Brdy (Brdská vrchovina) - neznámé hory okupované vojáky, turistika a tramping

Brdy neboli Brdská vrchovina jsou zcela právem považovány za kolébku české turistiky a především trampingu. Dnes jen málokterý z turistů, který spěchá na Šumavu ve směru od Prahy tuší, že právě míjí přírodní krásy, které jsou mnohdy srovnatelné s těmi šumavskými.

Toto nejvyšší vnitrozemské české pohoří táhnoucí se zhruba ve směru severovýchod - jihozápad dosahuje vrcholem Tok (865 m) své maximální výšky. Tok je poměrně nenápadným vrcholem, který při pohledu z dálky nijak výrazně nezaujme.

Zato o samotě stojící Plešivec (654 m) již pozornost budí. Tento vrchol, ke kterému se váže řada pověstí, je za dobrého počasí dobře patrný i z Petřínské rozhledny. Na vrcholové plošině se zachovaly stopy po výšinném sídlišti (hradišti), ve vrcholových partiích se nachází řada skalních útvarů. Dalšími významnými vrcholy jsou Praha (862 m), Hradiště (843 m), Brdce (839 m), Třemšín (826 m), Nad Maráskem (800 m), Kočka (789 m), Hlava (753 m), Štěrbina (753 m) aj.

Brdy, turistická mapa

• Brdy na větší mapě

Brdy, jejichž slovní základ pochází ze staroslovanského brdo, což bylo označení pro protáhlé zalesněný hřbety, tvoří téměř souvislý zalesněný horský pás mezi obcemi Hvožďany v JZ části okresu Příbram a Zbraslav na jihozápadním okraji Prahy.

Pohoří se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Hřebeny, Příbramská pahorkatina vlastní Brdy. Přitom střední část Brd je civilizací téměř nedotčena, což je dáno především tím, že tuto oblast prosebe v minulosti zabrali vojáci. Brdy náleží do suché až mírně suché chladné klimatické oblasti. Sněhová pokrývka se tady udrží 60 až 70 dní v roce, průměrná roční teplota se pohybuje v rozemzí 6 °C až 7 °C. Brdy jsou tak nejchladnější oblastí středních Čech.

Geomorfologické členění Brdské vrchoviny, podcelky a okrsky