Laborecká vrchovina - tam někde na Dukle, turistika a turistické trasy, příroda

Laborecká vrchovina nepatří k příliš populárním pohořím. Vyjma několika málo atraktivních lokalit do pohoří noha turisty téměř nepáchne. Přesto je Laborecká vrchovina turisticky atraktivní, podniknout v ní lze spoustu krásných túr a výstupů na téměř tisícimetrové vrcholy.

Laborecká vrchovina sousedí s Ondavskou vrchovinou a Bukovskými vrchy na východě. Jde o další z flyšových pohoří subprovincie Vnější Východní Karpaty a oblasti Nízké Beskydy. Podobně jako sousední Ondavská vrchovina má i Laborecká vrchovina příkrovovo - vrásovou stavbu s bohatě členěnými ale oble modelovanými hřbety dosahujícími výšek 500 - 800 m, které jsou odděleny četnými brázdami. Ty vznikly erozně - denudačními procesy v méně odolných vrstvách jílovců a pískovců.

Laborecká vrchovina, geomorfologické členění

Laborecká vrchovina se dělí na čtyři samostatné okrsky. Jsou to Medzilaborecká brázda, Papínska brázda, Repejovská brázda a Mikovská brázda. Nejvyšším vrcholem pohoří je Vysoký grúň (905 m) v hřebeni na hranicích Slovenska a Polska, tedy v severní části pohoří.

Nejzajímavějším a pokud ne nejzajímavějším pak rozhodně nejnavštěvovanějším místem tohoto pohoří je bezesporu Dukla s monumentálním památníkem osvobození a řadou dalších pomníků připomínajících těžké boje během druhé světové války. Zapomenout nesmíme ani na množství původních dřevěných kostelíků, které se v této oblasti osídlené Rusíny nacházejí.

Laborecká vrchovina, mapa s body zájmu

Laborecká vrchovina, klimatické poměry

Laborecká vrchovina patří do teplé, nejsevernější části pohoří do mírně teplé klimatické oblasti. Do chladné klimatické oblasti pak patří nejvyšší partie tohoto pohoří. Průměrné červencové teploty se pohybují v rozmezí 14 °C až 17 °C, průměrné lednové teploty se pak obvykle pohybují v rozmezí -4 °C až -6 °C.

Průměrný roční úhrn vodních srážek se pohybuje v rozmezí 650 - 900 mm. Laborecká vrchovina je odvodňována řekami Laborec (přítok řeky Latorica pramenící pod Latorickým průsmykem v ukrajinských Karpatech) a Ondava, patří tedy, podobně jako sousední Ondavská vrchovina, k úmoří Černého moře.

Horské partie pohoří jsou osídleny velice řídce. Díky tomu se na hřebenech zachoval bohatý vegetační kryt s řadou východokarpatských endemitů. V lesích převládají buky a jedlové porosty. Díky velkým zachovalým lesním koplexům tady nalezla vhodné životní podmínky řada živočichů. Ať již z řádu bezobratlých a nebo savců. Včetně těch největších, jako je medvěd hnědý, rys ostrovid či vlk obecný.

Laborecká vrchovina, příroda

O významu zdejších ekosystémů svědčí i fakt, že Laborecká vrchovina byla již v roce 1977 zahrnuta do Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty. Na jejich území byla vyhlášena celá řada významných přírodních rezervací jako jsou Státní přírodní rezervace Dranec, která byla vyhlášena dokonce již v roce 1925. Patří tak k vůbec nejstarším přírodním rezervacím na Slovensku. Z dalších přírodních rezervací si zmínku určitě zaslouží Mirolská slatina, Mokré lúky pod Čertižným, Haburské rašelinisko, Komárnické jedliny a Palotské jedliny či Pod Demjatnou.

» Nejnovější články, archiv