Nízké Tatry, trekařská klasika - turistika, treky, příroda, ubytování, horské chaty a útulny v Nízkých Tatrách

Nízké Tatry jsou po Tatrách druhým nejvyšším pohořím Západních Karpat. Jestliže v případě výšky obsadily Nízké Tatry druhé místo (v turistickém pojetí se obvykle uvádí čtvrtá příčka po Vysokých, Západních a Belianských Tatrách - podcelcích Tater), pak v případě celkové rozlohy zaujímají Nízké Tatry regulérní místo čtvrté - po Podunajské pahorkatině, Ondavské vrchovině a Volovských vrších.

Nízké Tatry, vymezení pohoří

A skutečně Nízké Tatry jsou jedním z nejrozsáhlejších pohoří nejen Slovenska, ale celých Západních Karpat. Klenba Nízkých Tater se táhne v délce asi 70 kilometrů, průměrná šířka tohoto pohoří činí 15 až 30 kilometrů. Celková rozloha tak dosahuje 1 242 čtverečních kilometrů. Průměrná nadmořská výška hlavního nízkotatranského hřebene se pohybuje v rozmezí 1 500 až 2 000 metrů.

• Turistika a treky v Nízkých Tatrách
• Turistické chaty, ubytování v Nízkých Tatrách
• Kam na výlet v Nízkých Tatrách
• Turistický průvodce, kniha
• Fauna a flóra, příroda
• Počasí online, webkamery

Nízké Tatry jsou na východě ohraničeny Vernárskou dolinou, která je odděluje od Slovenského ráje. Na severu jsou ohraničeny Kozími chrbtami a Podtatranskou kotlinou, na západě jsou údolím řeky Revúca odděleny od Velké Fatry a Hiadeľskou dolinou od Starohorských vrchů a konečně na jihu jsou ohraničeny tzv. Horehronským podolím.

Nízké Tatry jsou jádrovým pohořím. Krystalické jádro Nízkých Tater je tvořeno především žulami prvohorního stáří a starými krystalickými břidlicemi. Tyto horniny vystupují k povrchu zejména na hlavním hřebeni v Ďumbierské části Nízkých Tater, ale také v některých partiích Královoholské části Nízkých Tater.

Nízké Tatry, geomorfologické členění

Nízké Tatry, geologická stavba pohoří

Geologická stavba tohoto pohoří je výrazně asymetrická, což se projeví zejména při srovnání jižních a severních obalových sérií. Zatímco jižní část je výrazně ohraničena vůči usazeninám Horehronského podolí, severní část je lemována obalovým příkrovem usazených vápenců a dolomitů. Navíc byly na tuto obalovou jednotku nasunuty dva hlavní příkrovy - krížňanský a chočský, které jsou tvořeny zejména vápenci, dolomitickými vápenci, křemenci a pískovci. Ve východní části pohoří leží tento příkrov dokonce přímo na obalové jednotce.

Formování tohoto pohoří probíhalo především během alpínských vrásnění na konci druhohor a počátkem třetihor. Dozvuky této činnosti jsou četné minerální a termální prameny v podhorských oblastech. Na jejich dnešním rázu se ale také významnou měrou podílely poslední doby ledové, kdy se v nejvyšších polohách rozkládaly mohutné ledovce, po jejichž erozní činnosti nacházíme stopy dodnes v podobě kotlovitě prohloubených údolí (karů) a ledovcových nánosů (morén). To zejména na severní straně Nízkých Tater. Nalezneme tady i několik menších ples. Největším z nich je Vrbické pleso o rozloze asi 1,79 ha a maximální hloubce 8 m.

Nízké Tatry, mapa pohoří s body zájmu

• Nízké Tatry na větší mapě

Nízké Tatry, kras a jeskyně

NEJ Nízkých Tater

Nejvyšší vrchol: Ďumbier (2 043 m)
Největší pleso: Vrbické pleso (1,79 ha)
Nejdelší dolina: Dolina Černého Váhu (37 km)
Nejdelší jeskynní systém: Demänovské jeskyně (33 km)
Nejhlubší jeskyně: systém Hipmanových jeskyní (-495 m)
Nejhlubší propast: Veľká Ľadová priepasť na Ohništi (-125 m)
Největší skalní brána: Okno na Ohništi (27 m)
Nejvyšší vodopád: Brankovský vodopád (55 m)
Nejvýše položená chata: Kamenná chata

V příkrovech vápenců a dolomitů se chemickým působením vody vytvořily četné a značně rozsáhlé krasové útvary. Mezi nejvýznamnější krasové oblasti můžeme zařadit Demänovský, Ďumbierský, Važecký kras a Bystriansky kras. V nich se vytvořilo množství jeskyní a propastí, jako je např. komplex Demänovských jeskyní v Demänovské dolině. Zapomínat ale nesmíme ani na jeskynní systém pod Ďumbierem (v masívu zvaném Kozie chrbty), či v masívu Krakovej hole. Jejich délky se pohybují kolem 20 resp. 15 kilometrů.

O význačnosti krasu v Nízkých Tatrách svědčí i to, že jsou tady pro veřejnost otevřeny čtyři jeskyně v klasické podobě (Demänovská jeskyně slobody a Demänovská ľadová jeskyně, Važecká jeskyně a Bystrianska jeskyně) a dvě s vůdcovskou speleologickou službou (Jeskyně Mŕtvych netopierov a Stanišovská jeskyně).

Nízké Tatry, vodstvo a hydrologické poměry

Nízké Tatry jsou také důležitým rozvodím. Jeho východní částí prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Hlavními řekami, které odvodňují celou tuto oblast je Váh a Hron, nesmíme ale zapomenout ani na Hnilec a Hornád. Zjednodušeně můžeme říci, že jižní část pohoří je odvodňována řekou Hron a severní část řekou Váh.

Nejvýznamnějšími toky jsou Sopotnica, Bukovec, Jaseniansky potok a Lomnistá, Vajskovský potok, Bystrianka (jih Ďumbierské části); Revúca, Ludrovianka, Demänovka, Štiavnica (sever Ďumbierské části). V Královoholské části Nízkých Tater jsou nejvýznamnějšími toky Malužiná, Beňuška, Ipoltica a zejména Čierny Váh.

Pokud jde o plesa, pak tento odstavec zůstane velice krátkým. Jediným větším plesem Nízkých Tater je Vrbické pleso v závěru Demänovské doliny. Několik malých ples nalezneme ještě pod severními srázy Ďumbieru a Chopku, pár malých ples pak ještě můžeme vidět v závěru Krížske doliny z Krížskeho sedla a z Kotlisk v závěru Lomnisté doliny.

Podobně jsme na tom i s vodopády. Největšími a nejznámějšími jsou Brankovský vodopád na západním úbočí vrcholu Veľký Brankov v západní části Nízkých Tater (v blízkosti osady Podsuchá v Revúcke dolině) a Vajskovský vodopád v závěru Vajskovské doliny na východním úbočí masívu Skalky.

Nízké Tatry, klimatické podmínky

Podnebí Nízkých Tater je vnitrozemské; pohoří patří do klimaticky chladné oblasti. Průměrná roční teplota ve vrcholových partiích činí pouhých 0 °C. V podhorských partiích pak průměrná roční teplota dosahuje okolo +7 °C. Roční úhrny srážek činí 1 200 až 1 600 mm v nejvyšších partiích, v podhorských oblastech se pohybují kolem 720 až 900 mm. Počet dní s trvalou sněhovou pokrývkou je okolo 140 až 200, v nejnižších partiích pak asi jen 70 dní.

Během letních měsíců jsou dosti časté bouřky. Vůbec mají Nízké Tatry horší počasí. Kolikrát je z Vysokých či Západních Tater prohřátých sluncem vidět, jak se v Nízkých Tatrách blýská.

Nízké Tatry, osídlování oblasti

První stopy osídlování tohoto pohoří, zejména jeho sníženin, nalezneme již v pravěku. Stopy po osídlení nacházíme od starší doby kamenné, o čem svědčí četné nálezy na různých lokalitách. Nejstarší nálezy se datují do období z před asi 120 tisíci lety.

Později se zde objevuje lid lužické kultury, ještě později Keltové (asi 300 př.n.l.), kteří původní lužické obyvatelstvo silně ovlivňují a vzniká tzv. púchovská kultura. Později se projevuje římský vliv a ještě později přicházejí Slované.

V raném středověku tady vznikají první osady, větší osídlování však proběhlo až v polovině 13. století (především německá kolonizace). Vznikají i větší obce a městečka, zejména v souvislosti s těžbou a zpracováním kovů. Nejvýznamnějším střediskem těžby a zpracování kovů se tehdy stala Banská Bystrica. Vzniká řada uměleckohistorických památek - hrady, měšťanské domy, kostely, ale také technické památky. V současnosti jsou nejvýznamnější památky lidové architektury.

Nízké Tatry, podrobný popis pohoří

Stavba Nízkých Tater je značně složitá. Hlavní hřeben této horské soustavy se táhne zhruba ve směru západ - východ v délce bezmála 80 kilometrů. A přestože jde o druhé nejvyšší pohoří Západních Karpat, je v něm dvoutisícových vrcholů jen poskrovnu - pouhé čtyři vrcholky překračují tuto výškovou hranici. Přesto dosahují Nízké Tatry místy až velehorského rázu.

Hlavní hřeben pohoří a boční rozsochy

Jak jsme si již uvedli, hlavní hřeben Nízkých Tater se vine zhruba od západu na východ. Celé pohoří se dělí na dva základní podcelky - Ďumbierské Tatry a Královoholské Tatry. Ďumbierské Tatry jsou vymezeny Hiadeľským sedlem (1 099 m) a sedlem Čertovica (1 238 m), Královoholské Tatry pak sedlem Čertovica a údolím řeky Hron (881 m).

Těmi nejvýraznějšími a nejmohutnějšími vrcholy v hlavním hřebeni jsou Prašivá (1 652 m), Veľká Chochuľa (1 753 m), Chabenec (1 955 m), Chopok (2 024 m), Ďumbier (2 043 m), Homôľka (1 660 m), Veľká Vápenica (1 691 m) a Kráľova hoľa (1 946 m). V bočních rozsochách pak ještě leží celá řada dalších významných vrcholů jako je např. Salatín (1 630 m), Ráztocká hoľa (1 565 m), Skalka (1 980 m) a Žiarska hoľa (1 841 m), Bôr (1 888 m), Veľký Gápeľ (1 777 m), Krakova hoľa (1 752 m), Rovná hoľa (1 723 m), Veľký bok (1 727 m) a řada dalších.

Z hlavního hřebene Nízkých Tater vybíhá řada mohutných rozsoch, ať již k jihu a nebo k severu. Delší a mohutnější rozsochy vybíhají směrem k severu, ale i některé jižní rozsochy si s těmi severními nezadají. Pokud to vezmeme pěkně od západu pak těmi nejvýznamnějšími rozsochami je rozsocha Salatína (1 630 m) a Malého Salatína (1 444 m), rozsocha Ráztocké hole (1 565 m).

Jedním z nejmohutnějších bočních hřebenů je hřeben vybíhající od vrcholu Kotliská směrem k jihu, ve kterém leží takové významné vrcholy jako je již výše zmíněná Skalka (1 980 m), Žiarska hoľa (1 841 m) a Žiar (1 408 m). Následuje severní rozsocha Bôru (1 888 m) a Siné (1 560 m), jižní rozsocha vrcholu Dereše s vrcholy Pálenica (1 654 m) a Baba (1 617 m).

Nyní se dostáváme do bezprostřední blízkosti Ďumbieru. Z jeho masívu vybíhají četné mohutné rozsochy jak k severu tak k jihu. V severní rozsoše leží takové vrcholy jako je Tanečnica (1 681 m), Krakova hoľa (1 752 m) či Poludnica (1 549 m), k jihu pak hřeben zvaný Veľký Gápeľ. To by byly nejvýznamnější rozsochy Ďumbierských Tater. Podívejme se tedy ještě na nejvýznamnější rozsochy Královoholských Tater.

Kousek za sedlem Čertovica vybíhá z hlavního hřebene k jihu mohutná rozsocha s výrazným vrcholem Beňuška (1 542 m). Další z mohutných bočních hřebenů stojí více než za pouhou zmínku. Jde o severní rozsochu Zadné hole, ve které leží jeden z nejmohutnějších nízkotatranských vrcholů - Veľký bok (1 727 m). K němu můžeme ještě připočíst další mohutné vrcholy jako je Nemecká (1 535 m) a zejména Holica (1 575 m) a Chmelinec (1 509 m).

Následují další nepříliš výrazné boční hřebeny, takže posledními, o kterých se tady zmíníme, jsou dvě severní rozsochy Králové hole - rozsocha s vrcholem Záturňa (1 302 m) a zejména pak rozsocha vybíhající k severovýchodu s vrcholy Tri kopce (1 507 m) a Úplaz (1 555 m).

Nejvýznamnější doliny

Když už jsme u tohoto strohého popisu Nízkých Tater, podívejme se ještě na největší doliny. Jsou jimi Revúcka a Korytnická dolina, které oddělují Nízké Tatry od Velké Fatry. Dále následují Ludrovská dolina, Ľupčianska dolina a Krížska dolina na severní straně Ďumbierských Tater. Na jižní straně jsou to pak Hiadeľská dolina, Sopotnická dolina, Bukovská dolina, Jasenianska a Lomnistá dolina.

Následuje Bystrá dolina a k ní na severu protilehlá Demänovská dolina, která je jednou z nejdelších a nejvýznamnějších dolin celých Nízkých Tater. Pokračujme ale dále. Z dalších významných dolin tu jsou Jánska dolina, Štiavnica a Bocianska dolina na severu, Mlynná a Kumštová dolina na jihu.

A přesouváme se opět do Královoholských Tater. Tady jsou nejmohutnějšími dolinami Malužinská dolina, Hodruša, Ráztoka, Dikula a Ipoľtica, Čierny Váh, Žďiarska dolina, Veľký Brunov a Bystrá dolina. To vše na severu. Z jižních dolin v této části Nízkých Tater jsou nejvýznamnějšími Veľká Beňušská dolina, Bacúšska dolina, Ždiarska dolina, Krivuľa a Šumiacka dolina.

Nízké Tatry, významné doliny

Bacúšska dolina, Bocianska dolina, Brtkovičná, Bukovská dolina, Bystrá dolina, Demänovská dolina, Dikula, Dolina Štiavnica, Hiadeľská dolina, Iľanovská dolina, Jasenianska dolina, Jánska dolina, Krivuľa, Krížska dolina, Kumštová dolina, Lomnistá dolina, Lopušná dolina, Ludrovská dolina, Ľupčianska dolina, Malužinská dolina, Mlynná dolina, Ráztoka, Revúcka dolina, Sopotnická dolina, Stanišovská dolina, Starobocianska dolina, Suchá dolina, Svarínska dolina, Široká dolina, Vajskovská dolina, Veľký Brunov, Zelenská Mlynná

ANDREJCOVÁ, turistická útulna	BJÖRNSON, turistická chata
Andrejcová hlavní hřeben Detail ubytování …	Jasná 032 51 Demänovská dolina Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena od 150 Sk
KOLIBA BRENKUS	ĎURKOVÁ, turistická útulna
Dolina Štiavnica Detail ubytování …	Chabenec hlavní hřeben Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 7 EUR
JARABATÁ, turistická chata	KAMENNÁ CHATA, Chopok
Jarabá 31 977 01 Brezno Detail ubytování …	Brezno 977 01 Brezno Detail ubytování …
Cena od 8 EUR	Cena 10 EUR
ÚTULNA POD OHNIŠTĚM	CHATA OPALISKO
Pod Ohništěm Dolina Štiavnica Detail ubytování …	Závažná Poruba 721 032 02 Závažná Poruba Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena od 7 EUR
RAMŽA, turistická útulna	CHATA M.R. ŠTEFÁNIKA
Ramža Hlavní hřeben Detail ubytování …	Pod Ďumbierom 977 01 Brezno Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 12 EUR
BOUDA POD ŠTROSY	SRUB POD ÚPLAZÍKOM
Pod Štrosy Hlavní hřeben Detail ubytování …	Pod Úplazíkom Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
KOLIBA VE ŽDIARSKOM SEDLE	KRÁĽOVA HOĽA, BUDOVA VYSÍLAČE
Ždiarske sedlo Hlavní hřeben Detail ubytování …	Kráľova hoľa Nízké Tatry Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
CHATA MAGURKA	TURISTICKÁ ÚTULNA V HIADEĽSKÉM SEDLE
Ždiarske sedlo Hlavní hřeben Detail ubytování …	Hiadeľské sedlo Hlavní hřeben Detail ubytování …
Cena 10 EUR	Cena 0 EUR
ÚTULNA KRIVÁŇ POD KRIVÁNĚM	BOUDY NA PANSKÉ HOLI, bivaky pro otrlé
Kriváň (1 233 m) Nízké Tatry Detail ubytování …	Panská hoľa Nízké Tatry Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
BOUDA POD PANSKOU HOLÍ	BOUDA NA HRACHOVISKU
Panská hoľa Nízké Tatry Detail ubytování …	Hrachoviště Kozie chrbty Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena 0 EUR
PENZION BOCA, Vyšná Boca	CHATA BAŠKA, Liptovská Porúbka
Vyšná Boca Nízké Tatry Detail ubytování …	Liptovská Porúbka Liptovský Hrádok Detail ubytování …
Cena od 8,5 EUR	Cena od 8 EUR
SALAŠ BRANKOV	PENZION BARBORKA
Hřeben Brankov Nízké Tatry Detail ubytování …	Vyšná Boca Nízké Tatry Detail ubytování …
Cena 0 EUR	Cena od 10 EUR
CHATA TRANGOŠKA	HORSKÝ HOTEL PUSTÉ POLE
Bystrá dolina Nízké Tatry Detail ubytování …	Pusté Pole, Telgárt Nízké Tatry Detail ubytování …
Cena od 17 EUR	Cena 9,9 EUR
MIKULÁŠSKÁ CHATA	HOTEL SRDIEČKO
Středisko Jasná Demänovská dolina Detail ubytování …	Středisko Jasná Demänovská dolina Detail ubytování …
Cena od 35 EUR	Cena od 35 EUR
CHATA KOSODREVINA
Chopok - juh, Bystrá dolina Nízké Tatry Detail ubytování …
Cena od 15 EUR