Drahanská vrchovina. Táhlý horský obloukovitě prohnutý
hřeben se táhne zhruba od Brna po město Prostějov na Olomoucku. Díky tomu se
jednotlivé části, které jsou tři, Drahanské vrchoviny od sebe poměrně odlišují.
Asi nejznámější částí je vápenci a dolomitickými vápenci budovaná oblast Moravského
krasu. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická vrchovina.
Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna a má relativně členitý reliéf
na silně deformovaným žulovém podloží. Její povrch tvoří zřetelné vyvýšeniny,
hrásťových struktur, které se v terénu projevují jako mírně vystupující, obvykle
zalesněné, hřbety četných kopců.
Narozdíl od ní představuje sousední Konická
vrchovina náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější
reliéf se objevuje obvykle jen v okrajových partiích pohoří, kde svahy Drahanské
vrchoviny spadají do Dyjsko - Svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, Vyškovské
brázdy či Boskovické brázdy. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je kóta
Skalky (735 m) východně od Boskovic.
Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Díky tomu tady nalezneme
velké komplexy neporušených lesů, v nichž převládají bukové porosty či teplomilné
doubravy. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými
a rostlinnými společenstvy. Zachovalost přírody je rovněž dána absencí velkého průmyslu.
Moravský kras
Samostatnou kapitolu si zaslouží Moravský kras, který je největším
krasovým územím v České republice se čtyřmi turisticky zpřístupněnými jeskyněmi.
Jsou to jeskyně Balcarka,
Kateřinská,
Sloupsko - Šošůvské jeskyně a nejznámější
a nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně,
v jejichž blízkosti nalezneme i jednu z největších a nejhlubších moravských propastí
- Macochu.
Bobravská vrchovina, neboli Brněnská vrchovina
Do popisované oblasti jsem zahrnul i Bobravskou vrchovinu, která je spolu s Drahanskou
vrchvinou a Boskovickou brázdou, dalšími celky tzv. Brněnské vrchoviny.