ze Saska na severozápadě až po Moravu na jihovýchodě. Ještě v období svrchní křídy byla oblast dvakrát zaplavena teplým mělkým mořem.

Čtěte také: Prachovské skály ve fotografii

Z nezaplavených oblastí, což byly především okolní hory (např. Krkonoše nebo Jizerky), stékal do mořské pánve žulový písek z erodovaných starohorních a prvohorních vyvřelin, který po ústupu moře vytvořil, za geologicky neskutečně krátkou dobu pouhých šesti miliónů let, pískovcovou desku o mocnosti až 800 metrů. Vždyť třeba vápencové sedimenty vznikaly po celé období siluru a devonu v prvohorách, kde se doba počítala ve stovkách miliónů let.

V poměrně divokých třetihorách byla tato deska vyzdvižena, ale na mnoha místech (zvláště na severu) proražena většinou čedičovými vyvřelinami. Další milióny let společně s vodou a větrem proměnily tuto desku do podoby dnešních skalních měst, věží, stěn i osamocených pískovcových útvarů, či hřebenů.

Proto můžeme narazit na pískovcové útvary, které se nedají přímo nazvat skalní města i na místech, kde bychom je na první pohled nečekali. Na východě, kousek od slovenských hranic u obce Lidečko jsou například Čertovy skály, vypreparovaný pískovcový hřeben, na severním okraji Českého ráje nad Malou Skálou zase "České Dolomity" - Suché skály, nebo osamocená Popova skála v Lužických horách, čnící mezi převážně znělcovými kupami (nedaleko Jablonného v Podještědí).

Romantika skalních měst přitahovala po druhé velké válce nejen turisty a výletníky, pro které byly zřízeny pohodlnější a značené stezky, ale i tuláky a trampy, kteří si tu pod převisy, po vzoru jeskynního člověka, budovali své campy a chodili po těch stezkách neznačených.

Do skalních měst jsme jezdívali za skutečným pocitem svobody, a to nemám na mysli jen útěky před komunistickou totalitou. Tady jsme mohli rozehrát tu první z Karpatských her - na poutníka s lehkým srdcem.

Nebylo potřeba kvalitní a drahé outdorové oblečení (ostatně v těch dobách u nás ani neexistovalo), stačila lehká torna se spacákem, oblečením na noc, jídlem, stany nebyly potřeba.

Netížil nás čas, nemuseli jsme plánovat aklimatizační túru na tu a tu chatu a druhý den na vrchol, aby se nám nezkazilo počasí. Když jsme zrovna nedošli tam kam jsme chtěli, nic se nedělo, místo na spaní se našlo vždycky. A hlavně jsme měli jistotu, že tam vždy potkáme kamarády.

Vynechávali jsme většinou jen letní období červen až srpen, ať už kvůli zvýšené koncentraci lidí a zájezdů nebo pro nedostatek vody v suchých letních měsících. Studánek je totiž v pískovcových skalních městech žalostně málo a o ty, co jsou se málokdo stará,takže jsou zaneseny pískem, listím a jehličím.

Pro pořádek musím napsat něco k fotkám, které se zde budou vyskytovat. Řešil jsem dlouho dilema (do něhož jsem zatáhl i OB), zda opět použít fotky svoje, které sice dokumentují určitou dobu (do skal jezdím bohdá 36 let), zavádějí do míst, kam se ne všichni odváží, když v minulosti bývalo méně zelených mužíků (nebo nás trpěli, nechytli, případně nenašli).

Ale kvalita i po naskenování je nízká k publikování na webu (kdo z čtenářů ještě pamatuje Exaktu Varex, nebo Flexaret?), nebo požádat redakci Trekingu, aby použila digitální fotky ze svého rozsáhlého archívu. Racionálnější a estetičtější je ta druhá varianta, tak většina fotek bude od kolektivu autorů (on to kdyžtak OB kurzívou dovysvětlí).

Pojďme postupně v několika pokračováních, která budou vycházet zhruba v rozmezí dvou týdnů, navštívit postupně česká skalní města. Začneme na východě a skončíme na severozápadě.

Pískovcové skalní oblasti v ČR

• Česká skalní města (1), Budislavské skály (Toulovcovy a Městské Maštale)
• Česká skalní města (2), Broumovské stěny
• Česká skalní města (3), Ostaš a Hejda