Treking > Pohoří > Roháče
Hledej chatu

Roháče

Roháče neboli Západní Tatry; túry a treky, turistické trasy, přírodní poměry, geologie a mapa s body zájmu, levné ubytování a horské chaty v Západních Tatrách

22.3.2007 | Otakar Brandos

Jako Roháče jsou často ne zcela přesně nazývány Západní Tatry. Přitom Roháče jsou pouze okrskem geomorfologického podcelku Západní Tatry, které se rozkládají na území o rozloze bezmála 400 čtverečních kilometrů. Část Západních Tater (Roháčů) /přesně 259,6 čtverečního kilometru/ je od 6. února 1987 součástí TANAPu.

  • rozloha Západních Tater (Roháčů) - 380 km2 (Slovensko 286 km2, Polsko 94 km2)
  • nejvyšší hora Záp. Tater - Bystrá (2 248 m), nejvyšší hora Roháčů - Baníkov (2 178 m)
  • délka hlavního hřebene Západních Tater (Roháčů) - 42 km
  • rok vyhlášení TANAPu na území Západních Tater (Roháčů) - 1997
Ostrý Roháč a Plačlivé

Západní Tatry (Roháče) náležejí do Alpsko-himalájské soustavy, podsoustavy Karpaty, provincie Západní Karpaty a subprovincie Vnitřní Západní Karpaty. Západní Tatry jsou jedním ze dvou podcelků geomorfologického celku Tatry.

Západní Tatry (Roháče), vymezení

Západní Tatry (Roháče) jsou na východě ohraničeny Ľaliovým sedlem (1 947 m), sedlem Závory (1 879 m) a Kôprovou dolinou. Na severu jsou ohraničeny Podtatranskou brázdou, na západě Hutianskym sedlem (1 185 m) a Chočskými vrchy, a konečně na jihu Podtatranskou kotlinou.

Nejvyšším vrcholem Západních Tater je Bystrá (2 248 m), která leží v okrsku Liptovské Tatry. Stejně jako další dva z nejvyšších vrcholů Západních Tater. V pohoří převažuje holní reliéf, bradlový reliéf nalezneme jen v některých vápencových částech pohoří. To byl asi hlavní z důvodů, proč se v minulosti Západní Tatry nazývaly Liptovské hole.

Západní Tatry - Roháče, stavba pohoří

Tatry jsou jádrovým pohořím. Jejich podloží je tvořeno především prvohorními krystalickými břidlicemi a žulami, které vystupují zpod mladších vrstev v jižní části Západních Tater. Na nich leží vrstvy žul případně rul, objevují se i slepence, křemité pískovce a křemence.

V jejich nadloží pak můžeme nalézt bohaté druhohorní sedimenty, které jsou tvořeny dolomity a odolnějšími dolomitickými vápenci, ale také jílovité břidlice a pískovce. Ty vytvářejí v Západních Tatrách skupiny Červených vrchů na severovýchodě, Osobité na severozápadě a Sivého vrchu na západě.

Roháče

Tatry jsou lemovány flyšovými sedimenty vnitrokarpatských sníženin. Vnitřní stavba Západních Tater je však značně složitá. V převažující míře již byla zformována v paleoalpinské fázi vývoje před obdobím vrchní křídy.

Průměrná výška vrcholů hlavního hřebene činí 2 000 až 2 100 metrů. Hlavní hřeben s délkou asi 42 kilometrů sleduje přibližně západovýchodní směr s mírným vyklenutím směrem k jihu. Z hlavního hřebene pak vybíhá množství rozsoch, v nichž leží množství vrcholů, včetně toho nejvyššího - Bystré (2 248 m).

Rozsochy jsou pak odděleny hlubokými a značně dlouhými dolinami. I ony dodávají Západním Tatrám jedinečný ráz. Západní Tatry jsou v průměru o 400 metrů nižší než jejich východní soused - Vysoké Tatry. To má také za následek, že převážná část Západních Tater má holní ráz, pouze skupina Ostrého Roháče má alpínský ráz.

Horská panoramata s popisy vrcholů Západních Tater

Západní Tatry - Roháče, nejvyšší vrcholy (dvoutisícovky) podcelku

Pořadí Vrchol Výška Pořadí Vrchol Výška
1. Bystrá 2 248 m 17. Vyšná Magura 2 095 m
2. Jakubiná 2 194 m 18. Temniak 2 090 m
3. Baranec 2 184 m 19. Ostrý Roháč 2 088 m
4. Baníkov 2 178 m 20. Spálená 2 083 m
5. Klin 2 173 m 21. Smrek 2 072 m
6. Blyšť 2 169 m 22. Smrečiny 2 068 m
7. Pachoľa 2 167 m 23. Volovec 2 063 m
8. Hrubá kopa 2 166 m 24. Veľká kopa 2 052 m
9. Nižná Bystrá 2 162 m 25. Ostredok 2 050 m
10. Príslop 2 142 m 26. Salatín 2 048 m
11. Hrubý vrch 2 137 m 27. Malý Baranec 2 044 m
12. Tri kopy 2 136 m 28. Ježová 2 043 m
13. Veľká Kamenistá 2 127 m 29. Krížna 2 039 m
14. Plačlivé 2 126 m 30. Beskyd 2 012 m
15. Kresanica 2 122 m 31. Kondratova kopa 2 004 m
16. Malolučniak 2 104 m

Geomorfologické okrsky Západních Tater

Roháče

Nejatraktivnějším a nejznámějším okrskem Západních Tater jsou Roháče. Tento název je často nesprávně přenášen na celé Západní Tatry. Roháče tvoří nejskalnatější část Západních Tater zhruba mezi vrcholy Baníkov (2 178 m) na západě a Volovec (2 061 m) na východě.

Čtěte také: Roháče, levné ubytování a horské chaty, bivaky

Dalšími významnými vrcholy jsou Hrubá kopa, Tri kopy, Plačlivé i Ostrý Roháč. Do Roháčské skupiny patří ale i vrcholy jako Pachoľa, Spálená, Salatín i Brestová až po sedlo Pálenica. Nejvyšším vrcholem tohoto okrsku je Baníkov, jenž je nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Západních Tater a 4. nejvyšším vrcholem Západních Tater.

Liptovské Tatry

Bystrá plesa v závěru Bystré doliny

Dalším okrskem Západních Tater jsou Liptovské Tatry zvané také jako Liptovské hole. Tento okrsek zahrnuje takové vrcholy jako Baranec, Hrubý vrch s hřebenem Otrhanců, ale i nejvyšší vrchol Západních Tater - Bystrá. Okrsek Liptovské Tatry pak zakončují vrcholy Veľká Kamenistá, Smrečiny a Poľská Tomanová. Nejvyšším vrcholem Liptovských Tater je Bystrá (2 248 m) následována vrcholem Jakubiná (2 194 m), která je druhým nejvyšším vrcholem Západních Tater.

Sivý vrch

Nejzápadnějším okrskem Západních Tater je skupina Sivého vrchu. Tato část Tater je budována především vápenci a dolomity, tedy usazenými horninami. Okrsek na západě sousedí s dalším celkem, kterým jsou Chočské vrchy. Na počátku minulého století patřily Chočské vrchy se skupinou Sivého vrchu nerozlučně k sobě jako dnes již neexistující Liptovské vápencové hole. Ty však při pozdějších úpravách geomorfologického členění byly rozparcelovány mezi více celků (Velká Fatra, Chočské vrchy a Tatry). Nejvyšším vrcholem této skupiny je Sivý vrch (1 805 m).

Osobitá

Dalším okrskem Západních Tater je skupina Osobité. I tato část Tater je budována převážně vápenci a dolomity. Okrsek Osobitá zahrnuje především masív Osobité s přilehlými vrcholy a dolinami. Nejvyšším vrcholem skupiny Osobité je vrchol Osobitá (1 687 m), jenž je bohužel pro turistický ruch uzavřen.

Červené vrchy

Předposledním okrskem Západních Tater jsou Červené vrchy. I tento okrsek je budován usazenými horninami a představuje část hřebene zhruba mezi Tomanovským sedlem a Ľaliovým sedlem s vrcholy jako Temniak, Kresanica, Malolučniak, Kondratova kopa a Sucha kopa včetně vrcholů Goričkova a Kasprov vrch. Název této skupiny (okrsku) je odvozen od zabarvení travních porostů v podzimních měsících, kdy se rudá barva mrazem spálené trávy velice vyjímá na bílém vápencovém podkladě. Zejména při pohledu z polského Podhalí. Nejvyšším vrcholem Červených vrchů je Kresanica (2 122 m), avšak nejznámějším a nejrozložitějším je masív Temniaku (2 090 m).

Liptovské kopy

Posledním okrskem Západních Tater jsou Liptovské kopy. Jedná se o zalesněný masív s pěknými travnatými holemi sevřený zhruba Kôprovskou dolinou a Tichou dolinou. Skupina Liptovských kop se táhne přibližně od sedla Závory a zahrnuje takové vrcholy jako je Veľká kopa, Garajova kopa, Ostredok, Krížna, Všiváky, Magura či Veľká Brdárova grapa. Nejvyšším vrcholem okrsku Liptovské kopy je Veľká kopa (2 052 m).

Na tatranských chodnících

Západní Tatry, stejně jako sousední Východní Tatry, které se ještě dělí na Vysoké Tatry a Belianske Tatry, vznikaly v mladších druhohorách a starších třetihorách během alpínských a hercynských vrásnění. Před 20 miliony let měly podobu nižší hornatiny, teprve před asi dvěmi miliony let dosáhly dnešních výšek. Svou současnou podobu získaly Západní Tatry ale až (z geologického hlediska) v době nedávné, zhruba před 10 000 lety.

Západní Tatry (Roháče), geomorfologické členění Tater

celek podcelek okrsek
Tatry Západní Tatry Osobitá
Sivý vrch
Liptovské Tatry
Roháče
Červené vrchy
Liptovské kopy
Východní Tatry Vysoké Tatry
Belianské Tatry

Západní Tatry (Roháče), mapa pohoří s body zájmu


Zobrazit místo Západní Tatry - Roháče na větší mapě

Západní Tatry - Roháče, formování pohoří a doby ledové

Tehdy po posledním glaciálu (době ledové) a změně klimatu ustoupil skandinávský ledovec dále k severu, zanechavše zde po sobě výrazné stopy. Ty jsou patrné dodnes. Čelní morény a kary, na jejichž dnech se lesknou třpytivá modrá oka tatranských ples, jsou neklamným znakem existence ledovců v době nedávno minulé. Většina ples má jak karový (plesa vzniklá vyhloubením), tak morénový (plesa vzniklá zahrazením) charakter.

I přes svou relativně malou nadmořskou výšku měly totiž Západní Tatry během posledního glaciálu 18 samostatných ledovců. Z toho 5 jich bylo na severní straně a 13 na straně jižní. Sněžná čára tehdy ležela ve výšce asi 1 400 - 1 500 metrů. Největší ledovce byly v Roháčské, Ráčkové, Žiarské, Tiché, Kôprové a Bystré dolině.

Ledovce dosahovaly délky 5 až 9 kilometrů, nejdelší ledovec v Kôprové dolině dokonce 11 kilometrů. Mocnost jejich ledu byla 80 až 200 metrů! Zalednění, které se cyklicky střídalo s meziledovými dobami, dodaly Tatrám velehorský ráz. Vývoj ve starších dobách ledových se však příliš dokladovat nedá, neboť nejmladší doba ledová po nich smazala spolehlivě všechny stopy. Klin O podmínkách, fauně a flóře tak mohou vypovídat jen nálezy ve vzdálenějším podhůří.

V pliocénu přicházejí první známky ochlazení. Z kraje pod Tatrami mizí teplomilní lvi, sloni i antilopy, mizí teplomilné rostliny nahrazované břízou, jedlí, duby a smrky neprostupné tajgy. Čím dál delší dobu pokrývají horské vrcholy vrstvy sněhu. Tatry se připravují na dlouhé období první doby ledové zvané donau (podle řeky Dunaj, kde byly prvně nalezeny stopy tohoto zalednění). I sebedelší doba musí jednou skončit. Nastává doba meziledová (interglaciál) a do tatranské oblasti se opět vracejí teplomilné rostlinné i živočišné druhy.

Následují další doby ledové i meziledové, opět se pod Tatrami střídají rostlinné i živočišné druhy. Po předposlední a vůbec nejchladnější době ledové zvané riss, se opět citelně oteplilo. Kraj se opět zazelenal, na svazích hor šuměly husté lesy. Kraj osídlili jeskynní lvi a medvědi, zubři. Za nimi tady přišel i neandrtálský lovec. Ale poslední doba ledová - würm je opět vyhání. Před 70 000 lety chlad ze severu vytlačuje do tatranských kotlin i jeskynní medvědy, srstnaté nosorožce, mamuty. Horní hranice lesa se snižuje na asi 400 metrů, mohutné ledovce tvarují dna tatranských dolin…

Západní Tatry - Roháče, podnebí a klima

Podnebí Tater má výrazně kontinentální charakter se studenými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota zde činí pouhé 2 °C, v nejvyšších partiích dokonce 0 °C. V podhorských oblastech jsou však průměrné roční teploty vyšší. Tak např. v Liptovském Mikuláši činí zhruba 7 °C.

Svišť horský

Nejnižší teploty jsou obvykle v lednu, nejvyšší pak v červenci a případně v srpnu. Časté jsou inverze, které zabírají zhruba jednu třetinu roku! Nejčastější jsou v lednu, nejméně časté pak v červenci a v srpnu. Ve výškách nad 2 000 metrů se pak tato uvedená teplotní maxima přesouvají na měsíce únor a srpen.

Sněhová pokrývka leží na horských úbočích průměrně 160 až 200 dní, ale ve žlabech obrácených k severu jej můžeme nezřídka nalézt po celý rok. Úhrnné roční srážky zde činí 1 400 až 1 600 milimetrů, přičemž nejvíce srážek je v červnu a červenci, druhé maximum pak připadá obvykle na prosinec. Naproti tomu připadá minimum srážek na září až říjen, sekundární minimum pak obvykle na březen. Vydatnost srážek však silně závisí na nadmořské výšce, členitosti terénu a orientaci svahů.

Osídlování Západních Tater

Osídlení Tater v minulosti nebylo nikterak husté. Existují sice doklady o přítomnosti lovců mamutů ze starší doby kamenné, ale natrvalo se zde usadili až rolníci a pastýři doby bronzové a mladší doby železné. Dokladem toho jsou nálezy pozůstatků hradišť v Liptovském Trnovci, Smrečanech, Jakubovanech, Podturni a několika dalších nalezištích.

Západní Tatry - Roháče, doliny Západních Tater

Západní Tatry - Roháče, podrobný popis pohoří

V předchozí kapitole jsme si vymezili území Západních Tater a řekli jsme si několik základních údajů o tomto velice nádherném pohoří. Nyní se podívejme na popis tohoto pohoří, které poprvé popsal Matěj Bel (1684 - 1749) v roce 1736 ve svém díle Notitia Hungariae novae historicogeographica (Historické a zeměpisné znalosti o současném Uhersku) poněkud podrobněji.

Délka hřebene Západních Tater je necelých 42 kilometrů. V literatuře se tento údaj uvádí v rozmezí 32 až 45 kilometrů, ale stačí vzít mapu a spočíst si, že vše je skutečně jinak, a že první uváděný údaj je opravdu správný. To v případě, že si hlavní hřeben ohraničíme Hutianskym sedlem na západě a Ľaliovým sedlem na východě. Hutianske sedlo odděluje Západní Tatry od Chočských a Skorušinských vrchů a Ľaliové sedlo od Vysokých Tater, podcelku Tater Východních. Hlavní hřeben se táhne zhruba ve směru západ - východ a směrem k jihu je mírně vydutý.

Vrcholy Západních Tater - Roháčů

Většina vrcholů hlavního hřebene překračuje svou výškou hranici 2 000 metrů. Výjimkou je Biela skala (1 316 m), Radové skaly (1 557 m), Sivý vrch (1 805 m), Pálenica (1 753 m), Zuberec (1 903 m), Deravá (1 955 m), Končistá (1 994 m), Poľská Tomanová (1 977 m), Goričková (1 912 m) a Kasprov vrch (1 985 m). Rovněž výška většiny sedel neklesá pod 1 800 metrů s výjimkou Hutianskeho sedla (1 185 m), sedla Pálenica (1 570 m), Pyšného sedla (1 792 m), Smrečinského sedla (1 799 m) a Tomanovského sedla (1 686 m).

Nejvyšší vrcholy Západních Tater však neleží na hlavním hřebeni, ale naopak v jeho rozsochách a vesměs rozsochách jižních. Alespoň to platí třech nejvyšších vrcholech pohoří. Nejvýznamnějšími jižními rozsochami jsou rozsochy Sivého vrchu (1 805 m), Baníkova (2 178 m), Plačlivého (2 125 m), Hrubého vrchu (2 137 m) a Blyště ( 2169 m). Ze severních rozsoch jsou nejvýznamnějšími rozsocha Volovce (2 063 m), Končisté (1 994 m) a Kondratove kopy (2 004 m).

Roháče

Jižní rozsochy Západních Tater jsou vyšší a delší než rozsochy severní. Stejně tak jsou delší k jihu vybíhající doliny, jejichž dna leží výše než dna dolin otočených k severu. To je dáno skutečností, že v dobách ledových byly severně orientované ledovce mohutnější a tudíž jejich erozní účinky byly větší.

Doliny Západních Tater - Roháčů

Z největších dolin si uveďme Jaloveckou a Bobroveckou dolinu, Žiarskou dolinu, Jamníckou a Račkovou dolinu, Bystrou, Kamenistou a Tichou dolinu a jako poslední Kôprovou dolinu, kterou probíhá rozhraní mezi Západními a Východními Tatrami. To by byly doliny s jižní orientací. Na severní straně jsou to pak doliny Kościeliska, Starorobociańska a Chocholowska na polské straně a Roháčská dolina na slovenské straně Západních Tater.

Jak jsem již napsal, nejvyšší vrcholy leží mimo hlavní hřeben. Tak např. nejvyšší vrchol Západních Tater - Bystrá (2 248 m) leží v rozsoše Blyště, druhý nejvyšší vrchol Jakubiná (2 194 m) leží v rozsoše Hrubého vrchu podobně jako třetí nejvyšší vrchol Baranec (2 184 m) v rozsoše Plačlivého.

Plesa a vodní toky v Západních Tatrách - Roháčích

Narozdíl od sousedních Vysokých Tater chybí v Roháčích větší množství ples. Těch je tady zhruba 20 (32). Je ovšem otázkou, co ještě považovat za pleso a co již nikoliv. Největším plesem Západních Tater je Dolní Roháčské pleso s plochou 2,22 hektaru a hloubkou 6,5 metrů. Nejhlubším plesem je však Horní Bystré pleso s hloubkou 12,5 metrů (plocha 0,86 ha).

Bystrá

Když už jsme u vody, podívejme se na nejvydatnější vodní toky tohoto pohoří. Jsou jimi Jalovecký potok, Smrečianka v Žiarské dolině, Jamnícky a Ráčkovy potok, Bystrá, Kamenistý a Tichý potok. Posledním vodním tokem, který odvodňuje jižní svahy Západních Tater je Kôprový potok.

Severní stranu odvodňují Roháčský potok, Juráňov potok, Oravica, Chocholowski Potok, Koscieliski Potok a některé další. Jižní část Tater pak patří do povodí řeky Váh, severní do povodí řeky Orava a Dunajec. Z toho plyne, že v Západních Tatrách probíhá hranice dvou úmoří - Baltského a Černého moře.

Seznam největších ples v Západních Tatrách

Pořadí Název plesa Plocha plesa Nadm. výška Hloubka
1. Dolné Roháčske pleso 2,22 ha 1 563 m 6,5 m
2. Horné Roháčske pleso 1,45 ha 1 718 m 8,1 m
3. Dolné Jamnícke pleso 1,13 ha 1 728 m 4,0 m
4. Horné Bystré Pleso 0,86 ha 1 875 m 12,5 m
5. Horné Račkovo pleso 0,74 ha 1 717 m 10,0 m
6. Tretie Roháčske pleso 0,61 ha 1 653 m 3,7 m
7. Horné Jamnícke pleso 0,41 ha 1 834 m 8,0 m
8. Anitkino očko 0,34 ha 1 837 m 4,0 m
9. Pleso pod Zverovkou 0,31 ha 983 m 1,2 m
10. Ťatliakovo pleso 0,28 ha 1 370 m 1,2 m
11. Druhé Roháčske pleso 0,28 ha 1 650 m 1,3 m
12. Horné Tomanovo pleso 0,19 ha 1 592 m 1,0 m
13. Žiarske pleso 0,11 ha 1 860 m 0,8 m
14. Kobylie pleso 0,10 ha 1 742 m 1,5 m
15. Biele Bobrovecké pleso 0,10 ha 1 502 m 1,5 m

Turisticky nejatraktivnější části pohoří

Turisticky nejatraktivnější částí Západních Tater je bezesporu Roháčská skupina. Tato jediná má v tomto pohoří alpínský ráz. Ovšem i další části Západních Tater jsou hojně navštěvovány. Zejména oblast Roháčské doliny a oblast Červených vrchů. Na hřebeni Červených vrchů však potkáme většinou polské návštěvníky, neboť tato část je dobře a snadno přístupna jen ze severu z polské strany. Velký příliv návštěvníků má také na svědomí lanovka na Kasprúv vrch.

Sivý vrch

Z hlediska přístupnosti pro turistický ruch jsou na tom jednotlivé oblasti této části Tater značně rozdílně. Hřeben je přístupný pro turisty pouze od Hutianského sedla po Pyšné sedlo. Dále lze vystoupit do Tomanovského sedla a na hřeben Červených vrchů. Ostatní částí hřebene jsou neznačené a tudíž nepřístupné. Úplně nepřístupná je celá oblast Liptovských kop ve východní části Západních Tater a některé jižní rozsochy vrcholů hlavního hřebene. Mimo masívu Sivého vrchu platí na území Západních Tater i sezónní uzávěry (od 1.11. do 15.6.).

Kras Západních Tater - Roháčů

Za poslední se ještě ve zkratce zmíním o krasu. Převážná část Západních Tater má krystalický podklad, ale jsou zde i oblasti s vápencovými horninami. Nejvýznamnějšími je kras Sivého vrchu, Osobité, Juráňove tiesňavy a Červených vrchů. Vápence se však v menší míře objevují i v některých dalších oblastech. Povrchový kras je až na výjimky nedokonale vyvinutý.

Červené vrchy

Podzemní kras je významný v oblasti Červených vrchů, kde nalezneme propasti v masívech Kresanice (2 122 m) a Malolučniaku (2 104 m), v oblasti Sivého vrchu (1 805 m) a Osobité, kde je jedna z nejhlubších propastí Západních Tater (140 metrů). Nejhlubší propastí (jeskyní) Západních Tater je se svými 164 metry jeskyně zvaná Zadný úplaz v Červených vrších.

Červené vrchy vůbec drží více rekordů. Nejvýše položenou propastí Slovenska je Vyšná Kresanica, jejíž otvor se nachází v nadmořské výšce 2 081 metrů. Nejvýše položenou jeskyní je pak Nová Kresanica, jejíž vchod leží ve výšce 2 000 metrů. Dosud známá délka této jeskyně činí asi půl kilometru. Z jeskyní je největší Brestovská jeskyně v blízkosti obce Brestová u níž je dnes známo asi 1 800 metrů chodeb.

Západní Tatry - Roháče, významné vrcholy

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
18.02.2016, 00:03 MartinV | Chodniky
04.08.2011, 07:14 JanoP | Západné Tatry po celý rok
14.10.2009, 10:11 Viola Altová | Daląí moľnosti ubytování
14.10.2009, 10:29 -OB- | Tipy


Západní Tatry (Roháče) - túry a treky, přechod hlavního hřebene

Západní Tatry (Roháče) - vrcholy, přírodní a kulturní památky

Západní Tatry (Roháče) - příroda, aktuality a horská služba

Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Pálava Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Orlické hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Chopok
Reklama
Reklama
Aktuální počasí
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Cesta SNP, Devín - Dukla
 27.05.2016 6 příspěvků
Prokletije, výstup na Maji Jezerce a Karanfil
 27.05.2016 19 příspěvků
Zeleným mořem Hrubého Jeseníku
 27.05.2016 1 příspěvek
Výprava do Makedonie, Skopje
 26.05.2016 4 příspěvky
Toulání v Bílých Karpatech
 20.05.2016 2 příspěvky
Cesta SNP, prechod
 20.05.2016 2 příspěvky
Klapy, Javorníky
 16.05.2016 7 příspěvků
Jsme skupinka mužů středního věku z Prahy. Hledáme
 15.05.2016 1 příspěvek
Goretexové trekkingové boty Aku Conero GTX Black/
 13.05.2016 1 příspěvek
Přes hřeben Orlických hor
 13.05.2016 9 příspěvků
Majláthova chata, ubytování Popradské pleso
 12.05.2016 4 příspěvky
Mobily v outdooru, telefony
 11.05.2016 2 příspěvky
Čelovka Fenix HL30, recenze čelovky
 07.05.2016 9 příspěvků
Jak vybrat stan? 10 rad pro výběr
 06.05.2016 4 příspěvky
Inovec, Považský Inovec
 06.05.2016 3 příspěvky
Nejvyšší hory ČR, žebříček nejvyšších hor
 04.05.2016 13 příspěvků
Hledám kamaráda na výlety,do přírody,na procházky,
 02.05.2016 2 příspěvky
Netřebské tisy, hrad Netřeb a tvrz Lštění
 30.04.2016 5 příspěvků
Chata Prašivá, Beskydy
 27.04.2016 19 příspěvků
Ahoj, jsem 49-letá žena z Ostravska, která úspěšně
 26.04.2016 1 příspěvek
Lysá hora praskne ve švech?
 25.04.2016 16 příspěvků
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 24.04.2016 21 příspěvků
Mongolský Altaj neboli Altaj nurú
 23.04.2016 1 příspěvek
Jarní beskydský trek
 23.04.2016 4 příspěvky
Dvoudenní okruh Hostýnskými vrchy
 15.04.2016 1 příspěvek
Kožich a Čertovo břemeno
 11.04.2016 1 příspěvek
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist