Cerová vrchovina - sopečná hradba na hranicích s Maďarskem, hrady a turistika

Název Cerová vrchovina je asi mnoha českým, ale nejen českým turistům neznámý. Někteří možná matně tuší, kde by ji bylo potřeba hledat na mapě, ale nějaké podrobnosti k danému regionu si vybaví asi jen skuteční znalci Slovenska. Přitom je Cerová vrchovina překrásným přírodním rájem, oblastí vhodnou k toulkám přírodou.

Cerová vrchovina, přírodní poměry

Její jedinečnost dokazuje i to, že v roce 1989 byla vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí o rozloze necelých 163 km². Pohoří musíme hledat jihovýchodně od měst Lučenec resp. Fiľakovo na hranicích s Maďarskem.

Cerová vrchovina je cele vulkanického původu a je nejmladším pohořím na Slovensku starým pouhých 2 - 6 milionů roků. Vznikalo totiž teprve během třetihor.

Stopy po vulkanické činnosti tady nalezneme na četných místech, vzpomeňme jen vrcholy na níž stojí zříceniny hradů Šomoška a Hajnáčka. Tady půdní odkryvy odkryly vulkanické horniny, které jasně dokazují původ celé oblasti. Ovšem nejsou zde jen vulkanické horniny; žhavá magma si prorazila cestu pískovcovým příkrovem, takže je jasné, že tady nalezneme i jiné horniny.

Cerová vrchovina, geomorfologické členění

Cerová vrchovina, jenž je ohraničena Jihoslovenskou kotlinou, patří do Matransko - slanské oblasti, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a provincie Západní Karpaty.

Cerová vrchovina se dělí na pět geomorfologických podcelků. Jde o následující částí: Mučínska vrchovina, Fiľakovská brázda, Hajnáčska vrchovina, Petrovská vrchovina a Bučenská vrchovina. Ty se pak ještě dále dělí na několik dalších okrsků (viz tabulka).

Cerová vrchovina, příroda a klima

Ale proč se Cerová vrchovina vlastně jmenuje Cerová? Za svůj název vděčí dubům. Ano skutečně dubům, přesněji dubům plstnatým, které jsou zvány cery. A původ jména celé oblasti je již nasnadě. Cery pokrývají velkou část území Chráněné krajinné oblasti. Vždyť lesy rostou asi na dvou třetinách území. Vedle dubů tady však hojně rostou i habry a některé další listnáče. V bylinném patře se objevují četné xerotermofilní rostlinné druhy. Přirozené skalní stepi a travnaté stepi skýtají útočiště obrovskému množství chráněných panonských živočišných i rostlinných druhů, četné druhy tady mají severní hranici svého rozšíření.

Pohoří je odvodňováno řekami Rimava a Ipeľ, podél jejíhož toku se zachovaly fragmenty lužního lesa. Cerová vrchovina patří do teplé klimatické oblasti s poměrně vysokými průměrnými teplotami. Lednové teploty dosahují v průměru jen -2 °C až -4 °C, v červenci se šplhají k 17 °C až 20 °C. Počet letních dní je poměrně vysoký - 60 až 70, naopak počet zimních dnů je nízký. Sněhová pokrývka se udrží jen 50 - 70 dní v roce. Roční úhrn vodních srážek dosahuje sotva 600 mm.

Cerová vrchovina, mapa s body zájmu

• Cerová vrchovina na větší mapě

Návštěvou této překrásné oblasti rozkládající se jižně od města Fiľakovo u hranic s Maďarskem rozhodně neprohloupíte, přestože zdejší vrcholy nedosahují nijak závratných výšek. Ale díky velké členitosti terénu dají výstupy na vrcholy vysoké 500 až 600 metrů někdy pořádně zabrat. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je Karanč (728 m) s rozhlednou, na nějž vede značená turistická stezka z Maďarska. Přestože je asi 63% z plochy pohoří zalesněno, zůstává spousta míst a vrcholů poskytujících fantastické rozhledy daleko do kraje.

Za pěkného počasí je vidět Poľana, Stolické vrchy či Krupinská planina, na jihu pak maďarská Mátra s nejvyšším vrcholem Maďarska Kékeš.

» Nejnovější články, archiv