Podunajská pahorkatina a rovina - geomorfologie, přírodní poměry a turistické cíle

Podunajská pahorkatina je velice rozsáhlým geomorfologickým celkem jižního Slovenska. Podunajská pahorkatina je územím s malými vertikálními rozdíly a tudíž se dá jen velice těžko srovnávat s jinými horskými celky Slovenska.

Podunajská pahorkatina, geomorfologické členění

Podunajská pahorkatina se dělí na celou řadu podcelků. Jsou to: Trnavská pahorkatina, Dolnovážska niva, Nitrianska pahorkatina, Nitrianska niva, Žitavská pahorkatina a niva, Hronská pahorkatina a niva, Čenkovská niva, Ipeľská pahorkatina a Ipeľská niva. Tyto podcelky mají ještě další samostatné členění na řadu okrsků.

Největšími turistickými středisky Podunajské pahorkatiny jsou města Nitra, Hlohovec, Sereď, Nové Zámky, Štúrovo a některé další. V této oblasti prakticky neexistuje turistické značení, snad mimo přiléhajícího malinkatého pohoří Burda. Proto je pro plánování túr zapotřebí dobré mapy. Pěší turistika asi není tím nejvhodnějším způsobem přepravy v této oblasti, proto vám můžu doporučit, pokud se do této oblasti budete vydávat, kolo.

Podunajská pahorkatina sousedí s řadou geomorfologických celků. Jsou to Malé Karpaty, Povážsky Inovec, Strážovské vrchy, Tribeč, Pohronský Inovec, Štiavnické vrchy, Krupinská planina, Juhoslovenská kotlina, pohoří Burda a Podunajská rovina. Nejvýznamnějšími vodními toky Podunajské pahorkatiny jsou Váh, Hron, Nitra a samozřejmě Dunaj. Nejvyšším vrcholem Podunajské pahorkatiny je vrch Brezina vysoký pouhých 370 m.

Podunajská rovina

Podunajská rovina je jedním z celků Podunajské nížiny. Rozloha tohoto geomorfologického celku, ležícího na jihu Slovenska, činí asi 3 500 km².

Podunajská rovina má minimálně členitý reliéf. Absolutní nadmořské výšky Podunajské roviny se pohybují v rozmezí pouhých 107 - 160 m. Relativní výškové rozdíly činí nepatrných 30 metrů.

Podnebí Podunajské roviny je mírné, teplé a suché s ročním úhrnem srážek pouhých 500 - 600 mm. Oblast odvodňují řeky Dunaj a Malý Dunaj, Váh, v oblasti se nachází i spousta minerálních pramenů (Veľký Meder, Sládkovičovo, Dunajská Streda). Jižní okraj celku zaujímají rozsáhlé lužní lesy v povodí řeky Dunaj.

Podunajská rovina, geomorfologické členění