![]() |
, , svátek má RSS Mapa webu Karpaty.net | ||||||||||
|
|
|||||||||||
|
|||||||||||
Zemplínské vrchy, Východoslovenská rovina a pahorkatina - zapomenutá pohoří na východním Slovensku, turistika a příroda25.2.2009 | Otakar Brandos
Zemplínské vrchy nepatří rozhodně ke známým a turisticky příliš navštěvovaným pohořím Slovenska. A troufám si tipnout, že většina turistů by měla s jejich přesnou dislokací určité potíže. Přestože Zemplínske vrchy nikoho rozhodně svou nadmořskou výškou neohromí, díky tomu, že vrcholy dosahující až 400 metrové výšky vyrůstajíc přímo z Východoslovenské roviny s výškou okolo 100 až 150 metrů mohou působit docela horským dojmem. Zemplínské vrchy, přírodní poměryNejvyšším vrcholem tohoto malého horské celku patřícího do subprovincie Západní Karpaty a Matransko - slanské oblasti je Rozhľadňa vysoká 470 metrů. I napříč svému jménu z vrcholu rozhledů neočekávejte, neboť Rozhľadňa je pokrytá hustým listnatým lesem. Přes hranici 400 metrů nad mořem se tady "vyšplhají" ještě další tři vrcholy v asi 14 kilometrů dlouhém centrálním hřebeni Zemplínských vrchů.
Geologické složení tohoto poměrně mladého pohoříčka, které má hrásťovou strukturu, je neobyčejně pestré. Objevují se tady nejen vápence, ale i pískovce, slepence, ruly a dokonce i horniny vulkanického původu. Vrcholové partie pohoří jsou porostlé vesměs listnatými lesy. Nižší oblasti jsou odlesněny a přeměněny buď na ornou půdu a nebo vinohrady. A právě vinohrady jsou určitým specifikem této oblasti, vždyť z těchto míst pochází lahodné tokajské víno. Klimaticky patří pohoří do teplé oblasti. Průměrný roční úhrn srážek činí maximálně 700 mm. Samostatným geomorfologickým podcelkem Zeplínskych vrchů je Roňavská brána, která odděluje masív tohoto pohoří od Tokajských vrchů (Zempléni hegysék) ležících již na území Maďarska. Zemplínské vrchy, geomorfologické členění
Celé pohoří je odvodňováno řekou Bodrog. K té
se váže jeden slovenský rekord. V místech, kde Bodrog opouští slovenské území
Na okraj Zemplínskych vrchů zasahuje Chráněná krajinná oblast Latorica. V širším okolí stojí za návštěvu mrtvé ramena řek Bodrog a Kŕčava, naváté pískové duny v jejich okolí, zříceniny hradu Kamenec či renesenční zámeček v Borši, kde se narodil vůdce posledního stavovského povstání - František II. Rákoczi. Zemplínske vrchy, mapa s body zájmuZobrazit místo Zemplínské vrchy na větší mapě
Východoslovenská pahorkatinaVýchodoslovenská pahorkatina nepatří k nijak známým pohořím Slovenska. Jak již jeho název napovídá, musíme jej hledat na východním Slovensku, kde tvoří ohromně dlouhý horský hřeben ohraničující ze západu a ze severu Východoslovenskou rovinu. Východoslovenská pahorkatina, geomorfologické členěníVýchodoslovenská pahorkatina sousedí se Slanskými vrchy na západě a Vihorlatskými vrchy a Beskydským predhorím na severu. Dělí se na řadu samostatných geomorfologických podcelků. Jmenujme si ty největší. Jsou to Podslanská pahorkatina, Toplianska niva, Vranovská pahorkatina, Ondavská niva, Pozdišovský chrbát, Laborecká niva, Podvihorlatská pahorkatina, Zalužická pahorkatina a Petrovské podhorie.
Tento horský celek má pahorkatinový charakter, o čemž nakonec vypovídá už samotný název. Oblast je budována třetihorními usazeninami, které jsou zastoupeny štěrkopísky a jíly, na četných místech se ale objevují i čtvrtohorní naplaveniny. Jednotlivé hřbety tohoto pohoří jsou značně ploché, doliny jsou plytké a krátké, podhůří dostává rovinatý charakter. Lesy byly z velké části již v minulosti vymýceny, takže dnes tady nalezneme buď louky a nebo obdělávanou půdu. Nejvyšší vrcholy dosahují sotva 500 metrů, většina se však pohybuje mezi 200 až 300 metry. Z turisticky nejvýznamnějších středisek si musíme na tomto místě uvést Zemplínskou šíravu. Největšími sídly v oblasti jsou Michalovce, Trebišov a Vranov nad Topľou. Východoslovenská rovina, gemorfologické členění
|